„Caravaning“ se dá provozovat všelijak. Není tedy nutné mít k tomu přímo karavan, stačí vzít sůj automobil, upravit jej na spaní, nezapomenout na své nadšení a vyrazit! A právě o tom je tento cestopis. Přeji krásné čtení.
3. 7. 2009 – pátek
Nastal den „D“. Zhruba kolem 17:00 se pomalu sjíždí celá výprava: my a pár našich přátel
Kolem 18:00 se jízdmo odebíráme na véču do Montiku. Pak už jen malé rozloučení s osazenstvem a vyrážíme. Průjezd Prahou, na to, že je pátek, je plynulý.
Jedeme po teplické dálnici. Kousek před hranicemi tankujeme. Cesta je dlouhá a únavná. Pořád po dálnici směr Drážďany, pak Berlín, Lübeck. V dálničním mumraji kolem Berlína ztrácíme Hynka. Vysílačka je mimo dosah, ale po telefonu se naštěstí formace dává pomalu dohromady.
Jsme už docela unavení. Je něco kolem druhé ranní, proto se rozhodneme na dálničním odpočívadle pro nocleh. Odesteleme kufry našich vozidel, tedy my a Hynek. Jan direktivně vykolíkuje Lídě prostor poblíž odpadkového koše a s výrazem zkušeného trampa uléhá vedle ní :-D. Hned co vyčerpaná Lída usíná, Jan se plíží do autíčka, kde spokojeně přenocuje.
4. 7. 2009 – sobota
Vstáváme kolem 6. Je strašné horko. Po parkovišti korzuje Lída pokousaná od komárů. Sem, tam proběhne kolem našich nosů závan jakéhosi smrádku. Přece nejsme na cestě tak dlouho? Že by Hynek? Záhada odhalena. Kousek od Lídiny karimatky leží tlející srna. Lída s ní strávila noc a ani nepoznala, že vedle ní neleží Jan, ale tato trofej.
Provedeme velmi zběžnou očistu. Snídaně, v podobě rozteklých housek a zapařených řízků, chtělo by se říct srnčích, a vyrážíme směr Lübeck, Putgarden a trajekt na Rodby.
Nalodění na trajekt proběhlo bez problémů. Intervaly přes den jsou půl hodiny. Cena za trajekt do Švédska přes Dánsko je za auto 108,-EU.
Na příjemném parkovišti poobědváme a pokračujeme na Kodaň. Asi 20 km před Kodaní nacházíme benzínku se sprchami a kupodivu zadarmo. Seřadíme se způsobně do dvojic a jdeme otloukat, to co jsme cestou nasbírali. Ale, proč je ta sprcha plná mravenců? Je strašné parno, takže procházka po rozpáleném městě bude asi očistec.
Procházkou po Kodani jsme strávili asi 3 hodinky. Jsme městem naprosto fascinováni. Našli jsme i slušné místo na parkování poblíž centra za 50,-DK na den. Zvládli jsme opravdu hodně památek včetně Amalienborgu. Lehce jsme se nadlábli a osvěžili zmrzkou.
Poté nasedáme do vyhřátých aut a dle Hynkovi navigace se ještě dost projedeme po Kodani a jejích příměstských částech. Konečně dálnice na Helsingor. Naloďujeme se na trajekt do Helsingboru – Švédsko.
Počasí je super, až moc. Asi 50 km za Helsingborgem sjíždíme z dálnice na Götteborg a pomalu hledáme nocleh. Nacházíme jej v Tässjo. Luxusní nocleh u jezera.
Jan má možnost postavení stanu v soukromí, my spíme v autech 5 metrů od vody. Je to nádherné posezení a hlavně koupání. Spláchneme pot a prach z cest a k večeři si dáme zasloužené pivko. Konečně se snad vyspíme.
Noc je neuvěřitelně horká, máme otevřené dveře celou noc. Tu s námi pochopitelně tráví i komáři. Kupodivu nejsou až tak moc útoční. Vstáváme vyspalí dorůžova kolem 7 hodiny. Super ranní hygiena. Všichni postupně navštívíme přilehlý lesík, pak zabalíme věci a jedeme na Götteborg.
Návštěva Götteborgu
Götteborg je hodně podobný Budapešti. Stejně honosný. Procházka po centru nás příjemně unavila. Obědváme za 79,-SeK. Následuje velmi dobrá zmrzlinka za 25,- SeK. Zvedá se vítr a vypadá to na pěknou buřinu.
Ještě navštívíme Muzeum Volvo, nám již dobře známé. Proběhla zde od poslední návštěvy malá úprava expozice. Takže pár záběrů „na nás, na krávy…“ a ven z města.
Cestou po dálnici na Oslo, kterou mimochodem velmi dobře známe z předchozí návštěvy „severu“, uvízneme v koloně. Stojíme asi hodinu. Hynek nám pouští přes vysílačku Michala Davida a ABBU.
Kvůli zdržení jsme se rozhodli vyhledat nějaký nocleh, protože platí pravidlo, když místo na nocleh nehledáš je jich po cestě spousty, ale jak se přiblíží večer, nenajdeš nic.
Trochu pojíždíme v okolí Strömstadtu. Náhle vidíme opuštěnou usedlost nebo bývalý penzion u mořského zálivu (pozn. 25 km na Strömstadt, přes šraňky – může se hodit). Máme tedy kde přespat.
Ochladilo se, takže noc je snesitelnější. Komáry řešíme starou záclonou.
6. 7. 2009 – pondělí
Je krásné a příjemné ráno. Kolem šesté hodiny nás postupně probere nějaké říhnutí. Zase ten Hynek? Ale ten spí dál? Jediný Jan si všimne, že je to los. Co ten Jan s tou vysokou pořád má? Los vzal nohy na ramena a zmizel v lesíku. Tak snad příště.
Posnídáme něco ze zásob a dáme si dobrou kávu. Vyrážíme směr Oslo a dál do Norska. Každý den máme ujet cca 400 km, což není v těchto podmínkách nic nemožného.
Myslíme si, že ušetříme cestu, když se Oslu vyhneme směrem na Drobak. Omyl. Drobak sice OK, ale bohužel slepá, ale krásná zajížďka. Trochu bloudíme, pak se rozhodneme jet na Oslo.
Kolem Osla projedeme bez problémů, trochu dopravní špička, ale jde to. Jedeme na Draunen a začíná pěkně pršet. Jedeme po silnici E134, která nás vede úžasnou krajinou. Potom směr Selford na silnici 45. Je to bomba. Jako z pohádky. Rekreační chaloupky ze dřeva a s trávou zarostlými střechami působí jak města pro trpaslíky. Škoda, že prší a je šero. Přesto se pokusíme o pár fotek. Dokonce se nám podaří zahlédnout mládě losa. Je to úžasný pocit.
Na silnici 9 (Honneuje) pár kilometrů za křižovatkou se silnicí 45 nacházíme parádní místo na spaní. Je tu jezero s koupalištěm.
Vzhledem k počasí postavíme auta kufrem k sobě a přes zvednuté zadní dveře uděláme plachtou zázemí. Sedíme, popíjíme a užíváme si pohodičku. Noc je fajn. Spí se dobře, prší. Jan už do konce dovolené zavrhnul stavění stanu a spí s Lídou ve V40.
7. 7. 2009 – úterý (1.902 km)
Vstáváme do deštivého dne. Někteří se statečně koupou v jezeře, ostatní radši na WC, kde je samozřejmostí teplá voda. Byla tu dokonce snaha v rámci úspory času vytvořit při koupeli nemanželské dvojice, ale to jsem Zbyňkovi zatrhla:-D.
Je hnusně. Vše je vlhké, a to nás čeká to nejkrásnější. Fjordy, Stavanger…
Počasí se začíná zlepšovat a nám se naskytne úžasná podívaná při cestě po silnici Nomeland – Adheram (siln.č. 9). Všude hory, jezera a volně se pasoucí stáda ovcí a koz. Ze Suleskardu pokračujeme po silnici č. 45 na Stavanger.
Stavanger je malebné, původně rybářské město. Parkujeme skoro v centru (20,-NoK) a Jdeme na prohlídku. To, co jsme původně považovali za panelák, je obrovská zámořská loď Orchestra. Chvíli pozorujeme plavčíka, jak malým válečkem na malování u tohoto obra odstraňuje korodující tečky.
Tak a zpět za volant. Cestou musíme trajektem (57,-NoK auto + 24,- NoK osoby) a musíme se vymotat a posunout se k Prekestolenu. Jan nám slibuje neobyčejný zážitek…
Máme trochu problém s nalezením noclehu, ale nacházíme parkoviště asi 10 km od našeho cíle. Sice bez WC, ale však si nějak poradíme. Čeká nás další noc bez tmy.
