Neděle, 4 prosince, 2022

Poprvé obytným autem do Adršpachu a Jeseníků

Jak může vypadat vaše první cesta obytným vozem a že to nemusí být je do kempů? O tom si můžete přečíst v příspěvku, který pro vás napsal karavanista Marek, kterému tímto děkujeme. Pojďme na to.

Poprvé obytným autem do Adršpachu a Jeseníků

Čtvrtek večer:

Už je to tady, dočkal jsem se. Obytné auto přebírám nedaleko bydliště v Kounicích a natěšený vyjíždím domů naložit další dva členy posádky – manželku v šestém měsíci těhotenství a dceru ve věku dvou let a osm měsíců. Kolem jednadvacáté hodiny vyjíždíme z Čelákovic na D11 a před 23 hodinou parkujeme na parkovišti v Ratibořicích s výhledem na zdejší zámek.

Pátek:

Ráno, po probuzení, začínám vařit čaj k snídani a už klepe na dveře místní hlídač parkoviště. Jelikož pyžamo prozrazuje náš příjezd v minulém dni tak platíme parkování za dva dny stání. Po snídani se vydáváme kolem zámku do Babiččina údolí, nejprve míjíme mlýn a mandl, sousoší babičky s vnoučaty a psy, Staré bělidlo a nakonec jsme došli ke splavu Viktorky. Na oběd se zastavujeme v Restauraci U Kapličky – Červená Hora.

Po obědě přejíždíme do Dolního Adršpachu. Cestou se naše dcera vyspí a my už parkujeme na parkovišti vedle dalších obytných aut. Hlavní bránou vcházíme do skal hned u jezera. Příjemnou procházkou dojdeme ke skále zvané Homole cukru, kde se otáčíme. Na parkovišti si dáme svačinu v altánku připraveném pro turisty a Niky využije místní dětské hřiště.

Večer přejíždíme na spaní do obce Slavný (parkoviště na konci obce). Zde je pěkný výhled do krajiny. Niky má největší radost z kraviček, které se pasou nedaleko našeho auta.

Sobota:

Ráno, po vydatné snídani, jdeme na vyhlídku Čertova tchyně. Z vyhlídky je pěkný výhled směrem na město Broumov. Jsou zde také skály zvané hřiby, které tvarem připomínají hřib. Nasedáme do auta a vydáváme se přes Broumov směr Polská města Tlumaczow, Klodzko, Zloty Stok zpět do ČR.

Na oběd jsme zastavili za hranicí České republiky v obci Bílý Potok. Dále jsme pokračovali podél státní hranice s Polskem přes Vidnavu a Zlaté Hory. Ve Zlatých Horách je možné se zastavit na prohlídku zlatých dolů s rýžováním zlata. Večer jsme přijeli do obce Rejvíz a zaparkovali na parkovišti naproti stejnojmennému penzionu. Historie malebné hospůdky v penzionu sahá až do roku 1795 a k vidění jsou tu například opěradla židlí s vyřezanými karikaturními podobami stálých hostů. Točené pivo přišlo také vhod :-).

Neděle:

Z Rejvízu se dostanete naučnou stezkou k Velkému Mechovému jezírku. Část stezky k jezírku vede po dřevěném chodníčku nad rašeliništěm. Obec Rejvíz je nejvýše položenou obcí ve Slezsku 780m.

Po návratu k obytnému autu jsme začali vařit oběd. Zde jsme také zjistili, že do půl hodiny projede obcí cyklistický závod – Závod Míru. Odpoledne pokračujeme přes Bělou pod Pradědem do lázní Karlova Studánka. Cestou jsme zastavili na odpočívadle a opět čekáme na průjezd Závodu Míru. V podvečer ochutnáváme léčebný pramen v Karlově Studánce, posedíme na zahrádce kavárny a opět volným tempem přejíždíme do kempu Dolina Vrbno pod Pradědem. V autokempu doplňuji čistou vodu, vypouštím odpadní vodu a čistím toaletu. Byla to první technická zastávka od počátku cesty.

Pondělí:

V 8:30 hod odjezd z autokempu směrem parkoviště Hvězda odkud odjíždí každou hodinu autobus na chatu Ovčárna. Silnice je bez povolení uzavřená a to doslova – na závoru. Od chaty Ovčárna je pěkný výhled na horu Praděd, my se vydáváme jen cca kilometr k rozcestí chaty Barborka, kde posvačíme a míříme zpět na Ovčárnu. Jelikož nám počasí přeje, posedíme u kávy na zahrádce a poté míříme na autobus.

Na parkovišti uvaříme rychlý oběd a pokračujeme v jízdě směr České Petrovice v Orlických Horách. Cestou zastavujeme na kávu u rozvětvené rodiny mé manželky v Bušíně a Štítech (rodiště olympijského vítěze Aleše Valenty). Na parkoviště v Českých Petrovicích přijíždíme po jednadvacáté hodině.

Úterý:

Poslední den – ráno nás opět budí sluníčko. Naše poslední zastávka je v Orlických horách – pašerácká stezka. Příjemnou procházkou podél řeky Divoké Orlice přicházíme po jednom kilometru k lávce. Pořizujeme několik fotek a po druhé straně řeky se vracíme zpět.

Usedáme do auta, cestou se zastavujeme na oběd v Rokytnici v Orlických horách v restauraci Eduard. Po návratu do Čelákovic doplňuji pohonné hmoty do plna. Zde mě čeká jedno milé překvapení, celkem jsme najeli cca 650Km, už si nepamatuji přesně (neudělal jsem si poznámku) ale u pumpy platíme 1960,- Kč.

Výsledná spotřeba u „našeho“ obytného auta Fiat Ducato – Bürstner Ixeo Time 710G (150PS) byla 8,75l ;-) Ano cestou jsem se kochal, jel jsem klidnou jízdou a na cestování po dálnici jsem nastavil tempomat na 100Km/h. Tímto bych chtěl poděkovat za skvělé auto půjčovně www.ikaravan.cz

VAROVÁNÍ: Tento druh cestování je silně návykový!!!!! :-)))

Marek a Vlaďka

spot_img

Související články

spot_img

Nedávno vydané

spot_img