V minulém článku jsme se Šumavskem toulali pěšky. Tentokrát se vydáme na trochu delší trasy, a to na kolech. Kromě zajímavých tipů na jednotlivé okruhy včetně map vám samozřejmě přináším i doporučení na kempy, tábořiště či stellplatzy, které najdete poblíž níže uvedených cyklostezek.
Na kole z Kvildy až na Kvildu
Trasa (cca 50 kilometrů): Kvilda – Borová Lada – Švajglova Lada – Lipka -Michlova Huř – Paseka – Nové Hutě – Šindlov – Nový Svět – Borová Lada – Knížecí Pláně – Bučina – Prameny Vltavy – Kvilda . Mapa: kudykam
- Líbí se vám trasa? Tak rovnou níže uvádím co na této trase můžete vidět.
- Pramen Vltavy – Historický pramen Vltavy, resp. Černého potoka, jak se často horní tok Vltavy nazývá, najdeme na jihovýchodním svahu Černé hory (1315 m). Tento pramen a jeho okolí prošlo mnoha úpravami a dnes je častým cílem výletníků.
- Ves Bučina byla založena ve 2. polovině 18.století (1790). Název Buchwald byl odvozen od německého Die Buche = buk a při jasném počasí jsou z Bučiny nádherné výhledy na Alpy!
- Vyhlídka – Na kraji louky nad bývalou Švajglovou Ladou je Alpská vyhlídka, a jak jinak, než opět s pěkným výhledem na Alpy. Nedaleko ní najdete i památný buk.
- Osada Nové Hutě vznikla kolem sklárny založené v roce 1801. Po jejím zrušení v sedmdesátých letech 19. století se tady vyráběly fosforové sirky, později švédské zápalky. Dnes je tu malá vesnička na jejímž území leží Pasecká slať, což je přírodní památka s posledními zbytky mokřadů.
- Švidlov – V roce 1780 bydlelo v Šindlově a v sousedních Pasekách šest rodin dominikálních kolonistů. Likvidaci šindlovských a paseckých chalup po druhé světové válce přežila krásná šindlovská kaplička, kterou při tomto výletě na kole budete moci obdivovat.
- Nový Svět byl založen jako dřevařská vesnice v roce 1752. V obci stával pozdně barokní kostel sv. Martina. Ten byl i s přilehlým hřbitovem zlikvidován v sedmdesátých letech 20. století. V roce 2008 byl znovu vysvěcen obnovený hřbitov. V roce 2010 byly obnaženy základy zdiva bývalého kostela a plocha zplanýrovaná. V prostoru bývalého presbytáře byl umístěn kamenný oblouk se skleněnou plastikou.
- Sklářská huť ve Františkově se nejdříve nazývala U pivního hrnce, podle tvaru místní skály. Po ukončení sklářského provozu koupil budovy Jakob Kraus a zřídil zde papírnu. Postavil zde i vodní elektrárnu, která dodává proud do sítě dodnes.
- Kvilda, resp. les Gefilde, je zmiňována již v roce 1345, kdy vydal král Jan Lucemburský glejt synům píseckého správce Tomášovi a Janovi, ve kterém se píše, že tento les je v jejich držení i s užitky kovů, budou-li nalezeny. Právě oni měli začít s rýžováním zlata na Jezerním potoce. Dodnes jsou v těchto místech patrny tzv. sejpy – hromady propraného materiálu. Pro další rozvoj vsi měla zásadní význam měla Horní zlatá stezka, která tudy procházela. Po požáru byl v letech 1892–1894 postaven nový kostel stavitelem Janem Štěrbíkem z Vimperka. Zničený zdejší hřbitov, známý z filmu Král Šumavy, byl v 90. letech pietně upraven.
- Pokud by vám tento tip byl málo, mnoho dalších najdete na sumavsko.cz
A kde nocovat či kempovat? Vaším zázemím se může stát například Veřejné tábořiště Zahrádky. Na tomto odkazu si můžete udělat konkrétnější představu. V okolí se pak nachází i Autokemping Antýgl, který má jedinečnou atmosféru, mimo jiné i díky tomu, že se nachází v areálu s historickou budovou Králováckého dvorce Antýgl.
Na kole po zlaté stezce okolo pohanských kamenů
Trasa (cca 41 kilometrů): Lenora-Zátoň-Horní Vltavice-Polka-Žďárek-Strážný-Hliniště-Lenora. Mapa: kudykam
- Co na této trase navštívíte či uvidíte?
- Pec na chleba – Nejznámější a nejatraktivnější památkou Lenory je veřejná obecní pec na chleba z roku 1837.
- Obec Horní Vltavice, která vyrostla v místech bývalého brodu přes Vltavu, kde se i vybíralo mýto. V ní můžete vidět například i ukázky staré šumavské architektury z 18. a 19. století.
- Elektrárna – Ves Polka byla založena v roce 1745 nedaleko soutoku Poleckého potoka s Teplou Vltavou a byla součástí tehdy tvořené sítě osad, jejichž obyvatelé zpracovávali dřevo z lesů. V říjnu 1913 tu byla zprovozněna hydroelektrárna o výkonu 600 koňských sil. Budova s funkční elektrárnou se dochovala v této podobě do současnosti a patří mezi nejvýznamnější technické památky na Šumavě.
- Městys – Strážný vznikl v 17. století při Zlaté stezce. Původní osada byla zastavena domy volarského typu. Za vidění tady stojí Pohanské kameny – shluk kamenů nacházející se na vrchu Homole západně od Strážného. Podle pověsti i tvrzení některých psychotroniků se jedná se o obětní kameny. Pod skalou je i obětní mísa na krev nebo mísa sloužící k věštění budoucnosti z vodní hladiny.
- Osada – Zaniklou osadu Horní Světlé Hory připomínají zbytky základů budov, teras či zplanělých ovocných stromů.
Kde nocovat či kempovat? Moc příjemným výchozím bodem pro tento výlet je Vodácké tábořiště Lenora. Když vás z kola budou bolet nohy, můžete si tu půjčit loď a sjet krásnou část Teplé Vltavy.
Cykloturistika Prachatice, Husinec až na Libínské sedlo
Trasa (cca 49 kilometrů): Prachatice-Zdenice-Žernovice-Běleč-Těšovice-Husinec-Lažiště-Drslavice-Záblatí-Křišťanovice-Libínské Sedlo-Prachatice. Mapa: kudykam
- A co na této trase můžete vidět?
- Ve Zdenicích stojí lípa stará 300 let.
- V Žernovicích stojí kaple sv. Jana Nepomuckého, památkově jsou chráněny usedlosti č. p. 2, 18 a 24.
- U Bělče stojí pěkná kaplička vystavěná v 19. století v tzv. selském baroku. Ve vsi je chráněn dům č. p. 9, opět se selskobarokním štítem.
- V Těšovicích nás opět zaujmou selskobarokní štíty domů č. p. 14, 15, 17 a 22. Zděný Hanušův mlýn ze 17. století (č. p.34) na horní vodu má mlýnici s pozdně renesančním průčelím.
- Husinec byl už roku 1359 povýšen na město. Roku 1455 koupil panství Hus i Husinec Oldřich z Rožmberka. V 16. století připadl Husinec k vimperskému panství. Původně gotický rodný domek M. Jana Husa č. p. 36 je přístupný od roku 1873. Na přilehlém hřbitově jsou pochováni tragicky zahynulí letci bratři Rysové, jejich náhrobek je ozdoben leteckou vrtulí.
- V Drslavicích se dochovala pozdně gotická tvrz, přeměněná roku 1771 na sýpku. V současnosti ji rodina Švejdů obnovuje do původní podoby. Prohlídka je možná po dohodě s majiteli.
- Křišťanovicemi procházela kdysi Zlatá stezka. Dnes žijí z rekreace a to hlavně díky sedmnácti hektarovému rybníku a tábořišti.
- Další informace najdete tady: sumavsko.cz
Kde najdete karavanová stání? První možností může být Parkoviště Krumlovská v Prachaticích. Případně rovněž v Prachaticích můžete zvolit Parkoviště Menšíkova. Pokud zatoužíte po kempu, pak doporučuji zkusit kemp (tábor) Křišťanovický rybník. Jak je na stránkách kempu uvedeno – Pobyt zde nejvíce vyhledávají ti, kteří nelpí na výdobytcích moderní doby, mají rádi přírodu, klid, posezení u táboráku, koupání v příjemně prohřáté a čisté vodě s možností výletů do nedalekých turisticky zajímavých míst Šumavy a jejího předhůří. Je to ideální místo pro duševní a fyzickou regeneraci sil. O příjemný pobyt se stará 24 hodin denně správce tábora. Výhodou je, že se nachází přímo na cyklotrase.
Mnoho dalších tipů na výlety v této oblasti najdete na sumavsko.cz. Vytvořeno ve spolupráci s Jihočeská centrála cestovního ruchu, které tímto děkuji za poskytnutí informací a tipů. Další mé tipy na dovolenou karavanem v Česku si můžete přečíst tady.
