V naší malé zemi máme aktuálně cca šest stellplatzů. Není to mnoho, ale buďme za ně rádi, protože tak jak u nás stoupá obliba karavaningu, přibývá i těch, kteří na svých cestách potřebují udělat i tzv. servis vozu, nebo přívěsu.
Důležitost takovýchto míst je opravdu vysoká, neboť valná většina českých kempů tuto službu nenabízí a upřímně si aktuálně nejsem jista, že do budoucna tomu bude jinak. České kempy prostě ještě stále nejsou na karavanisty připraveny. Nám pak nezbývá nic jiného, než improvizovat, pitnou vodu dopouštět kde se dá, odpad a WC kazetu vylévat například na benzínových pumpách atp.
Každopádně, jak jsem psala na začátku, v České republice je cca 6 stellplatzů a to je dobře. Doufejme, že budou přibývat i další, stejně jako to, že je budou čeští karavanisté čím dál více využívat.
Stellplatz Rozkoš a Caravanparking Adršpach se vám představují – rozhovor s Pavlem Francem, majitelem firmy provozující tyto dva stellplatzy.
V dnešním mém rozhovoru se podíváme na další dvě takováto místa. Dozvíte se v něm další osobní zkušenost o tom „kolik práce a energie stojí vybudování takovéhoto stání“, „jak často čeští karavanisté stellplatzy navštěvují“ a také „co zajímavého najdete v jejich okolí“.
stránky: stellplatz.cz
Pavle, hned na úvod se musím zeptat. Jaké to bylo vybudovat takovéto stání v České republice?
Odpovím velmi rychle, neboť pokud bych měl říci vše, co s tím bylo spojené, bylo by to zdlouhavé a strašně náročné …
Myšlenka přišla v roce 2011 a cíl byl jasný. Vybudovat stellplatz s přípojkami elektřiny, vody, výlevkami na WC kazety a odpadní vodu v lokalitě Adršpach a také u přehrady Rozkoš.
Začal jsem ihned hledat vhodné pozemky v obou lokalitách. Bylo to nemálo hledání v katastru nemovitostí, běhání po pozemcích a ježdění za majiteli pozemků. Naštěstí, první vhodný pozemek jsem našel hned na břehu přehrady Rozkoš v roce 2012.
Po první návštěvě místního stavebního úřadu mi bylo řečeno, že na této straně Rozkoše nikdy nic nestálo a že tam nikdy nic stát nebude. V tu chvíli jsem si uvědomil, že vše neskončilo sehnáním pozemku, ale naopak to tím teprve začíná.
Nevzdal jsem se a společně s projektantem hledal tu správnou cestu, jak vyhovět stavebním zákonům. Nakonec se vše po zdlouhavé cestě povedlo a Stellplatz Rozkoš jsem otevřel v létě 2013.
Hledání vhodného pozemku u Adršpašsko-teplických skal pokračovalo dál. Jednal jsem se soukromými vlastníky, okolními městy a obcemi. Vždy, když se našel vhodný pozemek, byl zde buď nesoulad s územním plánem, obcí, městem či správou CHKO. Hlavní požadavek správy CHKO bylo neumísťovat stellplatz přímo ke vstupu do skalního města, ale situovat ho někam dál tak, aby obytná auta nerušila výhledy na skály. S tím jsem samozřejmě problém neměl. Problém byl však stále v nalezení vhodného pozemku, protože ze všech pozemků vždy bohužel sešlo.
Sice jsme se všichni shodli na tom, že takovéto zařízení je v dané lokalitě potřeba. Nikdo nechtěl, aby obytná auta zabírala místa na již tak vytížených parkovištích a také to, aby nedocházelo k vylívání WC kazet do přírody a znečišťování přírody, vhodný pozemek byl však stále k nenalezení.
Nakonec jsem jej objevil počátkem roku 2018 . Po dlouhých a nekonečných sedmi letech jednání a hledání!!! Byla to opravdu předlouhá a trnitá cesta, nicméně povedlo se a v srpnu 2018 byl otevřen zcela nový Caravanparking Adršpach v Teplicích nad Metují s NON STOP celoročním provozem.
No, když Vás tak poslouchám, musím říci, že rozhodnutí se vybudovat stellplatz v těchto lokalitách muselo být opravdu silné. Mnoho lidí by to po výše uvedeném vzdalo. A jak to bylo s legislativou? Šlo to hladce, nebo … ?
S legislativou? :-) Je třeba si říci, že česká legislativa vůbec nezná pojem Stellplatz. Český úředník vůbec neví o co se jedná. Alespoň jsem tedy na takového úředníka nenarazil … :-). Vždy muselo dojít na složité vysvětlování o tom, že nebuduji kemp, že stellplatz je zcela odlišné zařízení a jedná se o stání, které se obejde bez hygienického zařízení, kde si každý karavanista vozí své WC a svou vlastní koupelnu. Že jsou nutně potřebné jen výlevky pro chemické WC, nikoliv sociální zařízení.
Také jsem paradoxně k výše řečenému zjistil, že nastává velký problém, pokud bych se rozhodl postavit sociální zařízení i na stellplatzu, tak jak je zvykem v západní Evropě. U nás to není vůbec jednoduché! Stavební řad se ihned na stellplatz začne dívat jako na ubytovací zařízení – veřejné tábořiště či autokemp, které je dle principů a pravidel územního plánování definováno jako plocha s hygienickým zařízením pro ubytování ve vlastním objektu (stan, přívěs) s možností připojení na technickou infrastrukturu.
O to složitější je vlastně jednání se stavebními úřady. Musí zde být totiž hlavně soulad s územním plánem a způsobem využití pozemku. Vše je hodně složité, neboť základem je dodržet stavební zákon a přesvědčit úředníky, že nebudujete kemp. Jinak se musíte vymezit pouze na plochy určené k rekreaci …
Další věcí je to, že není zákonem nijak upraveno, tedy zakázáno, vylévat obsah WC kazet a odpadních nádrží do přírody. Což bylo hrozivé zjištění! Stejně tak nejsou doposud zákonem předepsány výlevky pro kempy a stellplatzy. Vlastně je úplně jedno, jak se s obsahy kazet a nádrží naloží. Všem je to úplně jedno, úředníkům, starostům, zastupitelům, správě CHKO apod. Je to smutné, protože když si vezmete, co vše legislativa předepisuje a jste nucena dodržet a pak zjistíte, že ani v CHKO nevadí vylévání kazet chemického WC, říkáte si, že karavaning je v ČR ještě hodně neznámý pojem, přestože karavanistů přibývá. Snad se ale situace zlepší a legislativa začne i s tímto počítat, neboť stoupající tend a oblíbenost karavaningu již nelze zastavit.
Pavle, popravdě mi teď vstaly hrůzou vlasy na hlavě. Obzvláště u té informace týkající se vylévání chemického WC a odpadní vody. Budeme tedy doufat, že čeští karavanisté jsou rozumní a jistou etiketu budou dodržovat. Jinak si to totiž neumím představit. Pojďme ale dál. V diskuzích často toto slovo (stellplatz) zaznívá, ne však každý si pod ním umí představit co znamená. Myslíte, že existuje český název pro stellplatz?
Neexistuje! Hodně jsem nad tím přemýšlel, aby i Češi dle názvu poznali o jaké zařízení se jedná a věděli, že nejde o kemp či klasické parkoviště. Nakonec mě napadlo slovo „Caravanparking“. Není to sice úplně český výraz, ale myslím si, že daleko více lidem dojde o jaké zařízení se jedná. Co vy na to karavanisté? Co tomu říkáte? Je to ten pravý český název pro stellplatz? Začneme ho v ČR používat?
S jakým zájmem se v České republice setkáváte ze strany karavanistů? Jezdí i Češi?
V ČR je stále ještě vysoké procento lidí, kteří vůbec netuší o existenci stellplatzů. Tito, když pak k nám přijedou, se ptají většinou na to „jak to funguje?“. Nedokáží pochopit, že mohou přijet v kteroukoliv denní či noční dobu, že stellplatz je bez obsluhy a že za stání a služby se platí v parkovacím automatu. I platba prostřednictvím parkovacího automatu mnohdy bývá pro tyto karavanisty velkým problémem. Někteří si s touto technikou prostě nerozumí, ale jak věřím, to se časem spraví :-).
Na druhou stranu musím říci, že i u nás je již hodně lidí, kteří navštívili zahraniční stellplatz a vědí tzv. o co jde, takže to není tak hrozné :-). Co je však důležité, většinou návštěvníci odjíždějí spokojeni a vrací se. Pro nás je to informace, že to děláme alespoň trochu dobře.
Ze zahraničních návštěvníků nás nejvíce navštěvují karavanisté z Německa, Holandska, Slovenska, Rakouska, Belgie a Francie. Ale už nás objevili i karavanisté ze Španělska, Finska, Švýcarska, Norska, Švédska, Anglie, Italie, Slovinska a jiných zemí. Zatím k nám ale moc nejezdí sousední poláci, tam boom karavaningu ještě tolik nedorazil.
To jsou skvělé informace. Pavle, myslíte si, že tato forma „kempování“ má u nás budoucnost? Že jí čeští karavanisté příjdou „na chuť“?
Tato forma „kempování“ rozhodně budoucnost má. Pokud člověk cestuje Evropou a nebo jen po Čechách, potřebuje hlavně někde přespat, občas doplnit vodu, dobít baterky, zbavit se komunálního odpadu, na WiFi naplánovat další pokračování jeho cesty a výlety, odpočnout si a relaxovat.
Z mého pohledu je několik kategorií karavanistů:
- „Divočáci“, kteří jezdí tzv. „na divoko“. Toto nejsou naši zákazníci, ale občas nás navštíví.
- Karavanisté navštěvující kempy. Tito jezdí především do kempů, většinou nehledají moc klid, ale především dlouhodobější pobyt a nějakou tu zábavu. Stellplatzy většinou ani neznají.
- Cestovatelé pravidelně využívající stellplatzy. Je to skupina lidí, která si ráda zaplatí za tuto službu při svých cestách. Nechtějí do kempů, nechtějí stát na divoko, chtějí stát na místě k tomuto účelu určeném a mít jistotu, že je nikdo nebude v noci budit a vyhazovat ze svého pozemku. Hlavně chtějí klid. Takto cestovat jsou zvyklí především cizinci, ale i u nás se procento těchto karavanistů velmi rychle zvyšuje, za což jsem samozřejmě rád.
Nicméně, stačí se podívat na mapu stellplatzů. Oproti zahraničí máme ještě hodně co dohánět.
Musím říci, že se vším výše uvedeným souhlasím. Mimochodem, my také rádi navštěvujeme na cestách stellplatzy. Pro odpočinek i rychlý servis je to perfektní … Ještě se zeptám. Co Vám chybí k tomu, aby o Vás karavanisté ještě více věděli?
Více takovýchto milých rozhovorů … :-)).
Děkuji :-). Doufám, že tomu tak bude a o stellplatzech v ČR se bude více psát. Držím palce. Ještě než se rozloučíme, prozradíte čtenářům jaká byla letošní sezona?
Letošní sezona byla výborná, ale velice náročná. Stellplatz Rozkoš navštívilo v roce 2018 o 20% více karavanistů než v roce 2017, kde již byl také 20ti procentní nárůst oproti předchozímu roku. Je určitě fajn, že zaznamenáváme dlouhodobý nárůst návštěvnosti.
A úplně na závěr. Co zajímavého je kolem Vašich stání a proč by je měli karavanisté navštívit?
Stellplatz Rozkoš i zcela nový Caravanparking Adršpach se nacházejí v turistické oblasti Kladské pomezí kladskepomezi.cz. Spoustu tipů na výlety najdete přímo na našem webu stellplatz.cz/tipy-na-vylet/.
Pokud přijedete na Stellplatz Rozkoš, doporučujeme navštívit nedaleký zámek Ratibořice a Babiččino údolí, historické náměstí s podloubím a zámek v Novém Městě nad Metují, Peklo v údolí řeky Metuje nedaleko Nového Města nad Metují, Muzeum motorek v Šestajovicích, Muzeum lokomotiv v Jaroměři, pevnosti Dobrošov a Josefov, hospital Kuks, ZOO ve dvoře Králové a spoustu dalších zajímavých míst.
Caravanparking Adršpach je zase ideálním výchozím místem pro prohlídku Adršpašsko-teplických skal a poznávání dalších krás Broumovska. Ke vstupům do Adršpašských i Teplických skalních měst se dostanete nejlépe romantickou lokálkou z nedalekého nádraží, na kole po cyklostezce a nebo pěšky. Nádraží se nachází cca 300m daleko od Caravanparkingu Adršpach, cyklostezka a značené turistické cesty vedou přímo kolem stellplatzu. Návštěvníci nesmí vynechat ani stolovou horu Ostaš, Jiráskovy skály, Klášter v Broumově či Broumovské stěny broumovsko.cz
Ještě mě napadla jedna otázka spojená s návštěvou Adršpachu. V letošním roce proběhlo médii několik zpráv týkajících se přeplněnosti Adršpachu a podprahového sdělení „tam nejezdit“. Jak to ve skutečnosti je? Je tam opravdu tak plno? A pokud ano, kdy doporučujete tam zajet?
V Adršpachu to je složité hlavně v létě a pak na jaře a na podzim, především o hezkých víkendech. Ale týká se to hlavně příjezdu a parkování. CHKO už nechce povolovat další parkovací plochy a je zde snaha dostat turisty ke skalním městům vlakem. Nicméně každá obec si jde svou vlastní cestou a vůbec se nedokáží mezi sebou dohodnout, protože jde samozřejmě na prvním místě o peníze … Hodně velké procento návštěvníků tvoří Poláci, kteří sem jezdí takovým malým přechodem přes obec Zdoňov. No a když se zaplní parkoviště, tak se rozsvítí informační cedule, že jsou parkoviště plná a to je vše. Nikdo nikam nikoho neodklání na nějaké jiné parkoviště, protože tu ani jiná nejsou a pak se vše totálně ucpe. Následně je uzavřen hraniční přechod a rádio hlásí, že je v Adršpachu kolaps. To se nás ale netýká, protože k našemu Caravanparkingu se jede vždy bez jakýchkoliv zácp.
V tyto momenty je nejlepší před vchody do skalních měst dojet v klidu vlakem. Nádraží se nachází cca 300 m od stellplatzu. Jízda do Adršpachu trvá 12 minut a vlak staví 150 m od vstupu. Také se dá do skal dojet na kole po cyklostezce. Jinak ideální je navštívit skály na jaře, na podzim a pokud možno se vyhnout víkendům. Skály se dají navštívit i v zimě. To tam není skoro nikdo.
Pavle, opravdu moc a moc děkuji za tento perfektní a informačně doslova nabitý rozhovor. Doufám, že tak jako pro mě, tak i pro ostatní karavanisty je přínosem a nejenže již budou vědět „co je to stellplatz“, ale také k Vám budou rádi jezdit a tím vlastně i podporovat vznik dalších stellplatzů. My s Davím se k vám určitě po novém roce vypravíme a už se moc těším, jak si to tam užijeme! Pavle, přeji mnoho spokojených karavanistů, další úspěšnou sezonu a doufám, že nejpozději na jaře se na jednom z Vašich stellplatzů uvidíme. A nejen s Vámi ;-).
