Díky přátelské otevřenosti a vstřícnosti českého dovozce obytných vozů Concorde – společnosti BlueRent – a samozřejmě samotného výrobce, jsme se mohli podívat na to, jak takový luxusní obřík na šesti a více kolech vlastně vzniká. Nebojte se, tento článek neobsahuje pro většinu čtenářů nudné povídání o super technologiích a materiálech, rád bych se podělil o zajímavosti z výroby a dopady prozákaznického přístupu Concorde.
Rezervace
Výběrem vozu vše začíná a v případě Concordu se připravte na náročný, i když určitě krásný, začátek. Pokud nesáhnete po skladovém vozu nebo výstavním kusu, čeká vás opravdové zamyšlení nad tím, co vlastně od karavaningu očekáváte a jaký tedy má být váš vůz. Ocitáte se v kouzelném světě „nad 3,5 tuny a 7 metrů“, kde nic není problém a kde se pojem „kompromis“ krčí v koutě pod loňskými prospekty.
Továrna Concordu (opravdu si zaslouží toto označení) totiž od úplného začátku plánování výroby ví, který vůz bude váš. A každý vůz v základní výbavě má dostatečnou přípravu i rezervu v doložnosti pro všechny ty vymoženosti, které potřebujete právě vy, aby jste v daném počtu lidí, délce pobytu a místě pobytu byli ne jen soběstační, ale hlavně pohodlně soběstační. Aby jste nemuseli večer pod sjezdovkou zakazovat pouštět televizi déle, než na dvě hodiny, protože solár nedává a na druhý den ráno se plížit s kazetou od záchodu na místní wc.
Ano, sedm tun většinou nezaparkujete na konci polní cesty u rybníka, mýto nabírá jiný rozměr a do autoškoly se vám znovu nechce – nicméně nechme tento věčný střet dvou světů na jiné články a pojďme dál.
Podvozek
Tak stojíme v první hale z mnoha, uspořádaných do tvaru nudle. Ráj pro kluky každého věku – stojí tu v různém stádiu montáže podvozky nákladních Ivec a Mercedesů. Zvědavě prolézám hlavně Iveca, úplně holá, můžu si tak prohlédnout, jak se motor „napojuje“ do kabiny řidiče.
Každý podvozek už zde má své určení a zná svého budoucího majitele. Fascinuje mne mravenčí práce právě s přípravou na napojení kabiny – většina Concordů nepoužívá originální kabiny výrobců užitkových a nákladních vozů, a tak se na podvozek s motorem připevňuje celá originální „kamperská“ kabina s typickým Concordím vzhledem. Než se tak stane, odehrává se tu malý zázrak a jedna z věcí, které mne hodně zajímají – izolace kabiny.
Jak asi hodně z vás ví, integrál (obytný vůz, kde původní kabinu nahradí výrobce svojí vlastní, kompaktní) ještě není zárukou, že vám kabina nepromrzne nebo se z ní v létě nevyvalí do obytné části horko. Místní a znalí se na mne dívají jak na Marťana, když chci vidět, jak se izoluje kabina a jak moc dobře izolace funguje. Tepelná izolace, velice pracně, pečlivě a manuálně dotažená (jinak to nejde, když nechcete, aby vám kolem brzdového pedálu šla zima) se zde považuje za samozřejmost a to, co nám nadšeně ukazují, je jak náročně řeší hlukovou izolaci – do obýváku hluk motoru prostě nepatří.
Překvapila mne náročnost přípravy větších podvozků, u kterých již nelze zakoupit podvozek bez kabiny, a proto se nejprve pečlivě původní kabina odstrojí a sundá a pak teprve se může začít připravovat podvozek na svůj život obytného vozu (toto celé prý zabere až 200 hodin práce). Trochu mne mrzí, že jsem se nezeptal na to, co dělají s demontovanými kabinami, tak mám alespoň teorii, že je prodávají do autoservisů.
Náš průvodce mne odhání od elektrických svazků (elektřina mne baví), musíme se dostat o kus dál. Kromě kabiny upravuje Concorde podle specifických požadavků zákazníků i vlastní podvozek. Zpevňuje jej, doplňuje pérování, připravuje úchyty na všechny ty zázračné věci, jako jsou třeba fekální nádrže, tiché elektrocentrály nebo automatické nivelační nohy.
Díky tomu, že každé auto (tedy spíš podvozek) už zná svého majitele, umí Concorde opravdu připravit kompletní podvozek včetně jeho ošetření proti rzi, soli a všemu, co ho může na silnici potkat. Od teď už nikdo nebude nic řezat, vařit, upravovat. Po hlukové izolaci další podstatný detail téhle výroby.
A teď od podlahy
V další hale připravují obytnou nástavbu podvozků, v podstatě staví garsonku. Začíná se pěkně od podlahy. Když vidím materiály, jejich tloušťku a tvrdost, trochu (trochu hodně) závidím, tohle bude mít problém prošlápnout i dáma v kramflíčkách. Navíc se nepředpokládá jiné, než komfortní podlahové topení (a chlazení !), na trubky rozvádějící vodu v podlaze se ještě lisuje speciální vrstva, rozvádějící teplo rovnoměrně do podlahy (střídání teplého a studeného místa by byla ostuda, že ?). Tady už nastupují přesné CNC stroje – výrobní linky vyrábějí podlahu, stěny i strop s přesností jako v leteckém průmyslu.
Nejzajímavější místo
Z haly, kde osazují na podvozek podlahu a staví vnitřek obytného vozu, mne málem museli vyhnat. Přál bych vám vidět to všechno, co u hotového auta nikdy neuvidíte – svazky kabelů, vodních a odpadních trubek a vůbec všechna ta tajemství, nad kterými bádám u našeho auta,když něco přestane fungovat. Všechno umocňuje fakt, že střecha se osazuje až jako poslední, takže rampa nad všemi rozpracovanými auty nabízí pohled pro bohy – 3D půdorys vozu v měřítku 1:1.
Další skvělou věc jsem objevil až při odchodu – skoro polovinu haly tvoří sklad montovaného příslušenství, takže si připadáte jako v největším karavanistickém eshopu na světě !
Hledám tu ještě haldy papírů, jen těžko chápu, jak se všichni orientují v tom, na jakou stranu jakou televizi do konkrétního auta dát, ale nějak to zmáknuté mají.
“Tajnou” halou pro konstrukci prototypů obcházíme ;-).
Hotovo ?
V poslední hale, kterou jsme mohli navštívit, to na první pohled vypadalo, jako na výstupní kontrole. Strefil jsem se jen částečně. Nejdřív proběhne navěšení všech doplňků na podvozek a jejich připojení. Pak teprve funkčnost všeho ověří a potvrdí nezávislá kontrola. Nakonec už jen umýt, vyblýskat a další vznešený fešák může vyjet na cestu za svým šťastným majitelem.
Po prohlídce si povídáme, úplně mimochodem se dozvím něco, co mi vyrazí dech. Pokud si vymyslíte nějakou opravdu specialitu, která třeba zasahuje zásadně do konstrukce auta, tak vás namísto běžné odpovědi „tohle neděláme“ čeká konzultace s konstruktéry a ti udělají všechno pro to, aby vytvořili jedinečný návrh vašeho vozu, za který ponesou plnou odpovědnost i záruku, navíc můžete (a někdy musíte) tyto změny konzultovat přímo ve výrobě. Viděl jsem hodně zakázkových výrob, nikdy však takovou ochoty vpustit si zákazníka přímo do „kuchyně“, tedy úplnou sebejistotu, že vědí, co dělají a dělají to dobře.
Ještě o jeden názor se chci podělit. Spíš změnu názoru: až do této exkurze jsem považoval ceny Concordu za přemrštěné. Když si teď dodatečně dávám dohromady to, co jsem viděl, tak musím uznat, že každá koruna ceny nového vozu se odráží v podstatných věcech, od izolace, přes kvalitu materiálu až po stovky drobností, jako je třeba důsledné použití vodu nenasákajících materiálů v základní konstrukci (vytopení vozu neznamená, že podlaha se nafoukne nebo to za stěnou začne plesnivět). Zkrátka důvod začít šetřit !
Na úplný závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří nám tento zážitek umožnili – tedy hlavně Concordu a jeho obchodnímu zástupci pro ČR, společnosti BlueRent. Ať se vám zaslouženě daří !
David
P.S. A pokud se chcete podívat na video z výroby, kde se vám Klárinka pokusila v rychlosti natočit to nejdůležitější – tady je Moje návštěva v továrně obytných vozů Concorde – video
A další video je z jízdy, kde uvidíte – jaká to byla jízda ;-) a proč už nechci jinak ;-) Zkušební jízda obytným vozem Concorde – video
