Máme tu další článek ze série „Vánoce v karavanu“ jejímž cílem je ukázat těm, kdo o tom přemýšlí, že to lze a dokonce je prožití Vánoc takovouto formou i perfektním zážitkem pro celou rodinu. Dnes jsem vyzpovídala Luboše, kterého možná znáte i jako „propagátora“ kempování na krásné farmě v Zelčíně. Jaké tedy byly jeho Vánoce v karavanu?
1. Luboši, co tě vedlo k rozhodnutí strávit Vánoce v „karavanu“ a jak dlouho trvalo, než jsi od myšlenky přešel k jejímu uskutečnění?
Asi 5 minut. Vlastně za to poprvé mohli kamarádi, kteří měli stejně stará děcka ( oni karavan my obytňák ). V listopadu, na jednom víkendu, padl od nich tento nápad a my byli hned pro. Jenže oni z toho pak vycouvali, protože mají karavan a báli se že jej nevytopí a tak podobně (málá nádrž na vodu a kdesi cosi) … Nicméně u nás už tak zůstalo a tak jsme jeli sami. Už jsme ani neuvažovali, že bychom to změnili.
2. Když už jsi se pro toto netradiční trávení Vánoc v „karavanu“ rozhodl, nelitoval jsi pak toho?
Nikdy! Jsou to netradiční a neuspěchané Vánoce a pokaždé jsou jiné. Jednou bylo dokonce na Štědrý den 17 stupňů, a tak manželka se Šimonem stavěla na písečné pláži hrady z písku.
3. A jak přesně probíhá takový Štědrý den v karavanu? Máte vše dopředu přichystané a v něm pak dovaříte a dopřipravíte jen drobnosti, nebo to vše s rodinou zvládáš až na místě? A jak řešíte stromeček?
Nejlepší na Štědrém dni v karavanu je to, že spíme do kolika chceme a netlačí nás nic, kvůli čemu musíme vstávat a spěchat. Z domova máme připravený jen salát a obalené řízky. Jako rodina milujeme vinné klobásy. Jsme sice tři, ale 4 kila na štědrovečerní večeři se smaží vždycky a na stůl se vejdou. Vše ostatní připravujeme až na místě. Ubrus, malý umělý stromeček, … to vše se do auta vejde. Vše je sice miniaturní, ale vánoční. A také, když je příležitost a jde to, vedle auta nazdobíme přírodní stromek a v lese malé stromečky ověsíme jablíčky a mrkvičkou.
4. Kde jste trávili první Vánoce v karavanu a co děti a dárky? Zvládli jste to?
Vzhledem k tomu, že se uskutečnily o naší první karavanistické sezoně, tak jsme chtěli do kempu. První volba tedy padla na Sedmihorky – aby bylo nějaké zázemí. Největší oříšek byl, jak logisticky vyřešit dárky, tedy hlavně pro Šimona, kterému tehdy byly 4 roky a dárky přeci nosí Ježíšek … Vzpomínám si, že nejčastější otázka od něj byla „ a najde nás tady Ježíšek ? „ :-).
A jak s dárky? Po cestě do kempu jsem je schoval do alkovny. Po příjezdu šla Jituš se Šimonem na procházku a já to vše přeskládal a důmyslně schoval do kabiny. Náhoda tomu však chtěla, že jsem omylem nějaké dárky zapomněl i doma :-) … takže nakonec po příjezdu domu byla ještě nadílka i pod stromečkem doma. Jak jsem pak pochopil, to udělá dítěti ještě větší radost.
5. Máš se Štědrým dnem v karavanu spojený i nějaký nezapomenutelný zážitek?
Ano, dva. Jak jsme psal výše, tak na štědrovečerní večeři je u nás zvykem mít tak 3-4 kila vinných klobás, čímž to jsem si byl jist, že ty smažit v autě rozhodně nechci, protože by auto smrdělo ještě na Velikonoce. Vzal jsem tedy starou 2 kg bombu, vařič a vše smažil venku. Kdo zná kemp v Sedmihorkách, tak ví, že je tam poměrně velké množství koček. Takže: v kempu jsme byli jen my a asi 7 koček. Jak si tak venku smažím ty naše vinné klobásy, kouknu za sebe a vidím, že v řadě za mnou se „vyskládáno“ sedm koček číhajících co odpadne :-). Samozřejmě že taky dostaly, když už tak spořádaně čekaly na výslužku.
Druhý je mírně katastrofický. Před odjezdem jsem kupoval novou chemii do auta. Nalil jsem ji do WC a bohužel špatně uzavřel. K tomu všemu, ani nevím proč, místo do skřínky jsem ji dal do umyvadla. Po cestě se samozřejmě mohlo stát jediné. Lahev se položila a vytekla do něj. Určitě všichni znáte tu vůni. A teď si představte, že toho máte plné auto. Nějaký kominíček nebo purpura vezmou okamžitě za své.
Takže odpadní nádrž naplnit vodou, naředit a vypustit (podotýkám, že kupuji eko chemii). Problém byl, že jsme se netrefil nad kanál, a tak den před Štědrým večerem nastala mírná ekologická katastrofa. Pod autem byla skvrna velikosti Václavského náměstí a vůně eko chemie po celém Českém Ráji … No nic, v 21:00 hod. jsem nastoupil a jal se to prolévat vodou a likvidovat do kanálu. Celkem na to padlo 73 kýblů s vodou, které jsme musel nanosit ve tmě. Naštěstí byl i ke mně Ježíšek milosrdný a i v té tmě se mi to vše podařilo dobře zlikvidovat. Ráno nebylo po ničem ani památky.
6. Co bys doporučil všem, kdo se pro Vánoce v karavanu rozhodnou.
Hlavně nezapomenout si to pořádně užít. Na rovinu přiznávám, že to má nespornou výhodu v tom, že když před svátky odjedete, vyhnete se oblíbenému celobytovému grutnování. A návštěvy rodiny zvládnete po cestě tam nebo zpět. Také nezapomenout mít program, zvlášť když máte děti. My v bydlíku televizi nechceme. Jen jedny Vánoce jsem na PC nahodil TV a poslouchali jsme Vánoční koncert sourozenců Ulrychových. Jinak posloucháme postaru rozhlas, hrajeme deskové hry, jde se na procházku, výlet apod. Jak říkám, je důležité mít program hlavně kvůli dětem. Když je sníh, je to jasné, když není mohla by byt v autě nuda.
7. A jak řešíte nadílku?
Nadílka se řeší tak, že Jitka jde večer na krátkou procházku se Šimonkem a já mezitím připravím dárky pod stromeček. Pak jdu za nimi a po cestě zazvoním na takový vetší mosazný zvonek. Jak se to nese v tom tichu, tak slyším, jak Šimon nasazuje sprint a nadšeny letí k obytňáku se slovy, že Ježíšek nás znova našel.
8. Luboši, máte už plán kam letos?
Letos chceme samozřejmě vyrazit zase, jen ještě plánujeme kam. Napadá nás s běžkami někam do Slovinska, nebo Rakouska. Nebo dolu na jih a ozdobit si ananas místo stromku někde u moře – Řecko, Chorvatsko, jih Itálie… ještě jsme ve fázi řešení … Každopádně, kdyby měl někdo podobné spády, ať se ozve.
Moc děkuji za inspirativní rozhovor, který, jak doufám, bude další inspirací pro nerozhodnuté karavanisty a přeji Tobě a Tvé rodině, ať se i letošní Vánoc vydaří na jedničku.
Máte i vy zkušenost s Vánoci v karavanu a rádi se s ostatními karavanisty podělíte o své zkušenosti? Budu moc ráda, když se mi ozvete a společně pak dáme dohromady podobný článek. Věřte, že je mezi námi mnoho takových, kteří po tom touží, jen si to neumí představit a třeba právě Váš příběh je bude inspirovat k uskutečnění tohoto zážitku.
