Protože jsem mezi přáteli tak nějak „profláklá“, jako fanatický milovník Chorvatska, úměrně s blížícími se prázdninami narůstá počet různých dotazů, které mi přicházejí. Rozhodla jsem se proto pár těch hlavních otázek shrnout a takto na ně odpovědět, protože možná některé z nich leží v hlavě i vám. Až zase nasbírám sérii jiných dotazů, přijdu určitě s balíčkem dalším.
Kde mohu zastavit?
Obecně – nikde mimo vyznačená místa. Kempování mimo kempy je tu přísně zakázáno a dost radikálně pokutováno. Chorvaté nejsou škodolibí, ale tohle je štve natolik, že jinak pohodový domorodec je schopný na vás zavolat policii, takže vážně pozor na to. Na druhou stranu vám mnohý pohodový domorodec často rád za poplatek poskytne místo na svém pozemku.
Samozřejmě můžete přespat na pumpách a „odmorištich“ (rozumějte odpočívadlech), jen si tam nevyskládávejte všechno vybavení před auto. Tohle nejen, že je bezpečné, ale já vám to v jedné rovině i doporučuji. Třeba odmorište Krka má moc fajn restauraci, nádherné vyhlídky i obchůdek. Zastavuji tam pravidelně. Odmoriste ještě projdeme, protože ta chorvatská patří mezi nejlepší v Evropě.
I Stellplatzy, nebo chcete-li Camper Stopy, tu najdete, mrkněte na: camping.hr či stellplatz.info
Jak budu platit?
Obecně jsou v Chorvatsku dnes už skoro na každém rohu bankomaty. Výběr je v pohodě, přehledný, a pokud máte trochu rozumnou banku, tak za přiměřený či žádný poplatek. Směnáren je taky dost a oproti těm u nás většinou nemají žádnou potřebu zákazníky okrádat.
Nicméne prakticky všude zaplatíte i eurem. Za mě ovšem rozhodně vede varianta platit přímo kunami, které se i u nás dají bez problémů směnit. A víte, že s kunami může být docela i legrace. Prohlíželi jste si je někdy?
Jasně, na mincích je na jedné straně kuna, fakt, ale co na té druhé? Víte, že tam můžete najít třeba kukuřici, vinný hrozen, dub, tabák, olivu, slavíka, tuňáka či medvěda? A schválně, jestli tušíte, co je to na 50 lipa? To je panečku zvláštnost. Dejte si na začátku dovči soutěž, kdo všechny mince a obrázky dokáže na jejím konci sestavit. Nejpomalejší třeba platí poslední pivo. A pokud si věříte, zkuste to i s bankovkami. Příběhy jednotlivých osobností jsou taktéž zajímavé. Druhou stranu bankovky, zobrazující různé památky, pak můžete použít jako inspiraci pro výlety. Kdo může říct, že projel komplet celou chorvatskou měnu? Já jsem tak v půlce.
Známky a mýtné
Z mé osobní zkušenosti jednoznačně doporučuji, koupit dálniční známky už předem v Čechách. Odpadne pak ten stav, kdy přejete první rakouskou pumpu, máte takzvaně krátkou sirku a dalších padesát kilometrů se klepete strachy, že vás zastaví. Ano padesát i více, za hranicemi to není tak, že je benzínová stanice každých pár kilometrů. A ještě pozor na to, že mnoho jich bývá v noci, neděli a svátcích zavřených. Totéž platí i o Slovinsku. V Maďarsku je pak známka elektronická, zakupte ji nejlépe na hranicích. Na mýtních branách můžete platit hotově (obvykle berou euro i kuny), ale i kartou, jen je nutné najet do té správné řady, označeno je to ale přehledně. „Vysmátí“ budete, pokud máte ENC, ale o tom si přečtěte v samostatném článku Malý velký pomocník v Chorvatsku – ENC aneb Šetříme čas i peníze.
Kudy jet
Tak na to vám asi univerzálně neodpovím. Záleží kdy vyjíždíte, odkud vyjíždíte a co od cesty očekáváte. Noční jezdci mají úplně jiné cestovní plány, než nostalgický řidič, který oživuje vzpomínky a jede po „staré“, či rodina s dětmi, která chce cestou navštívit třeba „Plitvičky.“
Já jezdím nejčastěji z Tábora směr Linz, Graz, Maribor, Záhřeb, Split… Tuhle cestu miluji. Určitě vás někdy vezmu i do svých – dnes už kultovních – přisilničních bister.
Pokuty
Chorvatsko se rozhodlo být světové – a proto proto velmi hojně rozšířilo svou síť kamer s radarem. Třeba google mapy vám o nich udělají docela dobrý přehled, ale je jich vážně tolik, že vám mohu jen doporučit prostě dodržovat předpisy. A to neplatí jen u radarů.
Třeba za projetí červené vás může čekat pokuta až v přepočtu 72 tisíc korun a někdy třeba 60 dní vězení. A řekněme si tu upřímně, je lepší koukat na ocelovou podvečerní hladinu moře, než na ocelové mříže. Za nezastavení na přechodu můžete být lehčí až o dvacet pět tisíc, to ale není nic proti překročení rychlosti, kde případně zaplatíte padesát čtyři tisíc a mnohdy také přijdete o řidičák. Nevyplácí se také jezdit bez pásu a telefonovat. Hodnota pokuty je mnohdy srovnatelná s cenou celého pobytu.
Internet a volání
Co se volání týče, to vezmu zkrátka, fungujete podle svého běžného tarifu pro ČR. S daty je to ošemetnější, i když cena je stejná jako u nás, přece jen se docela vyplatí koupit místní kartu – obzvláště třeba rodičům dětmi závislými na pohádkách.
Na beznínkách i v trafikách v Chorvatsku je možné koupit předplacenou kartu za 80 kun, tedy 280 korun, která vám na týden poskytne neomezená data a pokrytí prakticky všude. Data je možno navíc po týdnu za 80 kun obnovit. A simku jednoduše vložíte do svého telefonu. To už stojí za zamyšlení, ale já k tomu nemůžu než doplnit – zkuste se přece jen na internet a telefony na těch pár dní z roku vykašlat. Vždyť se pak ani nerozhlédnete pořádně kolem sebe. A to je strašná škoda.
A jak na to? Ráno, třeba po snídani, ať jeden vybraný jedinec zkoukne počasí, letmo projede zprávy, jestli se přece jen neděje něco zásadního (ať má dušička pokoj, že ano) – a pak hurá za zábavou. Na to samé si vyhraďte chvilku večer při plánování programu na další den. No a mezitím mějte v ruce maximálně vychlazené pivko, knihu nebo míč. Tak se dělá dovolená, na kterou se vzpomíná.
Autor: Kateřina
P.S. V příštím balíčku budeme balit a nakupovat. Prozradím vám třeba, proč brát s sebou na dovolenou do Chorvatska kmín.
Poznámka Klára: Pokud hledáte další informace ohledně Chorvatska, tak doporučuji se přidat do FB skupiny „Chorvatsko v srdci„, kde se můžete zeptat na cokoliv ohledně této země, stejně jako se tam dozvíte mnoho zajímavých informací a tipů.
