Majestátní hrad Malbork a pohyblivé písečné duny na Lebě – místa, ze kterých jsem si doslova sedla na zadek

Říkáte si, že jsem to s nadpisem článku přehnala? Nikoli! Tak to opravdu bylo. A že toho mám v Polsku nacestováno nemálo… Prostě a jednoduše severovýchod Polska je neuvěřitelný, rozmanitý a plný cestovatelských pokladů, které bychom my Češi prostě a jednoduše měli objevit. Proč? Protože za to objevení stojí. Navíc je paradoxem fakt, že mnoho z nás hledá nezapomenutelné a originální zážitky daleko od nás, leckdy za nimi létá letadlem… a přitom jich tolik najdete u naše souseda – v Polsku.

Křižácký hrad Malbork s krátkou českou historií

Když jsme se k hradu blížili, nechtělo se mi věřit vlastním očím. To, že se jedná o největší gotickou stavbu na světě a zároveň největší stavbu z cihel na světě jsem věděla. Ale když jej pak vidíte na vlastní oči, říkáte si, že to snad ani není možné. Je tak ohromný!

Historie hradu sahá až do roku 1274, kdy se začal stavět. A představte si, že právě ona má dokonce malou část, která je s námi spojena. Vážně! Byl totiž chvíli vlastněn českým hejtmanem Oldřichem Červenkou, který jej následně roku 1457 prodal polskému králi Kazimírovi IV. Jagellonskému. Popravdě jsem to nevěděla a dozvěděla se to až na místě od průvodce, což bylo příjemné zjištění a hned jsem si také vzpomněla na město Hnězdno, které má také s námi hodně společného (psala jsem o tom v článku Hnězdno – korunovační město prvních králů a část česko-polské historie). Ale zpět k hradu. Určitě si zajděte na jeho prohlídku. Byla by škoda sem přijet a nejít dovnitř. Uvnitř je totiž snad ještě hezčí než zvenku. Pro úplnost dodávám, že když to vše spojíte s faktem, že hrad byl za 2. světové války z 50% poničen, budete se klanět všem, kdo se na jeho rekonstrukci podíleli. Já bych to nepoznala. Tak citlivě je vše opraveno.

Při jeho prohlídce budete procházet třemi částmi hradu – Nízkého, Středního a Vysokého. Budete obdivovat krásná nádvoří, velké komnaty a reprezentativní místnosti s nástěnnými malbami, procházet se po ochozech a terasách a také uvidíte několik sbírek. V Dolní části doporučuji navštívit restauraci. Opravdu výborně tam vaří a menu je složené z tradičních jídel spojených s historií hradu. No a pak už jen navštívit krámky, omrknout jejich nabídku a „dovychutnat“ si jeho návštěvu na kterou si připravte minimálně 3 hodiny.

Reklama

Ještě přidávám jeden tip – až budete na nádvoří Horního hradu, zajděte do původní kuchyně. Okamžitě budete mít pocit, že jste se ocitli několik století zpět. Je totiž plně vybavena včetně aranžmá jídel, prostřeného stolu atd. A teď už jen fotogalerie, protože stojí za to.

Písečné duny u města Leba ve Słowińském národním parku

Chcete si připadat jak na poušti ale přitom nemuset cestovat daleko? Tak přesně tohle je to správné místo. A věřte, že písečné duny ve Słowińském národním parku u města Leba nejsou žádní drobečci. Připravte se na to, že z místa, ze kterého na ně budete vstupovat (mapa), budete stoupat pískem nejprve 30 metrů a pokud se rozhodnete jít ještě dál, vystoupáte o dalších 10 metrů výše. To co uvidíte, bude něco neuvěřitelného, vezme vám to dech a budete se ptát sami sebe, zda jste někde na Sahaře nebo v Polsku.

Jak se k dunám dostanete

Výše jsem dávala odkaz na mapu s bodem, kde jsem na duny vystoupala já. Na toto místo se můžete dostat čtyřmi způsoby. První je na kole, druhé je pěšky, třetí je místním vozítkem a čtvrtým způsobem je procházkou po pláži z města Leba. Cesta má asi 5,5 km. My vyjeli z Rabky (mapa), kde je mj. prostorné parkoviště (mapa). Nicméně jsem přesvědčená, že o prázdninách bude hodně plné. Snad budete mít štěstí. A pokud ne, budete muset najít parkování ve městě a dojít do Rabky pěšky.

Na pokladně parku v Rabce si zakoupíte lístek na vozítko (my si koupili cestu tam a zpět). Pokud chcete jít pěšky nebo jet na kole, i to je možné a ušetříte pár zlotek za odvoz. Následně pojede/půjdete oněch cca 5,5 km. Ještě si cestu můžete rozložit na dvě části. Po cestě je totiž muzeum raket, kde se kdysi testovali rakety ( lebskiserwisturystyczny.pl, mapa). To jsem nenavštívila jelikož bylo bohužel málo času. Každopádně můžete dojít pěšky třeba k němu a pak pokračovat oním vozítkem. Jak dlouho trvá jaká forma „dopravení se“ k dunám vidíte níže na obrázku.

Reklama

Proč ještě sem jet

Nezapomeňte si vzít s sebou plavky a ručník. Z dun se totiž dostanete na opravdu krásnou divokou pláž, kde je samozřejmě možné se koupat a na pláži relaxovat. Já osobně to doporučuji, neboť je to tam krásné.

A než ukončím své psaní, ještě doplním něco málo o těchto dunách… Když vystoupáte na duny, uvidíte les. Tedy les… mrtvý les složený z černých pahýlů stromů, neboť jim písek vzal život. Nicméně je to hodně zajímavá podívaná a dle mého průvodce Sebastiana, tak jak rychle duny každý rok postupují, stejně tak rychle berou život okolním stromům. To samé platí i pro okolí. Například po vystoupání nahoru budete stát nad bývalou vesnicí Wydma, kterou tyto duny také pohltily. A tento proces je prý nezastavitelný. Už teď se ví, že duny se budou posouvat dál a dál. Tím pádem místo kde budete stát dnes, nebude přístupné rozhodně za pár let. Strašidelná představa že? A jak rychle se duny posouvají? Záleží na větru, ale je to něco mezi 3 až 10 metry za rok… na jednu stranu to není mnoho (město Leba je vzdálené asi 6 kilometrů, takže má minimálně ještě 600 let času), na druhou to není málo.

A nezapomeňte při této vaší poznávací cestě ještě navstívit i Gdaňsk, Gdyni a Sopoty. O Nich jsem psala v článku Gdaňsk, Gdyně a Sopoty – perly severního Polska karavanem a lodí – itinerář. Hned budete mít minimálně na týden co objevovat ;-).

12+