Na přelomu června a července 2018 se karavanista Pavel vydal na dovolenou do Řecka. Jaká byla jeho cesta do Řecka, jak se mu líbilo v kempu Mitari a jak si to celkově s manželkou užil, se dozvíte v jeho cestopisu.
Řecko 2018 – příprava a plánování
Na základě četnosti dotazů ohledně cesty do Řecka jsem připravil malou rekapitulaci našeho většího výjezdu.
Myšlenka dovolené v Řecku se zrodila při trávení vánoční dovolené v termálních lázních ve vyhřátém bazénu, … kam jet do teplých krajin aby to bylo karavanem a byla dostupná vzdálenost destinace. Co třeba Řecko, a už to šlo jedno po druhém. V této zemi jsme ještě nebyli a proto nás to velice lákalo.
Nastala doba příprav, mimochodem tuto část mám velice rád, plánování cesty, výběr vhodných míst k přespání atd. Byly přečteny desítky různých diskuzí a recenzí, které se vztahovaly k tomuto tématu. Nejvíce jsem čerpal z caravan24 a diskuze.recko-autem.cz.
Trochu to přeženu, ale ve výsledku ze čtení všech informací vyplynulo např., že bez čistého průjezdu Srbskem, vás minimálně zastřelí, nebo půjdete zbytek cesty pešky, protože vám rozeberou či ukradnou auto i s karavanem a možná unesou i manželku … o tom ale až za chvilku.
Před samotnou jízdou jsme si dopředu zajistili dálniční známky v elektronické verzi pro Rakousko a Maďarsko. Ve zbylých státech se platí mýtné. Pro pobyt v kempu využíváme kempingovou kartu ACSI, proto padl výběr zejména na mimo sezónní pobyt. Ten vycházel na 17€ za parcelu, 2 osoby, auto, karavan, elektrickou přípojku a denní sprchu pro každého člena.
Itinerář cesty byl sestaven tak aby to byla jízda na pohodu a ne nějaká štvanice. Přeci jen máme dovolenou tří týdenní dovolenou a to od 15.6. do 6.7. Trasa byla České Budějovice – Halámky – Rakouský Horn – Vídeň (před Vídní nájezd na dálnici a po té se jelo prakticky až na několikakilometrový kus v Srbsku až do Řecka), Chalkidiki – Sithonia – Camping Mitari. Zpáteční cesta byla stejná.
Jedeme do dovolenou
Auto naloženo, převážně proviantem, v rakvi předstan a pár doplňků pro kempování, zapojit karavan a může se pomalu vyrazit.
Vyjíždíme v pátek kolem 16 hodiny. S plnou nádrží (celkem jich bylo pět – 325 litrů nafty) opouštíme Českou republiku a začínáme krájet rakouské kilometry po parádní silnici až před Vídeň kde se najíždí na dálnici.
Průjezd Vídní byl velice rychlý. Hranice Rakousko/Maďarsko a valí se dál na Gyór a Budapešť. Před Budapeští si ohlídat odbočení na M0 městský okruh a pokračovat na jih směr hraniční přechod Röszke/Horgoš. Zde, před hranicí, tankujeme na poslední maďarské čerpačce ÖMW, kde si i vybíráme místo k přespání a po vydatnější, skoro noční večeři, uléháme ke spánku.
Ráno, kolem sedmé hodiny, opouštíme Maďarsko s náramným pocitem rychlého, asi desetiminutového, průjezdu hranicí. I zde byl velký strašák dlouhých čekacích dob, neboť prý tudy projíždí asi miliarda německých Turků !!! Někdo využívá nedalekého přechodu, kde nejsou autobusy ani kamióny, ale otvírací doba tohoto přechodu je pouze přes den.
A začíná trochu nudná jízda Srbskem. Nechci se nikoho dotknout, ale Srbsko není zrovna naše krevní skupina. Okolí dálnice asi i trochu vypovídá o zdejší situaci. Domy, dopravní technika a podobně.
Jízda touto zemí ubíhá pomalu, co by jsme však od rychlosti lehce přes 80km chtěli. Tato rychlost, stejně jako v Maďarsku, může být kontrolována a je na každém jak se s tím vyrovná. V Srbsku jsou prý údajně nainstalovány radary pro úsekové měření. K večeru vjíždíme nedaleko městečka Vranje do kempu Enigma, kde nás sympatický majitel Roco vítá v rodinném kempu. Po rychlém zaparkování, připojení el. přípojky a sprše usedáme do restaurace a s chutí si dáváme místní vychlazené pivko a sledujeme fotbal v TV.
Noc v tomto transitním kempu stojí 20€. Ani jsme nevyužili dva bazény, které jsou zde k dispozici. Ráno opouštíme kemp a zanedlouho přijíždíme na Srbsko/Makedonskou hranici. Zde máme menší, asi 20 minutové, zdržení a hurá vpřed.
V Makedonii tankujeme na frekventované čerpačce, kde nafta vychází na 27,- Kč. Ani jsem nečekal tak kvalitní dálnici. Průjezd Makedonií byl bez problému a bez zastávek. Přechod přes hranice opět bez komplikací. Na větší čerpačce s přilehlým parkovištěm, pergolou, lavicemi a dětským hřištěm si dopřáváme rychlý oběd. Nesporná výhoda karavanu s kuchyňkou – žádné velké kuchtění, „Vídeňský guláš“ s krajícem chleba, dobrá káva a pokračování v cestě.
V Řecku se pohybujeme většinou po dálnici, chvílemi po široké dvouproudovce. V odpoledních hodinách najíždíme do kempu „Camping Mitari“. Pasy ani občanku nechtěli, spokojili se pouze s kartou ACSI, kterou si tam nechali po celou dobu pobytu. Poslali nás vybrat si parcelu, vyfasovali jsme čip na sprchu a hurá stavět naše třínedělní sídlo.
Kemp samotný je dost rozlehlý, asi ¼ zabírají celo sezónně zaparkované karavany. U nás doma chaty, tady karavany u moře, ale všechny vzorně upravené s předstany, pergolami a podobně. Parcelu jsme měli vybranou poměrně rychle, protože v kempu bylo minimum lidí. Z místa výhled na moře, na pláž cca 100 m, co víc si přát.
Vybavenost kempu bych řadil spíš k těm středním (bohužel ne k těm našim). Vydlážděné cesty, čisté a navoněné sociály, velký bar nad pláží, taverna a minimarket s dostatečným výběrem potravinu pro běžný nákup základních surovin.
Kemp je situován v klidné části vesničky Elia. Je to spíš taková samota, nikde nic, žádná atrakce, žádná promenáda, velký klid. Pro nás 50+ už bez dětí úplně ideální klidné místo. Pro větší nákup jsme vyráželi do osvědčeného Lidlu nacházejícího se ve 12 km vzdáleném městečku Nikiti , nebo do 8 km dalekého města Marmaras. Oboje jsme navštívili několikrát. Gyros, pizza a stánky k dovolené samozřejmě patří.
Po Sithonii děláme několik výletů. Asi nejhezčí byl po východní straně poloostrova do Sarti a nechyběla ani povinná návštěvá nádherné Orange Beach. Ochutnávky místních pokrmů byly výtečné. Například gyros s oblohou a hranolkami za 4€, pizza od 7€ po gigapizzu za 12€, a to teda byl pro dva výkon. Kopec zmrzliny za 1,20€, kilo melounu 0,29€, zelenina a ovoce v průměru stejně jako u nás.
Celkově byl pobyt pohodový, bezproblémový, prázdná pláž, čisté a krásně zbarvené tyrkysové moře. Jediný malý škraloup naší dovolené byly dvoudenní bouřky, ale bouřky s velkým „B“, takové doma asi nezažiju. Ale i to se dalo s přehledem přežít a 4.7. dopoledne se vracíme stejnou cestou domů. Už ne však v Srbsku do kempu, ale na větší benzině, kde za plechovku vychlazeného piva místnímu hlídači s asistencí 8 divokých psů usínáme v klidu a míru.
Srbsko/Maďarský přechod Horgoš zvládáme asi za 35 minut a druhý spánek nám vychází na konci okruhu M0 za Budapeští. Průjezd Rakouskem v naprostém pořádku a domu coby kamenem dohodil ☺. Někdo říká, že Chalkidiki je česká vesnice, no celkem jsme potkali asi 4 české posádky, samozřejmě v rozjeté sezóně je to asi jiné.
Na závěr přikládám pár čísel.
Dovolená od 15.6. do 6.7. Z toho 17 dní v kempu Mitari (Řecko, 14 dní s kartou ACSI za 17€) + 1 den v kempu Vranje (Srbsko), 3x nocování na čerpací stanici.
Projeto 6 států s celkovým nájezdem 3396 km a průměrnou spotřebou cca 9,86 l/100 km. Což s tak těžkým karavanem asi ok.
Samotná cesta s poplatky vychází na 12000,-Kč
Pobyt stoji 289€ = 7363,-kč (Řecko) + 20€ = 437,-kč (Srbsko).
Souhrn:
3 nedělní dovolená v Řecku, 2 osoby s karavanem vychází na 19800,-kč.
Další mé příspěvky si můžete přečíst na karavanem.webnode.cz
Pavel
