V rámci mého cestování a poznávání Polska jsem zavítala i do těchto dvou měst, na která jsem se vážně těšila (hlavně pro jejich polohu nedaleko hranic s Ukrajinou). A kdo mne čtete a sledujete, tak víte, že tuto část Polska mám nejraději, protože je prostě jiná. Není to již to klasicky známé evropské Polsko, které znáte z našeho pohraničí nebo jeho západní části. Je prostě jiné a je malebné a je krásné. Co se mi zde líbilo a proč si myslím, že byste sem měli jet se dočtete níže v článku.
Lublin – město kontrastů
Vynechám obecnou a suchou faktografii, tyto informace si případní zájemci mohou lehce dohledat. Zaměřím se na své poznatky a hlavně pocity, které se ve mně při jeho návštěvě různě mísily.
První, co po přijetí do Lublinu uvidíte, bude prostě město jako takové, nikoliv jeho krásné historické centrum. Na něm lze dodnes poznat, jak hodně jej poznamenala 2. světová válka. Život Lublinu zasáhla ještě více v lidské rovině, při příchodu nacistů zde žilo 120 tisíc Židů a drtivou většinu z nich zavraždili v nedalekém Majdanku (o něm jsem psala v tomto článku – ten také nezapomeňte navštívit).
Ale zpět k městu. U autobusového nádraží uvidíte pozůstatky ghetta a věře, že jeho okolí vám jej hodně přiblíží (mapa) . Na tomto místě budete mít pocit, že jste se ocitli zpět v čase, já to tak alespoň měla a opravdu mi běhal mráz po zádech.
V kontrastu autobusového nádraží uvidíte přes ulici mnohokrát přestavěný Lublinský zámek, který v letech 1831-1954 sloužil jako vězení, nyní v něm sídlí Lublinské muzeum. To se řadí k nejstarším a největším muzeím ve východním Polsku. Na jeho nádvoří si všimněte obranné věže pocházející ze 13. století (je to jedna z nejstarších budov v lublinském regionu) a o kousek dál kaple Nejsvětější Trojice, kterou zdobí rusínsko- byzantské fresky z roku 1418. Jedná se o jednu z nejcennějších památek v Polsku. V této kapli, budete-li pozorní, si na sloupech všimnete malých původních zápisů ze sněmů, které zde tehdy zasedaly.
Po prohlídce zámku se vydejte do historické části města, která vás svou krásou určitě nezklame. Navazuje na něj moderní, již zrekonstruovaná část, které také stojí za projití.
Při cestě do historického centra od zámku jistě půjdete ulicí Zamkowa. Tam doporučuji krátké zastavení u svítící pouliční lampy. Svítí po celý den jako trvalá připomínka toho, co se zde za 2. světové války událo, a zároveň k tichému uctění památky na zavražděné Židy. Jejich město na ně nezapomíná (mapa), což je dobře.
Historické město Zamość – krátkodobě též Himmlerstadt – perla polské renesance
Tak toto město, jeho architektura a okolní opevnění vás doslova nadchne. Zamošč ke své smůle vyrazila dech i Němcům za 2. světové války a město vybrali pro projekt německé kolonizace. Na druhou stranu se tak díky tomu dochovalo velké množství krásných domů i památek a Zamšoč je právem nazývána perlou polské renesance.
Protože i toto město obývali za druhé světové války Židé, kterých se Němci potřebovali zbavit, je nutné zmínit zdejší synagogu, která je nejlépe pozdně renesanční dochovanou synagogou v Polsku. Najdete ji v ulici Ludwika Zamenhof 9. Další fakta si o ní přečtete zde. Hned vedle synagogy můžete navštívit příjemnou kavárnu.
Odsud se přesuňte do pár desítek vzdáleného centra Zamosce, kde si určitě projděte Rynek Solný, pojmenovaný po trzích s kořením a cennou solí, a hlavní rynek, nebo-li Rynek Wielky, na kterém stojí všechny ty krásné renesanční domy z fotografie výše. Velice příjemná je i procházka zdejšími podloubími.
Na okraji historické části města stojí opevnění, které se dnes z části stalo parkem, z části muzeem a část pro sebe zabraly obchody. Určitě si jej celé projděte, nudit se nebudete. Navíc v těchto místech můžete s karavanem parkovat i nocovat, a to jen pár metrů od hlavního rynku. Místo pro karavany se nachází právě tady.
Určitě si tu také zajděte do katedrály zmrtvýchvstání (mapa) a navštivte zdejší kostely. Uvidíte, že tu strávíte krásný den a budete odjíždět doslova nabiti zdejší atmosférou a historií.
