Řídila a táhla jsem za sebou coby karavanistka už ledasco, ale přiznám se, že tohle je taková ta meta, kterou bych si někdy ráda splnila (za předpokladu, že bych s tím v kempu zaparkovala). Jiří Bek se pustil do přestavby, která mě skutečně baví. Pojďme se podívat na jeho příběh a nebojte, výsledek pak také přineseme.
Tak se pojďme seznámit… Jak byste se nám představil?
Dobrý den, rád vás poznávám, jmenuji se Jiří Bek, je mi 41 let a se svou manželkou Ludmilou a dětmi rádi cestujeme a poznáváme nová místa jak na celém území bývalého Československa, tak i po ostatních zemích.
A kam vás to láká nejčastěji?
Naší oblíbenou destinací, jako zřejmě mnoha Čechů, je Chorvatsko. Tam se často rádi vydáváme a nejraději právě kempovat. Vlastně zde jsme s „dovolenkováním“ v karavanu začali. Protože nás právě toto svobodné cestování vždy lákalo a zároveň rád řídím a cestuji na větší vzdálenosti. Pořídili jsme si po domácku vyrobený karavan a postupně s ním procestovali část pobřeží Chorvatska a několik přehrad u nás.
U čeho všeho jste se tedy už za volant posadil? A prozraďte nám i svůj velký aktuální projekt!
Aut mi prošlo rukama již nespočet, ale nikdy ne obytné. Vždy jsme ke kempování používali stan – a poté vždy jen karavany. Karavany vlastní výroby stále máme a do teď s nimi cestujeme. Obytné auto upravené přestavbou z autobusu mě lákalo již od dětství. Mám velké štěstí, že moje manželka má pro tyto mé úlety velké pochopení. (smích) A právě proto jsem dlouhou dobu hledal vhodný autobus po inzerátech. Jako zázrakem se mi povedlo najít přesně takový bus o délce, kterou mohu akorát zaparkovat do naší stodoly, a navíc s již vyřešenou přestavbou. To mi ušetřilo spoustu běhání a vyřizování.
Jaká je tedy aktuální situace?
Nyní je situace taková, že jsem musel částečně autobus po již provedené přestavbě uvnitř odstrojit, z důvodu problémů elektro u stávajícího vozu. Nyní se nachází v autorizovaném servisu kvůli kompletní opravě elektroinstalace.
A jaké má být finále, co plánujete?
Finální stav musí být uvnitř opět dle již schválené přestavby. To znamená sedačka řidiče a dalších osm míst pro spolucestující. Uprostřed kuchyňka, sedačka, sprchový kout, WC. U zadních dveří oddělený prostor pro převoz motocyklu a za ním ložnice.
Jak jste řešil řidičský průkaz?
Vzhledem k tomu, že jsem si před několika lety dodělal řidičák na autobus, a tím mám všechny skupiny včetně profesního, tak jsem při výběru vozidla nijak tímto omezen nebyl. I přes to na autobus po přestavbě bude stačit řidičské oprávnění C, protože, jak jsem již zmínil, ve voze je mimo řidiče 8 míst a patří do kategorie M1. Jen jeho váha je samozřejmě víc než 3,5 tuny, proto je zapotřebí řidičák C. Syn se právě učí do autoškoly, aby si také mohl rozšířit řidičák a mohli jsme se na delších cestách střídat v řízení a samozřejmě si mohl obytné auto půjčovat. Ale těšíme se moc. Ještě jsme s ním nikde nebyli a bohužel nevíme, jestli během letošního roku dokážeme z časových důvodů zprovoznit. Nicméně už ta příprava je radost.
Řídíte tedy rád. Kdybyste někomu měl před cestou něco zásadního poradit, co by to bylo?
Určitě to, aby se nikdo nesnažil, když cítí únavu, dojet za každou cenu. Při únavě je lepší zastavit, i kdyby se jednalo o posledních 10 km před cílem, a odpočinout si. U nás s tím teď určitě problém nebude, prostoru je zde na spaní opravdu víc než dost. (smích)
Bez čeho vy sám nikdy nevyjíždíte?
Nechci o sobě tvrdit, že jsem nějaký velký odborník a automechanik… Ale s převážnou většinou běžných poruch si dokážu poradit. Samozřejmě i přes to, že si věřím, nikdy nevím, jaká závada mě může na cestách potkat. A proto mám jako takovou asi psychickou podporu autopojištění u ÚAMK po celé Evropě na servis a případný odtah vozidla. Nicméně to nejnáročnější nás teď čeká. Dát autobus celý opět dohromady, abychom se na něj na dlouhých cestách mohli opravdu spolehnout.
Co tedy už máte cestovatelsky za sebou?
Jak jsem říkal na začátku, cestujeme a poznáváme nová místa jak na celém území bývalého Československa, tak i v ostatních zemích. A ještě jednou musím zmínit, že máme oblíbené Chorvatsko. Ale bohužel bylo kvůli práci ve firmě a na opravě baráku doposud na cestování méně času, než bychom si představovali. Nyní počítám s tím, že by se to mohlo zlepšit a budeme cestovat víc než dřív a poznávat spoustu nových krásných míst. Mohu například doporučit, že Alpy ve Slovinsku v létě jsou opravdu nádherné.
Máte nějaké cestovatelské motto?
Vždy dojet v pořádku a kempování si užít.
A zážitek, na který nikdy nezapomenete?
Když se nám před více jak 10 lety rozbilo auto a opravovali jsme ho ve Španělsku na parkovišti. A vůbec jsme se tam neuměli domluvit. Bylo to napínavé, ale nakonec jsme to zvládli. Zkrátka cestování člověka obohacuje v mnoha rovinách. A o tom to je.
Můžete na cestách i pracovat?
S tím problém nemám, navíc pracuji ve firmě s kolegou, na kterého vím, že se mohu vždy na 100 % spolehnout. V době dovolené se dokážeme navzájem zastoupit. Jsem za to moc rád. Protože jsme se rozhodli právě pro toto obytné auto, chtěli bychom cestovat v budoucnu po celé Evropě, jen se trochu bojíme toho, abychom nenarazili na problém s místem v kempech právě kvůli rozměrům auta. Doufáme, že ne…
Jak se na vašem cestování podepsal koronavirus?
Vzhledem k tomu, že mám s koronavirem bohaté a vůbec ne dobré zkušenosti, nic za každou cenu nelámu. V loňském roce jsme zahraničí vynechali a navštívili jen několik kempů po Čechách. Uvidíme tedy, co přijde dál, ale snad už jen samé veselé cestování.
