Michal se vydal na svou první dovolenou karavanem a jako cíl zvolil Polsko. Co vše na této dovolené zažíval, jaké z toho všeho měl pocity a zda se do této země ještě vrátí, si můžete přečíst v tomto příspěvku.
Ještě než začnete číst, tak je třeba zmínit, že Michal původně psal průběžně svůj „cestopis“ na FB do skupiny Milujeme karavaning. Ale protože tento cestopis zaujal nemálo čtenářů, dohodli jsme se, že jej zveřejníme jako celek, neboť je opravdu pro začínající karavanisty velice přínosný ;-)
Den první – aneb o kolečko míň
Tak první den v Polsku nezklamal. Na cestě, ještě na německé „dálnici“ mezi Berlínem a Štetinem, si dávejte velký pozor. Je tam cca 2km úsek dálnice, kde poznáte středověk. Doslova.
Nechápu, jak tohle můžou zrovna Němci dovolit, „himl hergot!!!“
Bylo tam nejdříve nenápadně omezení rychlosti na 80 a pak to začalo… Karavan začal doslova skákat do vzduchu. Nekecám!
Přirovnal bych to k jízdě po retardérech. Musel jsem zpomalit až na 40km, a ani to nestačilo, abych najednou v kopci, ve zúžení, kde nešlo zastavit, uslyšel divný zvuk. Nárazy se totiž sesunulo kolečko na oji a já jel. Výsledek vidíte na fotce. Tohle asi teď na dovolené neopravím, ale snad se dá dočasně fungovat bez toho ne?…
Přijedeme tedy do plánované první nejbližší destinace našeho cestování, městečka Dziwnowek (jak mi to někdo dříve doporučoval). Kemp Bialy Dom – beznadějně plný. Hned vedle je kemp Wiking (oba výborné hodnocení).
Lidé, co tohle hodnotili, bud museli zde být mimo sezonu a nebo jsou fanoušci koncentráků apod. Je tu narváno jak v Bibione v devadesátých letech. Dostali jsme poslední volné místo – no o místu bych tedy raději nemluvil. Karavany a stany jsou tak na těsno, že nemůžeme rozložit ani markýzu. Nevadí stejně zítra ráno jedeme jinam. Pevně věřím, že mimo letovisko najdeme hezká místa a bez lidí.
Jinak Balt a pláže nádhera. Má to svoje kouzlo. Už první den bylo jídlo výborné a za rozumné ceny. První zkušenost s Poláky je tedy skvělá! – Ochota, snaha pomoci. Např. v kempu jsem parkoval a hned dva Poláci mi chtěli pomáhat atd. Tak snad to vydrží. Kemp by asi byl mimo hlavní sezonu dobrý, je čistý, perfektně vybaveny atd. Ale teď ani náhodou.
Polsko den druhý.
Z přecpaného kempu u hranic s Německem jsme se přesunuli blíže ke středu. Je to tu o dost lepší. Avšak zapomenutou romantiku tu budete hledat marně.
Lidí je stále dost, kempy plné. Náš kemp http://www.alfa-klif.pl měl poslední volné místo. Naštěstí to je malý kemp hned u moře. Uvidím večer, zda bude klid.
Poláci strašně ochotní a dokonce sousedi mi půjčili své kolečko z jejich karavanu abych mohl karavan posouvat. Vůbec Poláci na mě působí tak normálně, obyčejně (v dobrém), ochotně.
Co je tu příjemné – je jídlo. Kdo mě zná ví, že cestuji hlavně za „žrádlem“. To je tu výborné a levné. Oběd v rozmezí 80-120 Kč!!! Stále však nepřestanu hledat klidnější a romantičtější místa, která znám např. z Normandie.
PS: Na pizzu si tu dávají tatarku ha ha ha!
No a hned, jako začátečník, mám dotaz na skupinu, neboť jsem zjistil, že…
„Kemp vs nadivoko popř. stellplatz s karavanem (přívěsem). Přátelé, jsem teď první sezonu s karavanem (aktuálně v Polsku). V kempech. Máme malé děti a moc nás to baví. Jak ale někteří víte, trochu bojujeme s kempy. Cestujeme kvůli poznávání, výlety na kolech atd. Takže se potřebujeme i normálně vyspat. A to je právě ta obrovská loterie. Téměř vždy v kempu někdo má v noci večírek, hudbu atd. Proto se ptám ostatních. Preferujete kempy nebo ne? Cestuje tu někdo s přívěsem i mimo kempy? Popřípadně jaké máte praktické zkušenosti? Tohle je asi jediná hlavní výhoda obytného auta.“
Jaký byl výsledek? Hledat menší rodinné kempy a nebo se nebát a prostě „na divoko“ se vyspat.
Polsko den třetí
Abych tedy byl více pozitivní. Dnes občas mírně prší (se sluníčkem) a tak na plážích prázdno. Příjemné na procházky bez veder. A ještě jedna věc se mi líbí. Člověk se tu v Polsku necítí tolik jako cizinec. Takový ten pocit, že jste „skoro“ doma. A ceny jsou tu rozumné, ne jako na některých místech (jihu), kde se turisty snaží „dojit“ co to jen jde.
Tohle bude asi nekoho zajimat. 3 noci v kempu v Polsku, 2 dospělí,2 děti, karavan, elektrika. Celkem 205 zl tzn cca 1330 Kc
Další dny putování Polskem.
Jsme v městečku Łeba u národního parku, kde jsou úchvatné písečné duny. Začíná se mi Polsko opravdu zamlouvat.
Fakt to nechci zakřiknout, ale jak už jsem psal dříve, nejvíce mi vyhovují místní lidé. Např. to rozbité kolečko. Jel jsem kolem pneuservisu Bestdrive. Samozřejmě jsem tušil, že to bude mimo, ale zkusil jsem to. Přímo šéf mě svým autem zavezl do jednoho obchodu, kde jsem kolečko zakoupil. Pak jsme jeli zpět a řekl že mi pomohou to nandat. Bohužel to úplně nepasovalo, a tak nechali své práce a ve dvou lidech tam různě něco v dílně upravovali a za půl hodiny mi to přinesli hotové. A nic za to nechtěli (samozřejmě jsem jim něco dal)!
Další postřehy jen telegraficky: Výborné jídlo a nízké ceny (skoro vůbec nevaříme), připravte se dobře na komáry i náhlé změny počasí (i když svítí sluníčko, vezměte si na výlet bundu), super pláže s luxusně jemným pískem, hodně vyžití a aktivit pro děti, 95% všech turistů jsou Poláci (což je dobré, protože to tu není tak cíleně orientované na cizince), kola s sebou, výborná káva a opravdu krásné ženy ;-).
Teď nás čeká Hel, Gdaňsk a nevíme, zda stihneme Mazurská jezera.
Poznámka na závěr dnešního dne: Baltské ryby. Zatím v Polsku jíme skvělé a chutné ryby. Ale asi pozor a všeho s mírou. Jak možná víte, baltské moře je údajně velmi znečištěné a ryby zde obsahuji prý kovy a toxické a chemické látky.
Další přesun v polské cestě.
Dorazili jsme na tolik opěvovaný Hel. Minule jsem některé z vás namlsal, teď to bude možná jinak. Nemám obecně v oblibě místa, která musí každý jako ovce vidět. Takže i my jsme byli teď chvilku ovce a musíme to přece vidět.
Jsme tu první den, a proto je předčasné to hodnotit, nicméně první postřehy.
Jak asi víte, Hel je velmi úzký poloostrov, takže je to takové úzké hrdlo kterým se všichni tlačí. Záměrně jsme tedy vynechali začátek Helu, kde bylo od pohledu narváno a jeli jsme na úplný konec, kde se to zdá mírně klidnější.
Jo a tentokrát jsme v kempu, kde se zdá být fakt klid, což chápu :-). Proč? Tady se zastavil čas, viz pár fotek níže ha ha. Když jsem viděl zdejší sociálky, pokusil jsem se raději opět zprovoznit bojler v našem karavanu. Bohužel, bojler opět (jako na Lipně) vytopil ložnici. Naštěstí už vím, čím to je – koupil jsem karavan s prasklým bojlerem (někomu to pres zimu prdlo) ups!.
Zpět k Helu. Pláže jsou zde krásné, ale pokud jste už předtím viděli jiné polské pláže, tak vám ty na tom Helu nepřijdou jiné. Naopak více se mi líbily pláže na západ od Łeby. Stačilo popojet, např. na kole, mimo hlavní letoviska a jste na úžasných obřích pláží skoro sami. A tak se dostávám k tématu. Jet na Hel nebo ne? Někdo mi psal, že k polskému Baltu se jezdí kvůli Helu. Já si to tedy nemyslím. Mě se líbí celé pobřeží.
Naše putování Polskem je ve finále.
To nejlepší téměř na konec. Dnes jsme navštívili město Gdaňsk. Přátelé, žádná plochá fotka z mobilu vám nedovede předat tu krásu a emoce tohoto města. To musíte vidět a zažít na vlastní oči.
Jeli jsme ze Sopot na luxusní cyklostezce, tak hladké že ani nemusíte šlapat. Ani jednou jsme nejeli po silnici. Přímo do centra města! Podél cesty pláže, kavárničky, restaurace i zábava pro děti. Pak to přišlo.
Industriální loděnice, nádherná architektura, kde se dokonale spojuje nové se starým, místa kde začala druhá světová válka i demontáž polského komunistického režimu. Uličky starého města podél vody mohou směle konkurovat například i Benátkám, ale bez davů čínských a dalších turistů.
Prostě jsou města, která když navštívíte, tak nuceně hledáte argumenty proč. Pak jsou města, která vás chytnou za srdce a nepustí. Navštívil jsem již hodně měst a mohu prohlásit, že Gdaňsk se stává jednou z mých „srdcovek“ kam se vždy moc rád vrátím.
Ale teď už nás čeká jen přesun domů. Doufám, že cesta proběhne v pořádku! – nebo ne? ;-)
Ještě jednou dobré ráno z Polska.
Všechno je jednou poprvé a tak jsme si poprvé cestou zkusili stát „na divoko“. Takhle dobře jsem se dlouho nevyspal. V dálce jen hezky zvonil kostel. Takže příště to budeme občas kombinovat kemp a tzv. na divoko.
A další poprvé. Poprvé jsem myl karavan v myčce. Hned tady v Polsku. Trochu jsem se bál, abych tím tlakem vody neco neponičil, aby nekam nezateklo…
Tak další „škola života karavaningu“, při otáčení pozor na poloměr „zalomení“. Bohužel nechal jsem se trochu ukecat a vjel do místa kde jsem musel karavanem otáčet prakticky do pravého úhlu. Klička kolečka u oje se mi výrazně podepsala na nárazníku (no v podstatě ho urvala) auta. Tak pozor na to! Naštěstí jsme už doma.
Cesta z Polska domů trvala 2 dny!
Polsko 2017 shrnutí
Ve stručnosti, ale na úvod, proč jsem to celé psal a píšu. Jak asi někteří z vás víte, když se zrodil můj „nápad“ pořídit si karavan, neměl jsem ve svém okolí nikoho, kdo by mi poradil. A tak jsem si do FB skupiny „chodil“ pro rady. S některými z vás se dokonce seznámil osobně. Moc mi to pomohlo a pomáhá. A já tak cítím, že je potřeba toto zpětně vracet. Měli bychom se přece navzájem obohacovat a ne jen pasivně „sosat“.:-) Takže jsem proto to Polsko popsal trochu možná nezvykle rozsáhle.
Tak a teď krátké „polské shrnutí“ (hodně toho už bylo řečeno)
KLADY:
- Polsko není ještě u nás tolik „profláknutý“ jako např. Chorvatsko.
- Poláci nás mají rádi.
- Nízké ceny – nepřipadáte si na dovolené jako „chudák“.
- Výborné jídlo.
- Krásné a obří pláže, jemný písek – skvělé pro děti a až na výjimky tam není tolik narváno.
- Nevím jak ostatní, ale nejsem úplně plážový typ, tzn. představa že se ve 40 stupních někde na pláži opékám je pro mě strašná. V tom vedru se nedá nic dělat. Naproti tomu v Polsku je klima podstatně snesitelnější, svěžejší, takže z toho máte víc. Můžete se procházet, jezdit na kole, provozovat sport, turistiku, prostě být celý den venku s dětmi, a to nejen na pláži. A dokonce na té „severské“ pláži je to lepší.
- Ochota lidí.
- Nikdo vám nic nenutí, nenabízí, nechce vás jako turistu za každou cenu „natáhnout“. Je to tam prostě „takové normální“ a ne tolik orientované na zahraniční turisty jako v jiných jižních zemích.
- Bezpečnost – tohle trochu rozepíšu.
- Dopředu říkám, že nejsem rasista, ale prostě v Polsku máte pocit klidu, Většina lidí jsou Poláci, nikdo se tam jen tak nepoflakuje. Také si pořád si říkám, že pravděpodobnost teroristického útoku v Polsku je menší, než v západní Evropě. Zejména když máte děti, je to pro vás velmi důležitá věc. Ano smůlu může mít člověk kdykoliv, ale Polsko je z mého pohledu prostě bezpečná země!
- Navíc jsou tu málo známá krásná města (např. ve vztahu s Paříží), kam pojedu 100x radši, než do Paříže (třeba zmiňovaný Gdaňsk).
- Některá místa mají takový svůj těžko popsatelný půvab, atmosféru, genius loci…to se prostě musí zažít.
- Výborné hlavní dálnice. Tohle jsem tedy rozhodně nečekal.
- Zpět z Gdaňsku tzn. ze severu až úplně na jih Polska jsme jeli přes luxusní hladké dálnice. Bez jediné uzavírky, bez hrbolů, prostě nonstop krásná jízda. Každý chválí jen německé dálnice, ale zkuste si ty polské! Nevíhodou je délka cesty, kdy jsem to jel až do Prahy cca 15 hodin (s přenocováním). Ano, Polsko je obrovské.
Závěrem u popisu „kladů“ – Polsko je skvělý poměr „cena/výkon“.:-)
ZÁPORY:
- Čekal jsem větší klid a fakt, že v létě, v sezóně, uteču z bláznivého jihu do klidu severu. Bohužel. I v Polsku je v době prázdnin plno. Na plážích ale tolik lidí není… Naštěstí teď už vím, kam jet, a kam ne. Takže příště už pojedu na místa, kde bude krásný klid a pohoda.
- Kvalita kempů. Asi jsem neměl úplně štěstí na kempy. Každopádně kempy tu nedosahují takové úrovně, jako v některých jiných zemích. Není zde ani výběr tzv. stellplatzů atd. Na druhou stranu to vypadá, že Polsko je více v pohodě pro spaní i na divoko.
Závěrem taková malá noční úvaha na téma cestování:
Již dávno jsem se přesvědčil (a tato cesta mě v tom opět utvrdila), že my lidé jsme tak trochu „ovce“ a bohužel i lehce manipulovatelní. Proto pak jezdíme na místa „s pocitem tzv. na jistotu“. Cestovní kanceláře, ale i články v médiích nám ukazují obrázky krásných pláží (99 % těchto obrázků je ale lež, fake). Fotky jsou foceny v době bez lidí, bez odpadků, a zbytek se upravuje v počítači.
Vytváříme si tak v hlavě iluzi o krásném místě a co hůře, snažíme se v tom i sami sebe utvrzovat. S tím souvisí i to, že bohužel ani naše okolí a „přátelé“ k nám často nejsou úplně upřímní a podávají jen ty pozitivní informace, sdílí krásné fotky na Facebooku (ve správném úhlu) atd.
Už neřeknou a nepřiznají, že si např. v tom Disneylandu, nebo jiné zábavní „opičárně“, vystáli na sluníčku hodinové fronty na lístky, předražené jídlo a čínské suvenýry. A když už za to dali ty tisíce, jsou tam s pocitem, že si to přeci tedy MUSÍ užít a hlavně vše nafotit!
Víte, já raději budu hledat a cestovat na místa, o kterých se tolik nepíše, nemluví, nediskutuje. I když to v dnešním globalizovaném a internetovém světě je velmi těžké, stále se tato místa dají objevit ;-).
Přestože ani Polsko není žádná oáza klidu, patří ještě mezi ty méně komerční místa. Určitě tam budu jezdit pravidelně a už teď se na to těším!
Přeji všem krásné a pohodové cestování, mnoho krásných zážitků a šťastnou cestu! :-)
