Poprvé obytňákem v Makedonii a Řecku

V květnu roku 2018 jsme se vydali s našim bydlíkem poprvé do Řecka. Po několika dnech příprav a plánování, v neděli 13.5.2018 ve 12 hod. za slunečného počasí, vyrážíme. Máme plnou nádrž, plnou lednici, rakouskou dálniční známku za 9 € a měsíční maďarskou dálniční známku za 776 Kč.

Reklama

První úsek trasy byl z Českých Budějovic na Třeboň, Halámky, Vídeň do Maďarska. Cesta byla díky řídkému provozu i rovným a kvalitním cestám maximálně pohodlná. Ve 20:30 hod. jsme dorazili do města Segedin v Maďarsku. Parkujeme na klidném místě ve městě u muzea staré vojenské techniky, kde je i přístup k tekoucí vodě. (https://goo.gl/maps/RH9YCa2vCSw) Je 20°C.

14.5.

Ráno je polojasno, 21°C a po snídani odjíždíme k 320 km vzdálenému jezeru Vlasina v Srbsku. Hranice z Maďarska do Srbska přejíždíme ve 12h bez problémů a bez kontrol.

Ve 12:40 se Srbsko halí do černých mraků a během chvilky leje jako z konve. Ochlazuje se na 14°C. Rovinaté Srbsko se přejíždí dobře a rychle, zbrzdí nás jen platba mýtného. Po 120 km rovné dálnice přijíždíme ve 13:45 do Bělehradu ve kterém je poměrně hustý provoz. Hlavní město Srbska projíždíme po dálnici téměř jeho středem a k našemu cíli nám zbývá 205 km. Mýtné jsme platili celkem 3x. Od 320 do 1210 RSD (100 RSD= 21 Kč). 

Reklama

V 19:30 nás vítá jezero Vlasina se spoustou odpočívadel. Jedno z nich vybíráme (https://goo.gl/maps/E3Y1M5U6Bvj). Ještě stihneme prohlédnout travnatou pláž a čistou vodu, než přichází bouřka.

15.5.

V úterý ráno nás budí vítr s polojasnou oblohou. Voda v jezeře je bohužel díky vlnám silně zakalená, tak vynecháváme ranní koupel a vyrážíme na třiceti-kilometrový cyklovýlet okolo celého jezera (https://mapy.cz/s/2P9ss). Mraky se honí po obloze, ale déšť se nám vyhýbá. Příroda je podobná té české (šumavské).

Vesnice vypadají nevzhledně a některé polorozbořené domy připomínají válečné období.

Reklama

V 15 hod. balíme kola a pokračujeme dál v naší cestě serpentinami z kopce k městu Vladičin Han, kde dotankováváme 10 l nafty (1589 RSD) abychom dojeli do Makedonie.

Makedonie

Hranice přejíždíme v 17 hod. a začíná chaos a zmatek. Chaotické značení hraničních průjezdů, barvy na semaforech které se nesmí respektovat, zavřené brány i zmatení celníci, to vše nás trochu vyvádí z míry ale nikam nespěcháme a není sezóna, takže nás to spíše jen pobaví. V Makedonii jsou poplatky za dálnici víceméně symbolické. Poprvé platíme 80 MKD a po té 60 MKD (100 MKD = 42 Kč).

28 km před Skopje vidíme na vrcholcích hor sníh (snad jedeme k moři správnou cestou ;-). Makedonie se zdá býti upravenější a modernější v porovnání se Srbskem, ale je zde hodně minaretů s mešitami. Na předměstí Skopje potkáváme anglické, červené, patrové Double Deckery. Nafta nám vydržela až sem a tak tankujeme 80 l/5000 MKD.

V Makedonii je nafta nejlevnější z celé cesty a stejnou cenu zaplatíte jak ve městě tak i na dálnici. Zajímavostí v těchto státech (Srbsko, Makedonie i Řecko) jsou všudypřítomní toulaví psi. Pár kilometrů před naším dnešním cílem, jímž je kaňon Matka, narážíme na zajímavou kuriozitu. Prodavači jahod v odstavném pruhu na DÁLNICI! A aby toho nebylo málo, podnikaví chlapíci mají své bedýnky s jahodami i v protějším směru, takže k případnému zákazníkovi přes dálnici PŘEBĚHNOU! Co na to říci? Slovy našich dětí: to jsou ale „makedonci“ :)

Reklama

Za pár minut jsme ale Makedoncům začali závidět. Jejich kaňon Matka, vzdálený 15 km od hl. města Skopje je opravdu nádherné místo. V podvečer přijíždíme na parkoviště (https://goo.gl/maps/qgGde3PubbC2). Při vaření večeře očkem pozorujeme děti věnující se pobíhajícím psům a společně se těšíme na zítřejší výšlap podél kaňonu.

16.5.

Pohádková příroda, průzračná modro zelená voda v řece Treska a nádherné skály nás uchvátily.

Stezka podél řeky, po skále a kolem přehrady, je dlouhá tam i zpět 8 km. U stylového hotýlku s restaurací je možnost zapůjčení loděk a kajaků a s průvodcem nebo bez se vydat do cca 4 km vzdálené jeskyně. Slunce a 29°C lákaly ke koupání, ale voda byla ledová. Stání na parkovišti pod přehradou u divoké řeky bylo zdarma.

Reklama

V 16 hod. pokračujeme naší cestu do Řecka.

Poslední zastávkou v této zemi je místo nazývané „STOBI“. Ruiny antického města z doby makedonského království. Procházíme ruinami, poznáváme amfiteátr, baziliku, lázně, k vidění je i Theodosův palác a další. Cena za prohlídku je 290 MKD pro rodinu.

Za dálnici k hranicím platíme ještě 3x od 50 do 120 MKD. Ve 21h přejíždíme hranice do Řecka a čas posouváme o hodinu dopředu!

Řecko

Do první vesnice u moře (Methoni – https://goo.gl/maps/VsQc7YVQTZr) přijíždíme po jedenácté hodině večer. Po cestě platíme 3x poplatky za dálnici: 4,5 €; 3 €; 5,40 €. Krátce obhlídneme okolí a ukládáme se ke spánku.

Reklama

17.5.

Ve čtvrtek ráno nakupujeme čerstvé pečivo a velký řecký jogurt ;) v místním marketu rybářské vesničky za 5 €. Po snídani sundaváme kola a vyrážíme podél pobřeží do přírodní rezervace Stergios-Aliakmonas (https://goo.gl/maps/vwpybW1cHvQ2). Projíždíme zarostlou deltu řeky Aliakmonas Potamos, olivové plantáže, políčka a sady místních rolníků. Cestou potkáváme barevné motýly, želvy, žáby, velké i malé druhy ptáků.

V 16h se vracíme a jdeme na naši první dovolenkovou „obědovečeři“. V místní rybí restauraci (Ψαροταβέρνα „Η Παναγιώτα“ https://goo.gl/maps/c15rYabGtM52) nás obsluhuje starší dáma, která je velmi ochotná a milá. Mluví lámanou angličtinou a přiznává, že lépe mluví rusky. Nabízí, popisuje a ukazuje nabídku v noci nachytaných ryb. Objednáváme si 3 druhy, pro děti karbanátek z mletého masa, hranolky, obalené cuketky, řecký salát a tzatziky.

K tomu samozřejmě pivo a džusy. V kuchyni je další dáma a platíme u třetí. Proto jsme si restauraci pojmenovali  “U tří sester” ;) Jako pozornost dostáváme 2 lahve vody a po jídle 4x malou zmrzlinu Magnum. Platíme 60E, ale jsme maximálně spokojeni. Moc jsme si pochutnali.  

Reklama

K večeru přejíždíme na nedalekou pláž „Korinos beach“ (https://goo.gl/maps/p4XJcVhXtzK2), která je krásně písečná. Je silný vítr, pláž je dlouhá a úplně prázdná.

18.5.

Následující den v pátek začínáme koupelí v moři. Vzhledem k tomu, že jsme se v diskusích dočetli že v Řecku je zakázáno kempovat mimo kempy a občas je to i soudně postihováno, netroufáme si vyndat stolek se židličkami a snídat venku. Po snídani roztahujeme na pláži plachtu proti slunci a jdeme užít první letošní “plážový, dovolenkový” den.

Slunce pálí, ale díky větru je příjemně. Voda má tak 24°C. Děti jsou nadšené!

Reklama

V 17:30 přejíždíme do nedalekého Lidlu pro doplnění zásob. Zatáhlo se, ale stále je 28°C. Další zastávkou je překvapení našeho tatínka. Šplháme se do hor nad městem, pár kilometrů od Korinos Beach. Ve výšce 400 m n. m.  zastavujeme a testujeme “magnetické místo” této hory. Na vlastní oči můžeme vidět a vyzkoušet, jak díky nějaké zvláštní síle se věci (i 3,5 tunový bydlík) samovolně pohybují směrem do kopce!

Poplatky za dálnici 4 €; 7,90 €; 6,30 €.

Večer přejíždíme do krásné horské vesničky Portaria ve výšce 600 m n. m., kde si holky dávají pizzu a my Souvlaki (něco jako hot dog). V pizzerii se náhodou dáváme do řeči s místním, velice sympatickým, podnikatelem, který nám dává tipy na další městečka a vesničky v horách. Krom těchto cenných tipů dostáváme i vizitku s jeho telefonním číslem se slovy “Kdybys něco potřeboval, tak klidně zavolej”.

V horské vesničce to žije jako v přímořském letovisku. U starého pána, (který v sobě Řeka nezapře) kupujeme ve 21:30 hod. čerstvé ovoce a přejíždíme na parkoviště pod vesnicí, s krásným výhledem na město Volos, které se z tohoto místa zdá být obrovské. (https://goo.gl/maps/axYHyFNvtSS2).

Reklama

19.5.

V sobotu dopoledne se po cestě ještě jednou zastavujeme v Portariu pro pár suvenýrů a pak sjíždíme serpentinami zpět k pobřeží. Cestou potkáváme krásnou kavárničku plnou zeleně, květin a klecí se spoustou druhů ptáků.

Objednáváme si 2x frappé, zmrzlinu,ovocný koktejl a vše vychutnáváme s úžasným výhledem na město pod námi. Díky wifi vyřídíme maily, uděláme pár fotek, holky si pohrají se zvířátky (krom spousty klecí s ptáčky, jsou zde i kočičky s koťátky) a po zaplacení 13€ odjíždíme do dalšího horské vesničky, která nám byla doporučena.

Na stromech podél cesty do Volos rostou mandarinky, ale k jídlu nejsou ještě dost sladké. Je 27°C a tak u města Agria sjedeme k oblázkové pláži na krátkou koupačku (https://goo.gl/maps/dNdnm8b2LMK2) a poté v 19 hod. odjíždíme zpět do hor. Přespáváme na klidném místě s výhledem na celé pobřeží pod námi (https://goo.gl/maps/ZsdGih2gJSv).

Reklama

20.5.

V neděli ráno nás  budí sluníčko, i když se v průběhu dne má zatáhnout. V 10 hod. opouštíme své místo s plánem projet doporučená městečka v horách. Zastavujeme se v Milies, kde krom rozličných obchůdků a restaurací nalézáme i krásnou kavárnu “Άννα να ένα μήλο” (https://goo.gl/maps/mmWx5ioxHqw). Pokud budete projíždět, určitě si nenechte ujít její návštěvu. Stěny obložené fotografiemi slavných celebrit minulého století, dobové plakáty a cedulky spolu s jazzovou hudbou linoucí se z reproduktorů vytvářejí neopakovatelnou atmosféru bezstarostných dovolenkových dnů. Kavárna disponuje i terasou ze které můžete pozorovat všednodenní ruch řeckého městečka.

K večeru přejíždíme na pláž Lori Beach na druhé straně poloostrova Pelion. Nekonečné serpentiny nás po 35 km dovedly na divokou pláž se spoustou odpadků naplavených z moře, s velkými vlnami a velkými kameny.

My dospělí jsme díky zatažené obloze a silnému větru neměli na koupání ani pomyšlení, ale děti neodolaly velkým vlnám a vrhly se je řádně užít. Na pláži jsme od podvečerních hodin až do druhého dne úplně sami. Počasí nám však nepřeje.

Reklama

21.5.

V noci ani druhý den vítr neustává a ráno je nebe opět plné mraků. Přejíždíme proto zpět na pravý břeh poloostrova Pelion. V městečku Milina je jasno, 27°C a rovná mořská hladina. Parkujeme u malinké pláže se slunečníky a kavárničkou. (https://goo.gl/maps/ckRQnMbPqVQ2)

Naše mamka po týdnu dostává výbornou teplou kávu (dvojité espresso :) s buchtičkami, sušenkami a malou lahví vody. To vše za 3€. S knížkou, pod slunečníkem a kávičkou vychutnává pohled na šťastné děti sbírající mušličky na pláži a manžela, s kýblem a košťátkem pečujícího o našeho bydlíka, který nás prozatím všude a vždy bezpečně dovezl.

Pozdní odpoledne strávíme v příjemné rybí restauraci na břehu moře, která je součástí přímořské promenády. Obsluhuje nás polská číšnice, která do Řecka přijela před šesti lety na sběr oliv a už zde zůstala. Byla velmi ochotná a přátelská. Doporučila nám spoustu dobrého jídla. Děti dostaly zdarma zmrzliny a spoustu pečiva pro krmení rybiček plavajících v hejnech u břehu.

Reklama

Za špagety s dary moře ve velké porci pro dva, řecký salát, 2 piva, 2 džusy a jednu pizzu platíme 38€. Spíme pár kilometrů za Milinou. Na jednom z  míst, které náš tatínek vyhlédl při svém odpoledním 32 kilometrovém výletě na kole podél pobřeží.

22.5.

V úterý se přiblížíme zpět k Milině. K pláži snadno přístupné od parkoviště u silnice, roztahujeme deku a chystáme se na koupání. Po necelých 2 hod. se však rozhodneme udělat pěší výlet do 4 km vzdáleného městečka Chorto. Přeparkováváme auto na stejné místo jako předešlý den a pěšky vyrážíme po silnici (po pobřeží bohužel žádná stezka nevede) do ostrých zatáček mezi olivovníky. Je vedro a tak se těšíme na první kavárničku se zmrzlinou a studeným nápojem. Při důkladnějším prozkoumání přímořského Chorta narážíme na luxusní koktejl bar patřící k resortu “Leda vilage” (https://goo.gl/maps/PTvoADe4Tys), ve kterém si dáváme piňakoládu a holkám džusy. K tomu dostáváme chipsy a mix oříšků jako pozornost podniku. Příjemná atmosféra, místo, muzika i výhled na pláž a moře nás očarují. Platíme 21 € a jdeme zpět do Miliny. Večer koupačka na pláži s kavárničkou a slunečníky a opět přejezd na druhou stranu poloostrova. Tentokrát nás čeká úchvatná Agios Konstantinos beach se skalisky, modrozelenou, tyrkysovou vodou, sladkou lagunou a šesti kolegáčky bylíky (https://goo.gl/maps/gz8kDCcxFcs).

Užíváme si kouzelného místa plnými doušky. V noci vyndaváme na pláž židličky a jen ve dvou, s pohledem na měsícem osvětlené moře s vlnami a „vyhvěžděnou“ oblohu, prožíváme romantické chvilky.

Reklama

23.5.

Ve středu ráno je větrno, ale od koupání v moři nás to neodradí. Lenošíme, a přestože od 15 hodin je zataženo, jsme rozhodnutí na tomto místě zůstat ještě přes noc.

24.5.

I ve čtvrtek ráno se probouzíme do větrného dne. Dokonce kolem hrajících si holek na pláži prolétlo malé tornádo! Odjíždíme ve 13:30. Je polojasno, větrno, 22°C. V prvním městečku dokupujeme pár základních potravin. Vítr ustává a teplota se vyhoupla na 26°C.

Reklama

Přejíždíme na druhou stranu poloostrova do Camping Hellas (https://goo.gl/maps/Qyx3r2BinKL2), kde jsme již jednou dělali servis a opět vyprazdňujeme nádrže za 5 €. Poté parkujeme na konci městské pláže a po koupání jdeme na jídlo, zmrzlinu a kávu do další ze stylově zařízených kaváren s názvem Karma (https://goo.gl/maps/HGXibAmB8pH2).

Vodu, jako všude v Řecku, dostáváme zdarma, hamburger, Cesar salát, tousty – vše bylo výborné. I s nápoji platíme 35 € a v 19:30 hod. se pomalu vydáváme směrem k domovu.

Ve 21h parkujeme u pláže, na parkovišti u restaurace v železničním tunelu pod hradem (https://goo.gl/maps/tPrkNMvyFQQ2), nedaleko města Katarini. Pláž je plná lehátek a barů, restaurace plná mladých lidí, které slyšíme až do půlnoci.

25.5.

Reklama

V pátek začíná náš poslední koupací den u moře. Procházkou jdeme po pláži směrem na sever několik kilometrů.

Po vykoupání se vracíme zpět k autu a po jídle jdeme prozkoumat jižní stranu pláže. Tam se dostáváme skrze luxusní restauraci, zbudovanou ve vagonech v doslouženém vlakovém tunelu.

Tunelem jdeme po trati až na konec, kde je vidět druhá, kamenná věž patřící k hradu nad námi a pod ní prázdná pláž.

Při cestě zpět dáváme v restauraci na pláži ještě frappé a děti džusy. Platíme 13 € a líbí se nám tu natolik, že uvažujeme, zda si dovolenou neprodloužíme. Děti však chtějí do školy a školky, tak se balíme a v 16:30 odjíždíme směrem ČR. Je jasno, 31°C.

Reklama

O půlnoci parkujeme u benziny s kavárnou, u dálnice v Srbsku, cca. 300 km od srbských hranic.

26.5.

V sobotu se probouzíme do polojasného dne s 23°C. Po snídani kupuji presso v kavárně za 230 DIN a sáček třešní od staré paní na parkovišti za 1 €. Druhý sáček dává dětem zdarma. Přestože je sobota, hlavní město Srbska Bělehrad je plný lidí i aut.

Ve 12:15 přijíždíme na hranice Srbska a Maďarska a již z dálky je nám jasné, že tady se zdržíme. Po vystání dlouhé fronty a po důkladné prohlídce můžeme pokračovat v cestě.

Reklama

V 19:50 kupujeme pečivo u benziny v Rakousku a plánujeme poslední přespání u jezere Neusiedlersee. Jezero je kalné, ale pobřežní restaurace plná lidí. Je tu více živo, než bylo mimo sezónu v Řecku :). Přespáváme na parkovišti (https://goo.gl/maps/LQRJieEiDFo) a domů vyrážíme v 9 hodin ráno.

Celá rodina se shoduje na tom, že tato dovolená byla jedna z nejkrásnějších ještě s Toskánskem ;) Najeli jsme bez jakýchkoliv problémů 3697 km s průměrnou spotřebou 11,6 km/h, průměrnou rychlostí 70 km/h. Jízdou jsme v autě strávili 52h a 24 min.

Autor: Jindřich Zíka

1+