Autem či obytňákem po unikátní stezce gotických hradů v Polsku – II. část

Kempování a cestování v PolskuAutem či obytňákem po unikátní stezce gotických hradů v Polsku - II....

Tento článek je druhou částí mého předchozího článku o zmíněné stezce, kterou si můžete projet i vy. Věřte, že cestovatelských a s historií spojených zážitků vás na ní bude čekat opravdu hodně a jsem přesvědčena, že si cestu užijete stejně, jako my. Pro připomenutí dávám odkaz na první část – UNIKÁTNÍ EVROPSKÁ CESTA ZA POZNÁNÍM – OBJEVTE STEZKU GOTICKÝCH HRADŮ V POLSKU

Určitě jste si všimli, že v článku často zmiňuji Řád německých rytířů. Aby vaše příprava na tuhle cestu a pochopení její jedinečnosti byla úplná, na úvod napíši ještě něco málo informací o tomto řádu.

Řád německých rytířů

Historické kořeny Evropy jsou úzce spojeny s rytířskými řády, které tento kontinent formovaly ve středověku. Jedním z nejvýznamnějších a nejznámějších je právě Řád německých rytířů, plným názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě.

Byl založen roku 1190 během třetí křížové výpravy a jeho cílem bylo poskytovat péči zraněným a nemocným křižákům. Postupem času se však transformoval v řád militantní, kdy cílem bylo chránit křesťanské zájmy ve Svaté zemi, později i ve střední a východní Evropě. Ve 13. a 14. století si tento Řád vytvořil mocný středověký stát, známý jako Řádový stát, rozprostírající se na území dnešního Polska a Kaliningradské oblasti Ruska. Jeho hlavní sídlo bylo na hradě Malbork, o kterém si dnes také napíšeme.

Nutno také napsat, že Řád měl významný dopad na regionální politiku a kulturu, a i přes své německé kořeny a silné vojenské tradice, se postupně integroval do širšího evropského kontextu, což mělo zásadní dopad na vývoj regionu. Dnes je historie Řádu německých rytířů pečlivě zachovávána a studována, a to nejen v Německu, ale i v Polsku a v dalších zemích střední a východní Evropy. I proto je tato stezka gotických hradů Řádu německých rytířů tak důležitá a unikátní.

Malbork

Než napíši pár řádků o tomto hradu, doporučuji si přečíst i tento můj článek. Díky němu získáte další tipy na prodloužení vaší cesty o přímořské zajímavosti a městečka. Majestátní hrad Malbork a pohyblivé písečné duny na Lebě – místa, ze kterých jsem si doslova sedla na zadek

Na břehu řeky Nogat se tyčí jedna z největších a nejimpozantnějších pevností Evropy – hrad Malbork. Tato majestátní stavba, považovaná za největší cihlový hrad na světě, je významným svědkem historie středověkého Evropy. Jak už jsem zmínila výše, byl to sídelní hrad Řádu německých rytířů a na jeho nádvoří můžete spatřit čtyři sochy nejvýznamějších Velmistrů Řádu. Nutno také dodat, že hrad byl nejen důležitým vojenským a administrativním centrem, ale také symbolizoval jejich moc a bohatství.

Fotka od Marek Zapart z Pixabay

Architektonicky je hrad Malbork ukázkou gotického stavitelství. Jeho masivní hradby, věže a brány tvoří komplexní obranný systém, který byl navržen tak, aby odolal jakémukoli útoku. Uvnitř hradu se nachází nádvoří, kaple, velký refektář a řada dalších místností, které odhalují život rytířů a jejich služebníků v té době. V roce 1997 byl hrad Malbork zařazen na seznam světového dědictví UNESCO, což zdůrazňuje jeho význam a univerzální hodnotu.

Za sebe mohu doplnit, že doporučuji si se vstupným zakoupit i audio průvodce v českém jazyce. Díky tomu vám neunikne nic z jeho prohlídky. Průvodce je moc hezky a poutavě namluvený a pokud jej budete pečlivě poslouchat a všechny nádherné sály procházet, budete nadšeni. Na všechny fotografie z mé návštěvy se můžete podívat na tomto odkazu. Ty řeknou víc, než jakákoliv slova zde napsaná. Malbork je prostě nádhera, kterou by měl každý cestovatel navštívit a vidět. Fotky z naší návštěvy Malborku si zobrazíte tady.

A kde parkovat? Možností je tam několik. Od kempů po klasická placená parkoviště. To vše najdete na mapách. Já však dám dva tipy, které se můžou hodit. Prvním je NEPLACENÉ parkoviště hned vedle hradu. Není moc vidět, vejdou se na něj bohužel jen obytňáky do 6 max 6,5 mertu a je dle recenzí skoro vždy poloprázdné. Najdete ho tady.

Druhý tip je na vážně hezkou osadu. Tu jsme našli úplně náhodou, je asi 5 km od hradu a z mého pohledu se jedná o super tip. Jeziorna Osada je více zaměřená na pobyt v chatkách, nicméně u ní najdete kempovací louku s přípojkami plus je k dispozici wc a sprcha. Tam se mi líbila možnost koupání, přítomnost zvířátek, které potěší děti, hřiště a klid. O velkých prázdninách tam bude asi rušno. My tam zavítali začátkem září a už bylo skoro prázdno. Vykoupali jsme, doplnili vodu, dali sprchu, užili si příjemný večer a frčeli dál. To vše za 50 zlotých (cca 275,-Kč). Pecka. Fotky z osady najdete tady. (MAPA)

Křižácký hrad Sztum

Naše cesta pokračuje dál a je jasné, že ani tento historický hrad nemůžeme vynechat. Není nijak velký, počítejte s maximálně hodinou návštěvy, ale rozhodně byste se tam měli zastavit. Pokud jeho návštěvu budete chtít spojit s procházkou, hned u hradu vede moc hezká stezka podél jezera. S parkováním je to trochu horší. Opět mají výhodu obytné vestavby. Ty mohou, stejně jako my, zaparkovat přímo u hradu. Vy ostatní budete muset trochu víc hledat v mapách nebo v aplikaci park4night.

Tato pozoruhodná pevnost, pocházející z doby středověku, je svědectvím architektonického mistrovství Řádu německých rytířů a mocné vojenské a náboženské organizace, která sehrála klíčovou roli ve zdejší regionální historii. Byl postaven ve 14. století a jeho strategická poloha umožnila Teutonským rytířům udržovat kontrolu nad tamními obchodními trasami a zajišťovat si nadvládu v regionu. Hrad se pyšní typickým teutonským uspořádáním, které zahrnuje centrální nádvoří obklopené tlustými obrannými zdmi, strážními věžemi a příkopem. Jeho působivá gotická architektura, charakterizovaná špičatými oblouky a složitými kamennými vyřezáváním. Dobře zachovaná architektura hradu a tamní expozice poskytují jedinečnou příležitost ponořit se do středověké minulosti tohoto malebného regionu.

Foto: Klára Hájková

Hrad Kwidzyn

Po krátké návštěvě hradu Stuzm jsme dojeli sem. Dle slov mého muže je to čtvrtý nejlepší hrad na trase. První byl Malbork, pak Frombork, Olštýn a teď Kwidzyn. Tady jsme se také konečně dozvěděli, jak důležitou roli hrály vysoké věže u těchto hradů. Říkalo se jim „gdanisko“ a jednoduše sloužily jako WC věže. Ano, také nás to pobavilo. Ale pozor, kromě místa, kde mohli rytíři a panstvo vykonávat svou potřebu měly i obraný mechanismus. Jak je asi patrné z jejich účelu, nepřátelé se těmto věžím zdaleka vyhýbali. Ostatně od tohoto momentu, kde jsme byli s účelem věže seznámeni, jsme se u ostatních hradů na gdanisko zaměřovali a našli jsme jej i v Bydhošti. Zajímavé. Ale zpět k hradu jako takovému.

Foto: Klára Hájková, na konci je krásně vidět gdanicko

Hrad Kwidzyn byl založen ve 13. století německými rytíři. Jeho účelem bylo sloužit jako strategická pevnost a sídlo pro Řád německých rytířů. Hrad měl klíčový význam při ochraně území a kontrole obchodních tras v oblasti.

Architektonický Skvost: Hrad Kwidzyn okouzluje své návštěvníky svou architekturou, což mohu jen potvrdit. Jeho gotické věže, kamenné hradby a dobová výzdoba z něj oprávněně dělají historický skvost. Uvnitř hradu můžete prozkoumat krásné gotické klenby, kaple a nádvoří. Samozřejmostí je rozsáhlá expozice.

Foto: Klára Hájková

Během své existence prošel Hrad Kwidzyn mnoha změnami. Po rozpadu Řádu německých rytířů sloužil jako sídlo polských králů a byl svědkem mnoha historických událostí. V průběhu staletí byl také několikrát přestavěn a adaptován na různé účely. Dnes je vyhledávaným turistickým cílem. Fotky z naší návštěvy si zobrazíte tady.

Historická polsko – německá hranice

Naše cesta pokračovala dál, a protože na cestách si hlídám i zajímavosti v okolí míst, kde se nacházíme, bylo jasné, že tady krátkou zastávku udělat musíme. Ne jen proto, že jsem měla radost, že konečně uvidím předválečné hranice, ale i proto, že soucítím s Poláky v tom, co jim bylo „provedeno“ v rámci Postupimské dohody. Tj. násilné přestěhování se atd. Tohle místo najdete tady.

Foto: Klára Hájková

Hrad Człuchów

Hrad Człuchów, nacházející se ve městě Człuchów v Pomořském vojvodství v Polsku, je historickou památkou, která přitahuje návštěvníky díky své bohaté historii a impozantní architektuře, která je směsí středověkých a gotických stylů. Jeho hlavní rolí bylo být obrannou pevností a také byl často využíván jako strategický bod pro vojenské tažení a obranné operace. Do dnešních dní se hrad zachoval jen částečně, přesto vše by neměl chybět na vašem seznamu navštívených gotických hradů v Polsku. Nás na jeho návštěvě nejvíce zaujaly archeologické vykopávky umístěné na nádvoří a opravdu moc hezká vyhlídka z tamní věže.

Návštěvou hradu Człuchów naše navštěvování gotických hradů skončilo a nastal čas návratu. Byla by však škoda jen tak sednout do auta a vydat se směr domov, když na trase bylo ještě mnoho zajímavostí. Cestou do Prahy jsme tedy ještě navštívili město, které mám moc ráda – Bydhošť (článek o městě si přečtete tady), Hnězdno (článek si přečtete tady) a Poznaň (můj dřívější článek o tomto úžasném městě si přečtete tady). Ještě jsme se chtěli zastavit v Biskupině, ale v sobotu tam byla veliká fronta na parkoviště, takže jsme tohle starověké osídlení, které také rozhodně doporučuji navštívit, museli vynechat.

Doufám, že se vám celá trasa gotických hradů líbila a že se stala inspirací pro vaše další cesty. A to bez ohledu, zda ji projedete celou nebo se zastavíte jen na několika hradech. Závěrem ještě dodávám skvělý tip na příjemné nocování. Zejména v této druhé části naší trasy jsme vyhledávali lesní parkoviště, která se ukázala být nejlepší volbou. Nejenže na nich byl večer klid, ale ještě jsme stíhali večerní klidnou procházku lesem, naše čivava se mohla proběhnout a dokonce jsme našli i nějaké ty houby. Mnoho informací o všech gotických hradech najdete na této webové stránce, mapu si zobrazíte tady. Šťastnou cestu.

Celou naši trasu si můžete zobrazit tady. Na mapě jsou uvedena všechny místa, která jsme navštívili za 10 dní, tj. ne pouze hrady, ale i další zajímavosti.

Za realizaci a financování této cesty děkuji Warmińsko-Mazurskému vojvodství a Pomořanské vojvodské samosprávě

Poslední vydané

Poslech na cesty