Často je lidé zařazují pod Šumavu, ale ony mají úplně jiné rysy. Jejich jedinečnost spočívá ve vzácně zachovalé přírodě, která byla díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu ušetřena zásahů člověka. Přesto to nejsou jen hory, hluboké lesy a divoké vody, najdete tu i spoustu významných kulturních památek a přírodních zajímavostí. Co tu rozhodně nevynechat?
Novohradsko – Doudlebsko je krajinou dvou tváří – krajina dobrých vod, krajina s duší či krajina zapomenutých příběhů. Zaujímá plochu 162 kilometrů čtverečních a rozprostírá se kolem Nových Hradů, Dolního Dvořiště a Malont a táhne se až ke státní hranici s Rakouskem, až téměř do údolí Dunaje. Jeho podobu do značné míry určují Novohradské hory a řeka Malše se svým přítokem Stropnicí.
Tím, že území bylo v minulosti řídce osídlené, a navíc spoustu obcí spolklo pohraniční pásmo, jde o lokalitu, kde si nepřipadáte jako na Václaváku. Ideální je pro aktivní turistiku – turistiku, cykloturistiku nebo vyjížďky na koni. Oblast byla v roce 2000 vyhlášená za přírodní park a vyznačuje se vysokým stupněm zachovalosti přírodního prostředí – utvářejí ho lesní a luční ekosystémy, rašeliniště, rybníky a prameniště. Přispělo tomu i to, že i v minulosti bylo toto území řídce osídlené a později spadlo i do pohraničního pásma. Oblast proto rádi vyhledávají milovníci aktivní turistiky, cykloturistiky, ale oblast je vhodná i pro vyjížďky na koni. Ti všichni vítají, že jde o klidnou lokalitu, kde si nepřipadají jako na Václaváku.
Romantika v Terčině údolí
Obyčejné údolí říčky Stropnice se zásahy rodu Buqoyoů změnilo v romantický krajinný park, který je pojmenovaný po hraběnce Tereze. Vycházkový okruh měří asi šest kilometrů a je částečně sjízdný i s terénním kočárkem (až na poslední úsek). Cesty jsou upravené, říčku překračujete po bíle natřených dřevěných můstcích a odpočinout si můžete na lavičkách. V údolí nechybí ani několik romantických staveb – Modrý dům, Václavovy lázně, Švýcarský dům nebo umělý vodopád. Park des představuje mimořádný příklad rané krajinářské tvorby a řadí se k nejvýznamnějším historickým parkům v České republice. Na trase najdete i několik občerstvení.
Stezka údolím začíná i končí u vstupní brány u silnice z Nových Hradů do Horní Stropnice, nebo u záchytného parkoviště v Údolí naproti bývalého pivovaru. Kde také můžete zaparkovat i své obytné auto či karavan. (48.7870250N, 14.7713422E) nebo můžete parkovat i tady (48.7889572N, 14.7826714E). Návštěvu Terčina údolí spojte s návštěvou pozdně gotické tvrze Cuknštejn, která stojí na jeho konci. Jde o jedno z nejzachovalejších vladyckých sídel v Českých zemích. Dochovala se z větší části v původní podobě jako vzácný doklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem.
Vzhůru do Slepičích hor
Že žádné Slepičí hory neznáte? On je to lidový název Soběnovské vrchoviny nedaleko Trhových Svinů. Jeho nejvyšší vrcholy se jmenují totiž Kohout (871 m n.m.) a Slepice (Vysoký kámen – 865 m n.m.). Na Kohoutovi dříve bývala dřevěná rozhledna, teď už je tam jen nepřístupná vysílací věž a trigonometrický bod z roku 1867 – údajně jde o zeměpisný střed Evropy.
Na Slepici vede hned několik tras. Například od Benešova nad Černou půjdete po červené turistické stezce a překonáte i tzv. Nebeské schody. Podle pověstí se z hory vysílaly do okolí ohňové signály a za Keltů byla hora kultovním místem. Další stezky na Slepici vedou například z Klení (žlutá) nebo tady můžete vytáhnout i kola a na vrcholek se dostat po nich (cyklotrasa 1187). Další informace tady.
Nenápadný skvost
Ideálním výchozím bodem pro výlet do Slepičích hor je 10 km vzdálené městečko Trhové Sviny. Auto můžete zaparkovat tady. 48.8378089N, 14.6521881E. V jeho okolí si užijete pěších i cyklistických výletů, ale i samotné městečko má co nabídnout.
Ano, skutečně název je odvozen od trhů. Ještě koncem 40. let minulého století se tu konaly slavné trhy s dobytkem a město tak bylo důležitým obchodním centrem celého okolí. Ze slavných rodáků můžeme zmínit protektorátního prezidenta Dr. Emila Háchu. Nejvýraznější kulturní památkou je poutní kostel Nejsvětější Trojice, který naleznete necelé dva kilometry jižně od města. Z historických pramenů je známo, že tu původně už v 16. století stála kaple, ze které později byl později díky dobrovolným sbírkám mezi poutníky vybudován barokní kostel. Kdo jej navrhl není dosud jisté. Místo je ojedinělé svou architektonickou podobou, která vychází z centrálního půdorysu a je přizpůsobená svatotrojičnímu zasvěcení – má tři oltáře, tři štíty, věžičky, trojúhelníková okna a obklopuje ji šestiboký ambit se třemi věžicemi. Pozoruhodná je také barokní stropní freska Nejsvětější Trojice od českobudějovického malíře Bonanella. Trojboká kaple skrývá pramen vody, který je prý léčivý. Působí především proti očním neduhům.
Na Pořešín
Zříceninu hradu ze 13. stol. najdete asi 7 km severně od města Kaplice na úzkém zalesněném ostrohu levého břehu řeky Malše. Naleznete tu také hradní muzeum, kde vás seznámí se zajímavostmi o středověkém oblékání a zbraních a také tu jsou autentické archeologické nálezy z místa. Osudným se hradu Pořešín stal jeho majitel Oldřich z Rožmberka, který hrad nechal zbořit, aby ho nezískali husité.
Do dnešní doby se dochovala torza jižního paláce, druhé brány i plášťové hradby, která je běžná spíše u moravských hradů. Na hradě fungují samoobslužné prohlídky. Pořešín se stal prvním objektem v České republice, který zavedl podle francouzského vzoru prohlídku torzálních objektů pomocí velkoplošných kreseb nebo projekcí. Na různých místech hradu je umístěno celkem 6 kreslených panelů z doby života hradu na kovaných stojanech tak, aby si návštěvník mohl okamžitě porovnat rozdíl mezi tím, jak to vypadalo „kdysi“, a jak to vypadá „dnes“. V dalších letech přibudou ještě další 4 panely.
Na hradě také uvidíte historické řemeslné provozy – dozvíte se třeba jak fungovala hradní kuchyně či kovárna. Máte tu i možnost zkusit si repliky středověkého brusu, ručního mlýnku na obilí či hrnčířského kruhu. Hrad je přístupný v otvíracích hodinách od dubna do října.
Historie koněspřežky
Předchůdcem dnešní moderní železnice byla koněspřežná železnice, která fungovala mezi Českými Budějovicemi a Lincem. S její historií se seznámí v místě bývalého strážního domku na místě druhé přepřažní stanice v Bujanově. To však není jediná připomínka této unikátní technické památky. Do krajiny na Kaplicku a dále pak na rakouském území jsou místy až bizarně zasazeny torza pilířů mostů, náspy s kamennými stoličkami či klenuté mosty.
Kde se v létě vykoupat
V Horní Stropnici najdete 55metrový venkovní bazén a kolem něj restauraci, sociálky a sprchy. Pro karavanisty je super, že tu na parkovišti (48.7577292N, 14.7381344E) můžete zaparkovat své vozidlo.
Když chcete zůstat déle
Jedním z mála kempů v okolí je Veveří (48.7666931N, 14.7900019E), který však funguje jen do konce října. Najdete ho na lesní samotě dnes již zcela zaniklé vesnice. Ubytovat se tu dá třeba v budově bývalé školy. Přilehlé pozemky jsou částečně využívány jako malá zemědělská farma s chovem domácích zvířat. Polohou kemp přímo vybízí k pěším i cyklistickým toulkám jak na české, tak i na rakouské straně Novohradských hor.
Vytvořeno ve spolupráci s Jihočeská centrála cestovního ruchu, které tímto děkuji za poskytnutí informací a tipů. Další mé tipy na dovolenou karavanem v Česku si můžete přečíst tady.