Češi jsou označování za národ paštikářů a ti, kteří jezdí do Chorvatska obzvlášť. Jsme v tomto smyslu bohužel známí i v zahraničí. Jasně, tak vlivem mnoha okolností jsme možná tímto dojmem působili a za paštikou je schováno mnoho dalších věcí, mně ale pokaždé přijde na mysl myšlenka, proč tedy zrovna ta ubohá paštika? Ano, je pravda, že z hlediska transportu byla spolu s konzervami nejpraktičtější a cenově dostupná…
Já mám totiž paštiky moc ráda. Kvalitní paštika, křupavé pečivo a k tomu červené víno, to je prostě balada. Bohužel si paštiky vysloužily tenhle trochu nelichotivý rámeček a pokaždé, když si někde na dovče paštiku dám, neobejde se to bez komentářů. Mnohdy i třeba v tom smyslu, proč jím něco tak nezdravého, obyčejného a podobně…
Ale povznesla jsem se nad to. Je pravda, že člověk si nesmí vzít první paštiku za šest korun, kterou uvidí. V tomto případě to chce důsledně zkoumat, z čeho je která vyrobená, ale mám zkušenost, že stačí vyjet za hranice a kvalita bývá nesrovnatelná. No – a když už nějakou poctivou máte – máte vyhráno. Potřebujete jen dobré pečivo a třeba nakrájené rajče a bezva snídaně či sváča je na světě. Jinak můj osobní a mnohokráte osvědčený tip, jsou farmářské trhy. Minimálně jeden stánek totiž obvykle tuhle dobrotu v super domácí verzi nabízí. No – a nemusíte zůstat jen u rychle „zhltnutého“ jídla.
Proč nebýt úplně jednoduše kreativnější. Vždyť stačí tak málo a věřte, že vzbudíte dojem, že vaše kuchařské dovednosti jsou na úrovní předních restaurací. Pečivo nakrájejte na malé kousky a připravte rustikální jednohubky ozdobené tím, co máte, případně co vám chutná. Mnohdy staří navrch třeba jen kapka marmelády a gurmánský kousek je na světě. Hezky naservírované na stůl a doplněné vínem, to nemá chybu. A hotové je to za chviličku.
Ono se s ní ale kolikrát nemusíte ani mazat (doslova se s tím nemažte), stačí ji vyklopit z nádobky, elegantně naaranžovat a k tomu pro každého nůž, nakrájené pečivo a třeba do misky tu marmeládu nebo vše obložit čerstvým ovocem, případně doplnit pršutem či sýrem. Když ještě trochu „vyšperkujete“ okolí hezkými ubrousky a třeba snítkou rozmarýnu, který roste kupříkladu v každém středomořském příkopu, tak tyhle „paštikové chvilky“ si vážně vychutnáte. Jinak, já jsem se naučila paštiku i dělat domácí. Tuhle sice nedoporučuji na zavařování, ale v lednici chvilku vydrží a úspěch jsem měla vždycky veliký. Třeba vás inspiruji jako mě kamarádka, která mi ji přinesla ochutnat a ještě ten den jsem z ní vyprosila recept. A vážně není čeho se bát. Je to docela jednoduché.
Domácí paštika, kterou zvládne každý
Potřebujete:
- 200 g másla + 50 g na zalití,
- 500 g kuřecích nebo kachních jater,
- 1 cibule, nakrájená nadrobno,
- 200 ml drůbežího vývaru,
- 150 ml bílého vína,
- 1–2 lžičky provensálského koření, sůl a čerstvě mletý pepř,
- asi 100 ml smetany ke šlehání,
- 12 lístků šalvěje na ozdobení
Příprava:
Očistěte játra a nakrájejte na kostky. V pánvi na 2 lžících másla zpěňte cibuli.
Přidejte játra, míchejte, dokud se nezatáhnout. Zalijte vývarem a vínem. Osolte, opepřete, posypte provensálskými bylinkami, přiklopte a vařte 10–15 minut doměkka.
Tekutina by měla sahat alespoň do poloviny jater. Přendejte do nádoby na mixování. Přidejte pokrájené máslo a mixujte tyčovým mixérem dohladka. Přidejte tolik smetany, aby směs měla konzistenci hustší omáčky. Ochutnejte a dopepřete a dosolte. V této fázi by měla být směs slanější, vše se poté vstřebá.
Rozdělte do nádobek. Používám kokotky, ale parádu udělá i hezká zavařovačka ovázaná třeba mašlí. Rozehřejte 50 g másla se šalvějí a povrch paštik zalijte. Nechte vychladnout a pak zakryjte potravinovou fólií nebo víčkem. V chladničce vydrží asi 5 dní, můžete ale i zmrazit, což je fajn obzvlášť právě na cesty. Servíruji ji většinou přímo v nádobce, takže se hodí, když její objem odpovídá přibližně jedné požadované porci.
Dobrou chuť!
Autor: Kateřina
