Jak je známo, Německo velice rádi navštěvujeme. Je to dáno tím, že je to nejen naše sousední země, ale má také velice dobře rozvinutou turistickou nabídku, a to jak v oblasti historických památek, tak například i v oblasti wellness, či poznávání jeho přírodních krás. A proto je třeba si i u něj vyjasnit „jak je to tedy s tím parkováním a nocováním mimo kempy a stellplatzy“.
V tomto příspěvku se budu držet zejména legislativy, neboť ta je nejdůležitější. Vynechám tedy „zaručené informace“, které si kempaři a karavanisté předávají mezi sebou na sociálních sítích a na diskuzních fórech.
Jak to tedy je? Co mohu a co už ne – PARKOVÁNÍ
Ta nejdůležitější informace hned na začátku je, že parkovat můžete kdekoliv, kde to není zakázáno. Nicméně i toto je podmíněno jistými pravidly, která uvedu níže. Na úvod také musím ještě napsat – pro jistotu a aby to bylo kompletní – že zde budeme hovořit o místech, kde se obecně parkovat dá a tato místa jsou v souladu se zákonem o silničním provozu – jedná se tedy o běžná parkoviště.
Tato možnost samozřejmě padá v momentě, kdy na vybraném místě sice lze parkovat, ale je na něm zároveň umístěna zákazová značka stání a parkování karavanů a obytných vozů. V tom případě na toto místo nenajíždějte a poohlédněte se po jiném.
V Německu tedy platí při parkování pravidlo: to, co není výslovně zakázáno, je povoleno.
Existuje jedna výjimka z tohoto pravidla. A tou je parkování na chodníku. Bez výjimky na chodníku nesmí parkovat vozidlo těžší než 2,8 tuny. Díky tomu je jasné, že s obytným vozem takto neparkujte.
Pokud se jedná o soukromý pozemek, nikdo vám to nemůže, kromě vlastníka, zakázat. V tomto případě se může jednat například o parkoviště u hotelů, penzionů či různých turistických zajímavostí. Zde doporučuji zajít za majitelem/provozovatelem a zeptat na tuto možnost. Ve většině případů svolení dostanete.
Jak to tedy je? Co mohu a co už ne – NOCOVÁNÍ
Pokud potřebujete přenocovat a pohybujete se kupříkladu ve městě, kde není mnoho parkovišť a automobily parkují podél silnice (a není tam zákazová značka), přenocovat v obytném voze můžete. Avšak pouze na jednu noc! Více není povoleno. Samozřejmostí je, že se nesmí vyndat kempingový nábytek. Zde ale nepředpokládám, že byste jej na ulici chtěli vyndavat. Toto pravidlo platí i pro klasická parkoviště. Nezůstávejte tedy déle, než na jednu noc.
Budete-li se pohybovat v přírodě, mějte na paměti, že v Německu existují společenství, která vydala statut zákazu parkování mimo silnice, cesty a parkoviště. To platí zejména pro místa kolem jezer či rezervací. Také si v těchto místech dávejte pozor na dodatkové cedule u značek (o tom jsem se zmiňovala již výše). Pokud bude dodatková cedule říkat, že parkoviště je POUZE pro osobní vozy, i když jste dle ŘP v kategorii skupiny „B“ a za „osobní vůz“ se často považujete, NENÍ TO PRAVDA. Na tomto místě opravdu nesmíte ani parkovat, ani nocovat! (Jedná se o Ustanovení čl. 12 odst. 3 písm. E) nařízení o silničním provozu (STVO) které zakazuje parkování na parkovištích, pokud je zakázáno dodatečnými značkami. )
Jak je to se stáním a nocováním na dálničních odpočívadlech?
Setkáte-li se s níže uvedenou značkou, kde není zobrazen piktogram obytného vozu či karavanu, tak legálně na tomto místě stát nemůžete. Nenajíždějte tedy na místa vyhrazená pro osobní automobily. Samozřejmě je zde možnost zaparkovat a nocovat mezi kamiony, avšak z důvodu bezpečnosti se to nedoporučuje. Obzvláště, když v letošním roce byl zaznamenán nárůst vykradení obytných vozů i právě v sousedním Německu na těchto dálničních odpočívadlech. Osobně tedy doporučuji raději z dálnice sjet a najít si jiné, klidné a bezpečnější místo na nocování, než je toto.
Přeji všem hezké cestování a šťastnou cestu!
