Sice je tu ještě podzim, ale protože čas rychle plyne a než se nadějeme tu bude zima a s ní i další možnost kempování ve formě zimního kempování (winter camping), rozhodla jsem se s některými z vás sepsat rozhovor na toto téma. Doufám, že vám tím společně s kolegy karavanisty odpovíme na většinu zaznívajících dotazů ohledně této formy kempování.
Zimní kempování – „jak na něj“ a jaké s ním máte zkušenosti. Odpovídá Marek Kunc, dle mého názoru, mezi karavanisty nejvíce zkušený zimní kempař s obytným vozem.
Máro, vím, že jsi nadšený zimní kempař, ale nikdy jsme neměli příležitost o tom společně mluvit. Takže, proč jsi se rozhodl pro zimní kempování a jak dlouho jej provozuješ?
Když jsme vybírali naše první obytné auto, tak jsme již při jeho výběru řešili, zda s ním bude možné jezdit i v zimě na hory. Po pročtení několika diskuzí jsem totiž dospěl k názoru, že to půjde a budeme jezdit zejména v tomto ročním období. Obytku jsme tehdy koupili v lednu, a tak naše první začátky byly pochopitelně v zimním období (když nebudu počítat půjčení obytného vozu v květnu). Máme dvě dcery a v době prvních výjezdů jim bylo pět měsíců a tři roky. Nyní máme před sebou čtvrtou sezónu v obytném voze a nedočkavě čekáme na sníh :-) …
Jaké máš obytné auto?
Jezdíme obytným vozem Roller Team. Nejdříve na podvozku Ford Transit a nyní se těším na první zimu v novém obytném voze na podvozku Fiat Ducato.
Super, Roller Team patří mezi kvalitní značky. Nicméně asi i to jsi musel nějak přizpůsobit pro tuto formu kempování, aby vše bylo v pořádku a voda tekla, teplota uvnitř byla příjemná a rodina si to užívala. Co vše jsi upravil?
Naše první obytka byla standardní auto z roku 2016, vyrobená technologií ExPS Evo o tloušťce 54 mm podlaha a 34 mm stěny včetně stropu bez zimních paketů. Zimní pakety jsou určitě pro někoho užitečné, ale i bez paketu v obytce zimou netrpíte. Po první zimě jsme pořídili půl-kabát na přední část vozu, což pomohlo nejen izolačně, ale především nám přestaly téct proudy vody po vnitřní straně oken. Plyn vždy kupujeme jen propan a láhev při silnějších mrazech obalím izolační fólii (k dostání v e-shopech) i když je to, pravděpodobně vzhledem k propanu, zbytečné.
Dále máme namontován monocontrol Truma. To abychom mohli topit i během jízdy. Duocontrol* jsme nedali záměrně, jelikož jsem schopný zapomenout na výměnu prázdné plynové láhve a zde bych byl rázem na „suchu“ u obou láhví…;-) Takto, když jedna dojde, přehodím je a vím, že musím koupit novou. (* Truma DuoControl CS je plynový regulátor s mechanismem přepínajícím mezi dvěma bombami v případě, že v jedné z nich dojde plyn. Člověku tak odpadá nepříjemné přehazování bomb v zimě či potmě. Součástí regulátoru je integrovaný snímač nárazu. – zdroj svetkaravanu). 10 kg plynová láhev nám vydrží, dle podmínek venku, 40 až 70 hodin. Teplotní rekord máme -18° C přes noc. Do odpadů přidávám cca 2 kg soli na 100 litrů. Jen jednou se stalo, že zamrzl odpad od umyvadla, ale silná dávka soli si s tím do 15 minut poradila.
Naše obytka je polointegrál, a tak největší chlad do auta přichází přes kabinu (dodávky). Od půlky palubní desky přes pedály a zem až k sedačkám dávám izolační fólii, kterou jsem koupil v hobby marketu a zkrátil na potřebnou délku. Dalším místem, které často prochladlo, byly schody. Tady používám vyříznutý polystyren (ano, právě v tomto případě je výhoda zimního paketu, neboť díky němu bývají schody izolované).
V nástavbě máme trakční baterii 95Ah a na střeše solární panel. S energií na víkendové stání (příjezd pátek ve večerních hodinách a odjezd neděle po lyžování) nemáme problém. I ve dnech, kdy je zatažená obloha, náš solár 120W dokáže přes den napětí v baterii aspoň udržovat na stejné hodnotě po celý den a v případě, že zasvítí slunce, tak cca za dvě až tři hodiny je dobito na 100%. Osvětlení uvnitř vozu je v LED a největší spotřebu energie spatřuji v topení a občasném zapnutí TV pro děti.
Na co ještě doporučuješ určitě nezapomenout?
Určitě doporučuji nezapomenout na lyže a přeskáče :-) … ale teď vážně. Vždy vozím řetězy a zhruba tak třikrát za zimu je použiji, lopata se také hodí, žebřík a koště na ometení, především solárního panelu, jsou nezbytné, sůl do odpadu je samozřejmá.
Máš nějaké své osobní vychytávky, které se mohou hodit i ostatním?
Když někde stojím, tak se dívám na kolegy karavanisty jak parkují a jaké mají „vychytávky“. Často vídám u komínku na topení připnutý kolíček na prádlo, aby voda z komínku nekapala na obytku a nemrzla na plastových částech vozu. Takhle zmrzne až na zemi. Také doporučuji, v případě nutnosti, při použití nájezdových klínu je otočit a najet na ně z jejich spodní strany. Je to účinné hlavně v období, kdy najíždíte do břečky sněhu a druhý den již mrzne. Pokud se totiž tak stane, klíny nevyndáte ani krumpáčem. Jedině snad počkat až do jara :-)
Při odjezdu z hor vypustím čistou vodu a nyní také profouknu baterie kompresorem (z lepící sady vozu), ale není to nutnost. Po vypuštění pustím na několik sekund čerpadlo, aby se uvolnila a vytekla voda i zde. Během jízdy se voda dostane i z různých zákoutí, včetně bojleru, ven z auta. Tady mám největší strach hlavně o bojler v Trumě, aby nezamrzl při stání doma – není to pak totiž zrovna laciná oprava… Při stání doma používám pohlcovač vlhkosti a někdy již dva dny před odjezdem zapínám elektrický přímotop, aby se celý interiér vyhřál.
Stále dokola se opakují otázky týkající se sušení oblečení a také lyžařského vybavení. Jak to řešíš ty?
Obytku jsme kupovali záměrně s velkou garáží, do které dáváme uschnout veškeré oblečení. Přidělal jsem do ní i několik šatních držáků na ramínka, na která věšíme bundy, helmy a když je potřeba, tak také i kalhoty. Přeskáče a lyže máme umístěné v garáži v bednách. Určitě je výhoda, že naše obytka má plynové topení Truma umístěné hned vedle garáže a tím pádem jeden z prvních „rozfuků“ míří právě do těchto prostor. Garáž je tak nejteplejším místem v obytce (do rána máme vždy vše suché). Ostatní věci ukládáme do skříně a v nejhorším případě pokládám mokré rukavice na přístupnou hadici „topeního rozfuku“ .
Máš ještě nějaké důležité postřehy, které by měly karavanisté, zejména začátečníci, v rámci zimního kempování vědět?
Zimní karavaning určitě není pro každého, ale nás nadchl a díky němu využíváme obytku každý víkend bez starosti o shánění ubytování, což je výhoda hlavně v nejvyšší zimní sezóně. Vždy se snažím chovat tak, abych co nejméně překážel na parkovišti. Ještě jsem zapomněl na jednu důležitou věc a tou je větrání! U nás, vzhledem k dětem, je dostatečně zajištěno při jejich častém příchodu a odchodu z karavanu. Než se všichni obujeme do přeskáčů (na schodech vozu) tak je dostatečně vyvětráno a s vlhkostí se nepotýkáme. Ale ti, kdo nemají děti, na to nesmí zapomenout. Je třeba pravidelně „karavan“ větrat a odvádět vlhkost ven.
Máro, to jsou opravdu moc cenné informace pro všechny, kdo se o tuto formu kempování zajímají a moc za ně děkuji. Každopádně, na závěr, protože se článek týká zimního kempování, mám ještě jeden dotaz. Kam jako zkušený zimní karavanista a nadšený lyžař doporučuješ ostatním kolegům jet, kde se Ti nejvíce líbilo?
Jelikož jsou z Prahy – východ nejlépe dostupné Krkonoše a Jizerské Hory, tak o víkendech často vyjíždíme na Benecko a Paseky nad Jizerou. V zahraničí máme oblíbený Italský Kronplatz, kde je možné z jedné strany parkovat pod sjezdovkou, nebo využít Stellplatz v obci S. Vigilio například pro doplnění vody a vyprázdnění WC kazety. Máme dvě holky (3 a 6 let), a tak často vybírám sjezdovky pro nás všechny. První sezónu jsem často na různých webových fórech hledal kam se vydat a bylo to zdlouhavé. Proto jsem se rozhodl vytvořit webové stránky zaměřené pro stání u sjezdovek www.skiing-parking-camping.com. Ze začátku mi s nimi hodně pomohl jeden kolega z webového fóra (pod přezdívkou Nemilany) a zaslal prvních cca 50 míst do mapy i s informacemi. K dnešnímu dni je na stránkách 161 míst a tímto všem děkuji za spolupráci.
Upřímně, jsem rád, že jsou tyto stránky často využívány a pro představu uvádím čísla, která dokládají, že zimní kempování je oblíbené: v roce 2017 bylo celkem 28.000 unikátních přístupů a v tomto roce jsme na 29.000 za deset měsíců provozu. Ke stránkám jsem také založil facebookový profil a uzavřenou skupinu, kde si lidé můžou sdílet aktuální situace v místě stání ( FB stránky odkaz ZDE). Také mi dělá velkou radost to, že postupně přibývají nová místa na stání pro obytné vozy nejen v zahraničí, ale také na našich horách včetně el. přípojek, čisté vody, možnosti vyprázdnění WC kazety.
Nyní se už těším na novou sezónu a další objevování nových lyžařských svahů. A ještě jedno, málem bych zapomněl. Další výhoda obytného vozu v zimě je, že můžete být každý výjezd v jiném lyžařském středisku. Přeji všem hodně dobré sněhové podmínky a šťastné návraty domů.
Máro, opravdu moc a moc děkuji za tento informačně obsáhlý rozhovor, který i mně dal mnoho užitečných informací, které ihned začnu na Davího „chrlit“.
Máte i vy zkušenosti se zimním kempováním? Rádi byste se o ně podělili a tím také inspirovali ostatní k tomu, že karavaning lze provozovat po celý rok? Budu moc ráda, když se mi ozvete a společně pak uděláme podobný rozhovor. Pojďme společně ostatním začátečníkům říci, jaké je zimní kempování v karavanu a že to není nic, čeho by se měli bát.
