Ještě dnes se musím smát, když si vzpomenu na to, jak mě můj manžel viděl na cestách u sporáku s dřevenou vidlicí, dřevěnou paličkou a česnekem a ptal se mě, jestli se chystám na nějaký útok proti upírům. Ne, chystala jsem se naopak docela obyčejně vařit s novým kuchyňským nářadím. Moje cestovní kuchyně totiž obsahuje všechno možné a i z různých druhů materiálů. Jak jste na tom vy a co je to úplně nejlepší?
Plast, porcelán, keramika, sklo, kov, dřevo a další…
Pokud se jen nepřesunujete z bodu A do bodu B se zajištěnou stravou, téma nádobí na cestách a na cesty vás asi neminulo. No a nabízí se tedy otázka – jaký materiál zvolit. Obecně myslím, že na to univerzální odpověď neexistuje. Já sama mám v cestovní kuchyni opravdu pestrou směs všeho možného, ať už podle toho, co jsem zvyklá používat doma, nebo podle skladnosti, protože s prostorem určitě tak trochu bojuje každý z nás. Nicméně pojďme si to přece jen projít.
Lehký a praktický plast
Plast má jednoznačnou výhodu před vším ostatním v tom, že je nerozbitný. Je tedy jedno, jak hlubokou díru projedete nebo jako moc „říznete“ zatáčku. Pohled na zkázu vás obvykle nečeká.
Jeho velké plus je také v tom, že je lehký a jeho cena nebývá nijak astronomická. V tomto případě je nutné zmínit jedno velké ale. Pokud chcete kvalitní a designově zajímavé nádobí, připlatíte si i tak. Nicméně mohu vám z vlastní zkušenosti doporučit, že překvapivě nápadité a cenově přijatelné nádobí „na ven“ mají v sezóně například velké obchodní domy s nábytkem. Zejména ten jeden, do kterého před Vánoci chodí jen sebevrazi.
Nezapomeňte si důkladně prostudovat jaké teploty který kousek snese. Pravděpodobně vás to překvapí, ovšem to, jestli mile, nebo nemile, je tak padesát na padesát. A ještě jedna věc, co se plastového nádobí týče, asi většina z nás „kempařů“ má pozitivní vztah k přírodě, proto je dobré vybírat zejména kousky, které jsou k přírodě šetrné, případně vše správně zlikvidovat. Brzy bychom totiž možná ani neměli kam jezdit. A v dnešní době se i na cestách odpad třídí bez problémů, takže není na co se vymlouvat.
Křehký kousek domova – porcelán a sklo
Doma asi z plastu příliš nejídáváme a naopak porcelán vede. To je asi hlavní přednost toho, když máte ve své cestovatelské výbavě porcelánové kousky. Zkrátka si vezete s sebou ten pocit domácího pohodlí. Když to vezmu za sebe, já se bez něj neobejdu.
Čaj, kávu, ale ani snídaňové cereálie si bez něj jinak prostě tolik neužiji a to mi přijde škoda, když právě dovolená je o tom, dopřát si něco hezkého a příjemného. Ono i to víno z plastu by mi chutnalo poněkud jinak… A to nás přivádí ke skleničkám a sklu obecně.
I v tomto případě pár kousků neškodí. Pozor jen ale v případě, že se skutečně něco rozbije! Důkladný úklid je nezbytný. V tomto případě každopádně doporučuji vše extra zabezpečit a dejte si pozor, pokud jedete s dětmi. Přece jen nálada prázdnin a výletů je dělá značně lehkomyslnějšími a divočejšími.
Kov a dřevo
Hrnec a pánve, k tomu vařečky, míchátka a v neposlední řadě příbory. Myslím, že kovové příbory uveze každý a oproti těm plastovým je to nesrovnatelný luxus a polévku v plastovém hrnci také zkrátka neuvaříte. Tady k tomu mohu v podstatě jen dodat, že je nejlepší vycházet ze svých domácích zkušeností, aby vám vaření šlo co nejlépe od ruky. A samozřejmě je nejlepší vše promyslet tak, aby nádobí bylo snadno stohovatelné – a tudíž praktické a skladné. Doporučuji také před delší cestou vše proložit alespoň papírovými utěrkami, aby se jednotlivé kousky neomlátily. To platí i pro porcelán.
A můj speciální tip na závěr
To je nádobí se vzpomínkami. Nemyslím tím, že si například na hrnečky necháte natisknout fotky z míst, která jste navštívili, i když ani to mi teď nepřipadá jako špatný nápad. Já to mám ale spíše tak, že si nádobí moc ráda kupuji. Něco domů, ale z něčeho se stane můj cestovní „parťák“. Mám tak třeba různé hrnečky, které i připomínají zapadlé vesničky a kouzelné trhy, nebo ručně vyrobený a malovaný talíř (takový ten o velikosti kola od auta) z extrémně tlustého porcelánu, na který s až fanatickým nadšením servíruji, sýry, salámy, šunku, olivy… Vše samozřejmě z místních zdrojů lokality, ve které se nacházím. K tomu SKLENIČKU vína a to je podle mě pohoda s kapkou nostalgických vzpomínek.
Autor: Kateřina
