Mám radost, že článek Kempařská cesta kolem dokola republiky u vás vzbudil nemalý zájem a ozvalo se mi pár karavanistů a cestovatelů, kteří psali, že podobnou cestu absolvovali a bylo to super. No a to byl pro mě velký impuls se k tomuto zajímavému tématu vrátit, neboť jak jinak na tento článek navázat, než reálným cestopisem plným zkušeností. A právě ten mi zaslala karavanistka Eva z rodiny „Kempingovi „. Tímto jí moc děkuji a doufám, že pro vás bude nemalou inspirací.
Dobrodružství v ČR? Můžeme jen doporučit! Ráda bych se s vámi podělila o naši rodinnou cestu kolem České republiky. Zvládli jsme to za 8 dní. Jak píše Klára ve svém článku, nejdůležitější je opravdu si to dobře naplánovat. Rozevřít mapu a na základě priorit si stanovit, kudy vlastně jet a co chcete vidět.
My jsme si zamilovali kempování v autě teprve před pár lety. S manželem milujeme cestování a máme malé děti. Pro nás byla priorita č. 1 jet tak, aby to bavilo i naše dva neposedy. Stanovili jsme si „záchytné body“, tedy místa, která jsme určitě chtěli vidět. A důležité pro nás bylo to všechno stihnout za 8 dní, jelikož jsme víc dovolené už neměli. Výhodou byl nejen obytný automobil, se kterým jsme se dostali skoro všude, ale také možnost se střídat v řízení, jelikož oba máme ŘP. Na počátku cesty jsme si nabalili jídlo tak na den dopředu. Nemá smysl se šíleně zásobit, jelikož obchody jsou otevřené kdekoli v republice a u větších marketů ani nebývá problém s parkováním. A aby byla naše dovolená zábava i pro děti, vždy jsme cestou a v okolí našeho přespávacího místa hledali kešky. Takže tip pro rodiny s dětmi: zaregistrujte se na geocaching.com a hledejte tzv. „poklady“. Je to nejen zábavné, ale opravdu se budete divit, na jaká zajímavá místa vás tohle „keškování“ zavede.
Už jsme v minulosti po republice různě jezdili, takže nyní jsme si stanovili místa, kde jsme ještě nebyli a můžeme jen doporučit: Vodní nádrž Rozkoš, Chlumec nad Cidlinou, Děčín, Hřensko, Františkovy Lázně, Hoštice u Volyně, Lipno a zpátky domů do Ostravy. Dále jsme si určili, že navštívíme všechny 4 krajní zeměpisné body republiky. Vzali jsme to od severu a skončili na východě, takže proti směru hodinových ručiček. Doporučuji myslet i na případné změny plánu, jako např. neodhadli jsme časovou a kilometrovou vzdálenost mezi jednotlivými body, delší pauzy než předpokládáte, protože děti …, známí, jež cestou navštívíte Vám doporučí místo, které prostě určitě musíte vidět apod. Ale i nečekané změny k tomuto cestování prostě patří a výlet byl o to zajímavější. A teď něco málo k výše zmíněným místům. Uvedenou trasu jsme absolvovali v srpnu 2018.
Vodní nádrž Rozkoš
Než jsme dojeli k nádrži Rozkoš, zastavili jsme se v Novém Městě nad Metují. Dalo se vjet obytňákem až na krásné náměstí s malebným podloubím. No a u nádrže Rozkoš jsme si zvolili ubytování přímo v autokempu Rozkoš, kde pro obytné vozy a karavany mají zhotovené hezké kóje oddělené stromy a keři. Paráda! A malý bonus navíc: kolem vodní nádrže se dá udělat hezký cyklovýlet. Naše děti by to ještě nezvládly celé dokola, proto jsme si trasu zkrátili na cca 10 kilometrový úsek. I tak nám nanuky chutnaly. Tady u Rozkoše jsme také zavzpomínali s manželem na studentská léta, kdy jsme v jiném kempu, o kousek dál, kempovali ve stanu s kamarády…
Chlumec nad Cidlinou
Chlumec nad Cidlinou jsme si vybrali hlavně kvůli Fajnparku (fajnpark.cz), kde jsme strávili celičký den. Před odjezdem na tuto dovolenou jsme si přes slevový portál v akci zakoupili vstupné. V letních dnech to určitě doporučuji, jelikož se před vstupem tvoří dlouhatánská fronta. Ono totiž ti, co si zakoupili vstupné přes internet, mohli projít jiným vchodem o dost rychleji. Proto neváhejte s nákupem přes slevový portál, pokud toto místo chcete navštívit.
Fajnpark byl úžasný. Spousta atrakcí, hezkých míst k sezení, lezení, skákání, a trochu i cákání ve vodě…. No prostě fajn! (Klára doplňuje – v Chlumci je opravdu krásný kemp s koupalištěm. Stojí minimálně za krátké zastavení)
Děčín a okolí
Děčín jsme chtěli vidět kvůli lodím. A malá rada: v Děčíně se určitě nechtějte dostat obytným vozem k informačnímu centru. Obecně jízda obytňákem centrem města skutečně není vhodná…. Přímo na nejsevernější místo ČR jsme obytným vozem nedojeli. Vedla tam úzká místní komunikace, báli jsme se, že se případně nevyhneme protijedoucím autům. Bohužel, časově by nám to už ani nevyšlo na kole, tak jsme alespoň nalezli kešku SK7-Severní.
Hřensko je nádherná oblast. Ubytovali jsme se v kempu Mezní Louka. Tady manžel zavzpomínal na léto v dětství, které zde strávil s rodiči na dovolené v chatce. Podnikli jsme také výlet na Pravčickou bránu. Sice jsme na střídačku nosili kluky na zádech, půl cesty i sami ušli, ale byla to skvělá turistika a báječná příroda. Doporučujeme i okružní jízdu vláčkem. Procházka kolem řeky Labe je také příjemná s možností nakoupit si proutěné či dřevěné výrobky.
Další kempovací místo jsme si zvolili kemp Amerika. Místa pro obytná auta a karavany byla skoro prázdná. Bylo možné využít i ohniště a kolem dokola byla spousta místa pro dětské běhání a dovádění. Jednoduše Amerika – a když jsem klukům uvařila krupicovou kaši, tak to teprve byla Amerika.
Západní čechy
Františkovy Lázně – k nim prostě není co dodat. Procházka, prameny a naše oči se kochaly pěkným pohledem na lázeňské budovy i okolní květenu.
Nejzápadnější bod ČR jsme dobyli na kole. Kousek od obce Krásná jsme parkovali a cca 7 km k bodu schovanému v lese jsme to vzali na kolech. K nejzápadnějšímu místu vedou úzké cestičky, šotolinou nebo přes pole a pak lesem. Já své kolo dokonce nechala v lese stát a šla kus pěšky, protože přes ty kořeny stromů se to na mém 15 let starém kole fakt nedalo. Tady jsme se prošli po hranici s Německem.
Cesta na Jih
Cestou na jih jsme to vzali přes Hoštice u Volyně, kvůli známému filmu Slunce, seno… Věděli jsme, že je to malá vesnička, ale nečekali jsme, že je až tak moc malá. S obytňákem jsme se do vedlejší uzoučké ulice ke kravínu samozřejmě nedostali. Objeli jsme to kolem hospody, uprostřed vesničky to otočili a jeli zpět. Pár místních se na nás dívalo jak na blázny, když jsem fotila z auta jelena na zdi. Zážitek to byl velmi úsměvný.
Lipno – tzv. české moře. Kluci se projeli na loďce a já si připadala jako na pláži. Tady jsme parkovali u známých a to byla přesně ta chvíle, kdy nám řekli, že Vítkův Hrádek prostě musíme vidět, protože je to nejvýše položený hrad v ČR. S obytňákem to byl výjezd hodný obdivu. Jeli jsme do prudkého kopce po úzké cestě a manžel mě neustále proklínal, co jsem si to zase vymyslela. Vše se nakonec zvládlo a výhled na Lipno z hradební věže byl moc krásný.
Nejjižnější bod ČR se nám zdál malebný, byl pěkně upravený. Krásné památeční místo. Na konci republiky, na konci silnice jsme prostě zastavili u kraje cesty vedle jabloní. Pokračovali jsme k místu pěšky a cestou baštili popadaná jablíčka.
Cestou k východnímu bodu jsme noc strávili u Telče pod břízkami.
Asi půl hodinky po tom, co jsme tam zastavili, se k nám přidal pár bydlící v karavanu. A bylo fajn, že jsme měli aspoň sousedy a nemuseli se bát. Z časového hlediska pak bylo výhodnější jet do Polska. U lesa jsme to zapíchli a šli pěšky k nejvýchodnějšímu bodu ČR. Tam je také schovaná keška. Domů do Ostravy jsme jeli z Polska přes Slovensko. A můžeme tedy prohlásit, že na naší cestě kolem ČR jsme se dostali do všech našich sousedních států, se kterými máme společné hranice.
Celkem jsme ujeli 1.814 km za 8 dní. Kromě 4 zeměpisných bodů ČR, jsme byli také na nejvýše položeném hradě v ČR a na nejnižším položeném místě ČR – přírodní bod s nejmenší nadmořskou výškou, tedy hladina řeky Labe na hranici s Německem u Hřenska. Pokud si cestu naplánujete, máte cestovního ducha, umíte si užívat maličkostí a umíte se přizpůsobit situaci, bude cesta kolem republiky pro Vás zábavným a nezapomenutelným dobrodružstvím – stejně jako pro nás.
