Povedlo se něco, v co jsme ani nedoufali – nově vznikající malý rodinný kemp na Slezské Hartě vás na jaře přivítá v plné parádě

Čtení na cestyPovedlo se něco, v co jsme ani nedoufali - nově vznikající malý...

U Slezské Harty vzniká malý rodinný kemp zaměřený jak na karavanisty, tak na milovníky stanování, který se rozhodli vybudovat Pavel s Marki. Ale to není vše. Celý koncept tohoto malého kempu je opravdu skvělý, neboť krom výše uvedeného, a pár dalších příjemných služeb, si v něm budete moci v příštím roce užít i opravdového glampingu, na který tu je kladen vysoký důraz. To vše v absolutním souladu s přírodou. Vítejte v nově budovaném Glampu U Rozmařilého námořníka.

Když se dva nadšenci, odchovaní trampingem, rozhodnou pro splnění svého snu.

Pavel s Marki nejsou jen tak obyčejní nadšenci, co se rozhodli vybudovat něco takového. Jsou to plnokrevní kempaři a do toho ještě vodáci. Navíc, před samotným finálním rozhodnutím vybudovat takovýto kemp se zajeli inspirovat do podobných zahraničních kempů tak, aby si byli jisti, že jejich představa klapne a je správná. Což je opravdu skvělé, protože přesně takové kempy a provozovatele tady u nás v ČR potřebujeme.

Kdo tedy jsou Marki s Pavlem a na jaké služby tohoto malého a pohodového kempu se můžeme v příští sezoně těšit? To se dozvíte níže v rozhovoru, protože dle mého názoru, než psát stručný výpis a popis, je lepší se provozovatelů na vše zeptat a tím je i pro vás pořádně vyzpovídat.

Markéto, jak je to s vaším trampingem resp. láskou k táboření a přírodě? Kdy začala? Můj otec vedl od mládí turistický oddíl. V týdnu byly schůzky v klubovně, o víkendech výpravy a v létě tábor. Na svém prvním táboře jsem byla ve dvou letech a od té doby mě to nepustilo. Mamka dělala zásobovací support a taťka hlavního vedoucího. Bylo to krásné období, mám na něj spoustu hlubokých vzpomínek a jsem našim dodnes obrovsky za to vděčná, protože mi dopřáli nádherné dětství plné zážitků a udělali ze mě holku do nepohody.

To je hezké, protože upřímně, doba se změnila a není moc rodičů, kteří dnes mohou dětem dopřát dětství v přírodě a mezi jejich kamarády a „kempařskou“ partou, jejíž zájmem je v první řadě rodina, společné zážitky a učení se vzájemné toleranci a respektu – k lidem i přírodě. A jak víme, bez toho to opravdové kempování nejde. Nicméně. Jak to bylo dál? Dětství bylo plné zážitků a pobytu mezi lidmi stejné krevní skupiny, tam jste potkala i Pavla?

Bohužel to tak jednoduché nebylo. Přišla vysoká daleko od domova, cestování po Evropě i dále a lesy, louky a řeky šly hodně stranou. Nicméně po několika zahraničních stážích a dokončení studia jsem se vrátila na rodnou hroudu, začala pracovat a konečně začala „hledat“ toho správného parťáka pro život. Bohužel se mi to moc nedařilo… Takže přišla na řadu Seznamka (smích). Do dnes si říkám, kde jsem našla tu odvahu jít touto cestou, nicméně „kluci do nepohody“ skoro vymřeli a najít toho pravého byl skoro až nadlidský výkon.

Po několika nezdařených pokusech, kdy jsem to už skoro vzdávala, mi přišel do cesty „jachtař“ Pavel. Moc jsem si od toho neslibovala, ale už po první schůzce bylo jasno. Vyrostl ve skautském vodním oddíle, který v současnosti i vede. Mimochodem, z jachty se vyklubala malá dřevěná plachetnice (smích)… No a jak jsem rychle zjistila, většinu víkendů trávil na výpravách v lese nebo na vodě, léto zase v tábořištích. Krom toho se ukázal jako velký sympaťák se smyslem pro humor…. Měli jsme toho tolik! společného…

To zní jako z pohádky… jak to bylo dál? Jsem napjatá. Pak už to vše bylo rychlé. Svatba, narodila se naše první dcerka, která s námi od mala jezdí pod stan a já po jejím narození vedla skautské schůzky holek a byla šťastná. Do toho přišel na svět náš syn a tak nějak jsme si žili hezky… jen ta příroda nám hodně chyběla a měli jsme stále tendence utíkat z našeho bytu v Ostravě pryč, do přírody.

Plnění snu začíná

Takže jste chtěli do přírody, což by se dalo vyřešit, a asi jste to i tak řešili, víkendy pod stanem atd. Nicméně to vás dva evidentně neuspokojovalo. Co se dělo dál? Pavel se odmítal vzdát myšlenky být stále v souladu s přírodou, a proto ve volných chvílích hledal to správné místo pro nás. A opět osud tomu chtěl, a Pavel zjistil, že se prodává nádherný pozemek za vedlejší obcí. Je to na jižním svahu a klesá přímo k přehradě. Okolo něj jsou jen louky, lesy a klidná zátoka… Pavel má okamžitě jasnou vizi. Koupíme jej a vybudujeme na něm malý pohodový kemp pro rodiny s dětmi. No, popravdě jsem nejdřív velkou radost neměla, protože jako každá matka jsem si hned položila otázku „kde na to vezmeme? Nechci se zadlužit a uvědom si, že máme malé děti“! Přišlo mi to neproveditelné. Vzdušné zámky. Navíc jsme téměř dokončili malou chatku ve vedlejší vesnici, chci si konečně dát nohy nahoru a užívat pohody, ne začínat jinde od znovu…

To jsou Ti naši chlapi (smích). Milujeme je i přesto, že přichází denně s mnoha šílenými nápady, které se často nakonec ukazují jako skvělé, jen my, matky, máme ten prvotní mateřský strach a říkáme NE.

Ano, je to tak. Ale Pavel se nedal. Pozemek se zakoupil a potvrdilo se, že to byl skvělý nápad … A pak začala druhá fáze, ta nejtěžší. Všechny naše úspory jsme investovali do úpravy pozemku, vyčkávali na nejbližší slevu vybavení, které do něj potřebujeme, a dál ladili náš koncept, náš SEN. Jenže i přes naše finanční rezervy jme zjistili, že to celé sami neufinancujeme, pokud nechceme ustoupit z naši vysněné představy a kvality, kterou tam máme od začátku nastavenou. Spouštíme tedy výzvu na Hithit.cz, natáčíme video, kde vše vysvětlujeme, a doufáme, že to klapne.

Stalo se něco, v co jsme vážně skoro ani nedoufali. Jen jsme to zkusili.

123 lidí, našich podporovatelů či nadšenců, se rozhodlo do toho jít s námi a podpořit nás. Tipujeme, že nějaké procento byla rodina, ale zbytek jsou opravdu kempaři a karavanisté, kteří nám touto finanční podporou neskutečně pomohli, a vlastně i mnoha dalším kempařům. Moc si toho vážíme. Chybělo totiž cca cca 320 tisíc korun českých, abychom to na jaře příštího roku mohli rozjet naplno. Zejména se jednalo o perfektní vybavení pro glamping, který tady v ČR chceme podpořit, a který my dva vnímáme jako dnes už nedílnou součást kempování.

A na co se tedy můžeme všichni těšit? Co jste si pro nás, kempaře, připravili a jaký je tedy koncept vašeho malého a pohodového kempu? Rádi bychom vytvořili pohodové místo, kde budou kempaři rádi trávit čas, odpočinou si a načerpají síly. Chceme aby si užili klidné táboření s dostatkem soukromí i s místem pro společenské setkávání. Ať jedou pod stan nebo s karavanem bez stresu z improvizovaných podmínek, aby mohly i současné děti zažít trochu toho, co jsme mohli zažít jako děti my. Ať mohou přijet mladí i starší do malého kempu, kde starost „personálu“ nekončí předáním klíčů nebo cedulky na stan.

Do toho chceme všechny naše služby zahrnout do ceny ubytování. Nechceme účtovat další poplatky za vstup na hřiště, půjčení loďky nebo dřevo na táborák, jako to dělají v mnoha případech jiné kempy. Nechceme stan na stanu, hlavu na hlavě, fronty na sprchu… Chceme se o naše hosty postarat, aby si pobyt u nás užili. JInak řečeno, my dva máme jasnou vizi. Chceme, aby náš malý Glamp U Rozmařilého námořníka byl ideální pro rodiny s dětmi či samotné páry, chceme je vozit na plachetnici, posedět s nimi večer u ohně a konverzovat na rozličná témata. Věříme, že se dílo podaří a lidé se k nám budou rádi vracet.

Poslední vydané

Poslech na cesty