V rámci mého cestování a poznávání Polska, konkrétně oblasti Dolní Slezsko, jsem v mém předešlém příspěvku Kempujeme a poznáváme Polsko – Dolní Slezsko I. část psala o zajímavém hradu Międzylesie, o zajímavostech v městečku Bystrzyca Kłodzka, a také pár informací o Valimské štole Říčka. A protože se vám příspěvek líbil, dnes bych vás ráda seznámila s opravdu nádherným zámkem Książ a jeho doposud nerozluštěnými tajemstvími či krásným okolím.
Wikipedie říká, že Książ je největší zámek Dolního Slezska a třetí největší v Polsku, v těsné blízkosti města Valbřichu ležícího asi 25 kilometrů od českých hranic. Pokud se rozhodnete pro jeho návštěvu, pak své obytné auto nebo karavan můžete nechat na parkovišti pro autobusy 50.842115, 16.300542. Další možností stání je toto parkoviště 50.837380, 16.301313, které je umístěno v přilehlém parku a svou návštěvu budete moci spojit i s jeho poznáváním. Park je opravdu krásný, vede v něm mnoho různých stezek. Doporučuji jej nevynechat. Z informací, co jsem zjišťovala, není problém zde stát přes noc. Ceník parkovného si zobrazíte ZDE.
Po vstupu do zámecké zahrady si všimněte po levé straně restaurace Książęca. Máte-li v plánu oběd, doporučuji se v ní najíst. Nejenže má krásnou letní terasu, má však i jednu velkou zajímavost. Všechna jídla na jídelním lístku jsou připravována dle původních receptur, které se na zámku vařily. Máte tak jedinečnou možnost ochutnat pravou historickou zámeckou kuchyni. Zdejší šéfkuchař má velkou fantazii, a tak jsem zde poprvé v životě jedla květinu v květináči a jedlou hlínu. Zážitek to byl ohromný, obzvláště, když se z hlíny vyklubalo výborné drobivé těsto ve kterém byl schován kopeček smetanové zmrzliny.
Po výborném obědě se pak můžete vydat na samotnou návštěvu zámku. Kromě jeho bohaté historie se zde dozvíte, že v roce 1942 se zde rozhodl Hitler postavit své nové hlavní sídlo. Pod zámkem byly raženy podzemní prostory v hloubce 15 a 20 metrů. Plánován byl protiletecký kryt v hloubce 35 metrů pod vchodem do krytu na jižních terasách. Stavba podzemních prostor byla pod zámkem realizována jen z části. S příchodem Rudé armády byly podzemní konstrukce záměrně zničeny a tunely které vedly k některým objektům byly maskovány nebo likvidovány odstřelem.
Zajímavostí je, že badatelé zajímající se o toto téma vedou dodnes diskuzi o účelu podzemí v Książ, kdy někteří se domnívají, že mělo jít o úkryt pro Fűhrera a jeho spolupracovníky, možná také o chemické či biologické laboratoře. Celková plocha podzemních chodem o kterých se dnes ví přesahuje 3 000 m². Dle historiků byly v zasypaných chodbách ukryty cenné zámecké a muzejní sbírky, které se ztratily za války, a nebo jde o významné místo historické paměti v němž se nacházejí masové hroby vězňů, kteří zde pracovali. Jednou z mnoha dalších zajímavostí, které můžete při prohlídce zámku vidět, je dochovaná původní podzemní část hradu ze 14 století.
Zámek má také několik nevysvětlitelných tajemství. Jedním z nich je Zelený salon ve kterém jsou umístěny dveře, které však nikam nevedou. Pokud si v něm všimnete uspořádání oken a dveří, tak jsou umístěny symetricky naproti sobě. Do vedlejšího Maxmiliánova sálu vedou dva vchody, ale když do tohoto sálu vstoupíte, zjistíte, že druhé dveře tam chybí. Proč? Je zde domněnka, že díky tomu, že chtěl architekt zachovat symetrii zeleného salonu, nechal v něm vybudovat dveře které kdyby byly funkční, vedou ve druhé místnosti do krbu.
Další tajemství zámku najdete v 1. podlaží v chodbě u Síně pamětí Gross Rosen. Jedná se o posunuté schodiště. Jeho původní polohu můžete vidět na archivním snímku. Historici se domnívají, že v letech 1944 – 1945, kdy byl zámek stavebně upravován na Hitlerovo velitelství, měly vybrané salóny zřejmě plnit funkci vůdcových apartmánů. A protože Hitler požadoval, aby byly všechny jeho pokoje lokalizovány v jednom podlaží, bylo nutné tyto schody přesunout. Tajemství na zámku je samozřejmě více a všechna se dozvíte v rámci prohlídky zámku.
Okolí zámku
Jak jsem již psala na začátku, u zámku najdete velký park s mnoha stezkami a zajímavostmi.
Valbřišský palmový skleník
Je vzdálen cca 25 minut chůze od zámku po bílo-červené stezce. Ve skleníku najdete 250 druhů rostlin zastupujících různá klimatická pásma z téměř všech kontinentů. Stavba tohoto skleníku pochází z let 1911 – 1914. Na rozloze 1900 m² byla mimo palmového skleníku postavena také zimní zahrada, japonská zahrada, rozárium, ovocná a zeleninová zahrada a vzniklo zde místo pro pěstování keřů. (ksiaz.walbrzych.pl)
Hřebčín Książ
Dnešní zámecké stáje byly postaveny v roce 1844 na místě původní včelí zahrady a tvoří skupinu objektů postavených na půdorysu čtverce. Jízdárna je krytá a postavena z modřínového dřeva bez použití hřebíků. Stáj je jedinou částí zámeckého komplexu, která byla za 2. světové války poškozena. Hřebčín najdete 700 metrů od zámku.
Vyhlídka na obří skále
Vyhlídkový bod, ze kterého můžete obdivovat nejoblíbenější stranu Książe. Od zámku je vzdálena cca 900 metrů.
Mauzoleum Hochbergů
Mauzoleum bylo postaveno v roce 1734. Najdete jej 700 metrů od zámku. Toto místo původně plnilo funkci tzv. belvederu s krásnou vyhlídkou a bohatou výzdobou interiéru. Dodnes na něm můžete obdivovat původní štukovou dekorativní výzdobu a nástropní malby zobrazující zámek Książ ze čtyř světových stran. V roce 1883 byl pavilon upraven na pohřební kapli rodiny Hochbergů a do skály, na které je objekt postaven, byla vytesána krypta. V roce 1945, v době příchodu Ruské armády, přesunulo služebnictvo pozůstatky členů rodiny Hochbergů z Mauzolea na jiné místo. Bohužel, dodnes se nevím kam. Pokud jej navštívíte, můžete v něm vidět čtyři prázdné sarkofágy – tři velké, vzájemně propojené ve kterých byl pohřben Jan Jindřich XI a jeho manželky a jeden malinký, který patřil dcerce kněžny Daisy.
Zřícenina zámku Starý Książ
Zříceninu najdete cca 2,5 km od zámku v CHKO Knížecí Park. Tento objekt byl vybudován na pokyn Jindřicha VI. v letech 1794 – 1797 na zvláštním místě které je na skalnatém útesu, kde kdysi stávala praslovanská osada. Do poloviny 20. století tam byl hostinec s ubytováním známý výborným podmáslím a čerstvým chlebem. V prvním patře se nacházela muzejní expozice sečných zbraní a rytířského brnění. Z teras zámku vedl ke Starému hradu systém romantických můstků. Bohužel, tento objekt shořel v roce 1945, když na území vstoupila sovětská armáda.
Starý Książ dodnes zůstává zříceninou se zachovanými částmi zdí, kaple, verandy, věže a portálů. Zachovala se i část dávného podzemí. K budově vedou kamenné schody, které najdete na místě původního padacího mostu. K zámku se dostanete po žluto – modlo – žluté trase. (cit.walbrzych.pl/atrakcje-turystyczne/stary-ksiaz )
CHKO Knížecí Park
Všechny výše uvedené objekty, včetně samotného zámku Książ, se nachází v tomto parku. Park byl vybudován v roce 1981 a jeho plocha činí 3155 hektarů. Najdete v něm mnoho procházkových stezek a odpočinkových míst a romantických zákoutí. V květnu a červnu můžete v parku spatřit mnoho nádherných kvetoucích rododendronů. Největší zajímavostí parku je rokle pod zámkem na soutoku řeky Polesnice a potoku Szczawnika. Dostat se tam můžete například po „stezce Hochbergů“, nebo po žluté turistické značce vedoucí kolem skalní vyhlídky. Trasa vede lávkami přichycenými ke skalám, nad špičkami mnoha stromů rokliny Polesnice jejíž útesy jsou vysoké i 80 metrů.
Další informace o zámku si můžete také přečíst na ksiaz.walbrzych.pl
