Neděle, 4 prosince, 2022

Život v dodávce aneb jak to vše začalo a co nám to dalo

Už je to více než rok, kdy jsme po zdlouhavém hledání koupili ojetou dodávku Fiat Ducato – náš budoucí domov na kolech. Dodynka, jak jí říkáme, je dvacetiletá dáma, za ta léta již lehce prohnilá, ovšem spolehlivá a pro nás tři rozměrově ideální. Jo a „my“, to jsme Barbora, Forest a náš pes Samuel.

Cíl byl tedy jasný – přestavět dodávku a alespoň rok s ní cestovat po Evropě a možná dojet ještě někam dál.

Samuel je vlastně i jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli celý tento projekt uskutečnit. Vanlife je podle nás totiž ideální způsob, jak téměř neomezeně a pohodlně cestovat se psem. Ono totiž létání se psy je velmi komplikované a pro zvířata často stresující. Navíc v mnoha zemích nesmějí ani do veřejných dopravních prostředků a to nemluvím o ubytování. S vlastním autem všechny tyto komplikace odpadají. A Samuela naše putování zatím dost baví. Po cestě také zjišťujeme, že tímto způsobem cestuje se zvířaty mnoho lidí. Nezřídka vídáme za předním oknem spokojeně spící kočky a kolem auta pobíhající psi. Zvířata tak neztrácejí pohodlí svých pelíšků a zároveň mají možnost si užít přírodu. Myslím, že nejeden „Alík“ by „svůj“ malý dvorek nebo byt, ve kterém tráví většinu času čekáním na páníčky až se vrátí z práce, vyměnil za toto cestování.

Ale zpátky k přestavbě

Trvalo nám dlouhých deset měsíců, než jsme z „obyčejné“ dodávky postavili dodávku obytnou, navrženou tak, aby se nám v ní dobře a dlouhodobě bydlelo. Dali jsme tomu veškerý volný čas a nelitujeme ani jedné minuty. Ostatně samotná přestavba byla součástí našeho plánu a jsme přesvědčeni, že kdybychom si koupili už hotový obytňák, neměli bychom z toho takovou radost. Tvořit a vymýšlet nové věci nás prostě baví.

Během přestavby jsme se naučili spoustu věcí a načetli mnoho informací týkajících se právě života na čtyřech kolech. Rozhodli jsme se také celý projekt od začátku dokumentovat pod názvem Život v dodávce a celé přestavbě se pak detailně věnujeme na našem YouTube kanále Život v dodávce, kde vydáváme videa z cestování i tipy a rady pro karavanisty a cestovatele. Takže pokud vás toto téma zajímá, budeme rádi, když nás na tomto kanále navštívíte.

Vyjíždíme

17. prosince 2018 nastal ten správný čas a my natěšeně vyjeli na naši plánovanou cestu a tím se i vydali vstříc mnoha dobrodružstvím. Její první část vedla na jih Španělska, kam jsme se chtěli schovat před zimou. V prvních dnech cesty jsme si pomalu zvykali na náš nový život v dodávce a učili se fungovat na malém prostoru tak, abychom se neušlapali. Ke spokojenosti nás všech jsme zjistili, že obytný prostor funguje lépe, než jsme očekávali.

Fajn také bylo, že nic za jízdy nevrzalo, nedrnčelo, keramické nádobí, volně uložené ve skříňkách se nerozbíjelo a Dodynka šlapala jak má, až na malý problém s blinkry, který se překvapivě vyřešil odpojením topení. O to víc jsme se zabaleni v dekách těšili do tepla s plánem topení opravit později.

Proč jezdit po dálnici, když je všude tak krásná krajina

Ve Francii jsme nějakou dobu projížděli mýtné brány. Následně ale padlo rozhodnutí z dálnice sjet a pokračovat dál tzn. francouzskou vysočinou. Však nikam nepospícháme, máme před sebou celý rok putování, tak proč ne. Krajina, která se nám postupně otevírala stála za to. Po klikatících se silničkách jsme míjeli rozlehlé louky s oslíky, projížděli hlubokými lesy a občas nás cesta vynesla na pěkný kopeček, kde se konalo protažení nohou procházkami po okolí. Také se objevila první milá setkání s na cestě potkanými místními obyvateli. Pokud tedy i vy na svých cestách nikam nespěcháte, doporučujeme nudné dálnice vynechat a užít si tohle malebné toulání.

Každá sranda něco stojí – jak to tedy děláme?

Spoustu z vás asi zajímá, jak celý tento podnik financujeme. Takže – na dodávku a její přestavbu jsme si uspořili. Když jsme spočítali celkové náklady na přestavbu, které jsme si po celou dobu bedlivě zaznamenávali, došli jsme k částce kolem 220 000 Kč. Z toho 60 000 Kč stála dodávka a část potřebného materiálu (zateplení, součástky na rozvod elektřiny, nové pneumatiky a speciální lepidla) na přestavbu nám věnovali naši kamarádi a známí, za což jsme velmi vděční a jako poděkování mají loga svých firem na bocích naší Dodynky.

Na samotnou cestu jsme vyrazili s finančními úspory tzv. do začátků. Ty jsme měli v plánu použít na příležitostné opravy dodávky. Jako obvykle se však všechno vyvrbilo jinak a hned v prvních dvou měsících na cestě padla velká část našich úspor na novou techniku – Forestovi odešel telefon a zanedlouho i notebook. Jelikož se Forest na cestě stále živí prací online, tyto přístroje jsou pro něj nezbytné a tak nezbylo než pořídit nové. Potřebné připojení k internetu řešíme místními SIM kartami. Za 20 euro pořídíte 20 GB dat, o čemž si zatím v ČR můžeme nechat zdát. Během cesty nás také zradila baterie k solárnímu napájení a tak jsme ve Španělsku museli pořídit novou. Překvapivě téměř jediná technická věc, která zatím funguje bez problémů, je naše Dodynka.

Co dalšího jsme se ještě naučili?

V průběhu cesty jsme se museli naučit řešit základní potřeby, jako je pravidelné doplňování vody, řešit sprchu a toaletu. Zjistili jsme, že doplňování vody není problém. Téměř v každé vesnici napříč Francií i Španělskem nacházíme veřejná pítka. Ve Francii se často vyskytují ve formě kohoutů s otočnou páčkou, kde vodu bez problému naplníte do 25 litrových barelů. Ve Španělsku zase najdete velké množství pítek. Pod ty barel sice nepostavíte tak, abyste z náústku vodu načerpali, můžete na něj však připojit kousek vodovodní hadičky, kterou si vezmete sebou. My vozíme barely o celkovém objemu asi 55 litrů a vždy nám zásoby vydrží cca 3 – 4 dny i se skromnou „koupelí“.

Očistu lze vyřešit několika způsoby. Pokud se držíte dálnic a větších silnic, není problém zaplatit si sprchu na přítomných benzinkách tak, jako to dělají řidiči kamionů. Bude Vás to stát cca 3 eura. Další způsob, jak se dostat ke sprše, je návštěva kempu. A pozor! Ubytovat se zde nemusíte. Také můžete využít veřejná koupaliště a kryté bazény. Za pár eur si užijete sprchy do sytosti a ještě si zaplavete. My jsme však nechtěli být závislí jen na zmíněných podnicích, a tak si sebou vezeme sprchovou sadu s čerpadlem. V kombinaci s nádrží na solární ohřev vody si za pěkných dní můžete užít teplou sprchu v přírodě. U toho nám přijde fér myslet na eko výrobky v podobě mýdel, šamponů a jiných čistících prostředků. K přírodě se prostě chceme chovat hezky.

Poslední způsob, který využíváme k očistě, je skládací dětská vanička, která skvěle poslouží zejména k mytí uvnitř auta. Vodu ohříváme jednoduše, a to v konvici na plynovém vařiči. Na koupel stačí pár litrů horké vody a je to. Život v dodávce je přínosný i v tom, že naučí člověka skromnosti a trpělivosti.

Posledním oříškem je toaleta. My jsme si na cestu pořídili chemické WC. Po dvou měsících jsme ale zjistili, že jsme ho ani jednou nepoužili a proto jsme ho ještě zabalené ve Španělsku prodali. Při procházkách po městě je vždy příležitost najít veřejné WC a pokud se ve městech nezdržujete přes noc, ale dáváte přednost táboření v přírodě, tento problém se dá vždy s lopatkou elegantně vyřešit.

Vivat Španělsko a pak kam dál?

Ve Španělsku jsme teď už téměř dva měsíce, za tu dobu jsme navštívili spoustu krásných míst. Hory Siera Nevady, termální prameny, vodopády, skalní stezky, dlouhé opuštěné pláže a další místa této rozlehlé krajiny. Mnoho z těchto míst se nám na pár dní stalo domovem. Máme tak možnost užít si naprostou svobodu pohybu.

V současné chvíli stojíme u Gibraltaru, kde si dáváme pár dní pohody u moře. Na člověka zde narazíme jen náhodně a užíváme si krásný výhled na mohutnou Gibraltarskou skálu. Za pár dní se přeplavíme do Maroka. Ale abychom tam mohli jet (a hlavně odjet zpátky do EU) i se Samuelem, museli jsme mu nechat vyřídit serologické vyšetření na vzteklinu, na které jsme čekali 21 dní. Během té doby se nám podařilo Samuela nevědomky přiotrávit avokádem a zažili jsme krušné dny strachu o jeho život a návštěvy místní veteriny.

Samuel má naštěstí tuhý kořínek a tak už teď zase pobíhá vesele po plážích. Pro nás je to velké ponaučení a proto posíláme tuhle zprávu dál: nikdy nekrmte své zvíře avokádem – na rozdíl od nás lidí, je pro zvířata silně toxické a v krajních případech může otrava skončit úmrtím zvířete. (To platí i pro více známé psí jedy jako jsou hrozny, rozinky, čokoláda a další.)

Doufáme, že v Maroku už na nás čekají jen hezké zážitky a zemi skrz naši cestu zblízka poznáme. Po návratu na pevninu EU se chceme podívat do Portugalska, kde si Barbora možná odskočí na poutní cestu z Porta do Santiaga de Compostela. Pak už se chceme severem Španělska stáčet na sever Evropy, dřív než přijde léto a s ním vysoké teploty. Naším cílem je Skandinávie, kterou milujeme a kde bychom si také rádi na pár měsíců našli práci a zůstali až do podzimu.

Poznámka na závěr: Tento článek vznikl již na jaře, avšak jsme s Forestem nenašli společný čas jej publikovat, a tak se „naše posádka z dodávky“ mezitím přesunula do Norska. Takže pokud vás zajímá, zda se Forest, Samuel a Barbora nakonec do Maroka podívali a kam dál vedla jejich cesta, sledujte mě. Určitě bude další pokračování tohoto jejich příběhu tady na all4camper vydáno.

ALE!!!! Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak probíhala celá přestavba a jaké peripetie a radosti na cestě zažíváme, sledujte nás na Facebooku, Instagramu a Youtube pod názvem Život v dodávce, rádi se s Vámi o své zážitky podělíme.

spot_img

Související články

spot_img

Nedávno vydané

spot_img