Sever Švédska je zemí zaslíbenou pro milovníky divočiny. Najdete tu čarokrásné národní parky, jezera téměř bez lidí a také kempy. Jak se kempuje za polárním kruhem?
Dál už to autem nejde. V osadě Ritsem končí pro normální smrtelníky silnice. Jsme v Laponsku, za polárním kruhem. Přesto i tady na nás z mapy svítí známá ikonka kempu. Dřevěná budova se zázemím ve skandinávském stylu, poněkud neuspořádaně působící areál. Jedna věc je na první pohled odlišná. I v Česku máme v kempech kulturu trvalých stání pro karavany, které si nájemci vylepšují různými pergolami, předzáhradkami, boudičkami či terasami. Na opravdu “zabydlené” kempy vlastně narážíme celou naší cestu, třeba ve Španělsku u Mar Menor se lidé snažili využít každičký centimetr své parcely a navíc je zakrývali střechami z vlnitého plechu. Při pohledu z uličky takové místo vypadalo jako temná kobka. Tady v Laponsku jedou jiný styl: bytelné a notně zateplené předsíně k přívěsům. Každá z nich má dveře jako rodinný dům. Není divu, ve Švédsku se kempuje i v zimě a teplota – 25 stupňů Celsia v této oblasti není považována za žádný hrozný mráz. Drtivá většina parcel v Ritsemu i ve 40 kilometrů vzdáleném kempu Stora Sjöfallets Fjällanläggning je zamluvená celoročně.
Na toaletu s kódem
Gällivare je hornické městečko. Sídlí tu patnáct tisíc obyvatel, najdete tu supermarkety, benzinovou pumpu i lyžařský areál. Zdejší kemp (více ZDE: www.gellivarecamping.com ) leží na břehu říčky a Švédové jej využívají jako zastávku při cestách do národních parků Stora Sjöfallets, Abisko nebo když cestují přes hory do severního Norska.
Jak se tady kempuje? Zařízení kromě chatek a pokojů, které často využívají motorkáři, nabízí dva druhy stání pro obytná auta a přívěsy. Místo s elektřinou stojí 250 švédských korun na noc, bez elektřiny zaplatíte o 50 korun méně. Zázemí poskytuje typická severská dřevostavba. Ke vstupu na sociální zařízení je potřeba znát čtyřmístný číselný kód, který personál zapíše do propagační brožury při příjezdu. Se stejným technickým řešením, tedy se vstupem na toalety a do sprch pomocí číselného kódu, jsme se setkali i na jihovýchodě Švédska v kempu na ostrově Oland i v kempu v Ritsemu. Zdá se, že je to švédská specialita.
Ach ta sauna
Pro cestovatele, kterým se v nějakém temném šuplíku či skříňce nahromadilo špinavé prádlo je skvělé, že využití prádelny je v gellivarském kempu v ceně. Je však nutné si na recepci rezervovat “slot” na praní. Vzhledem ke klimatickým podmínkám je sušička prádla samozřejmostí. Stejně tak je samozřejmostí celodenní vytápění sprch. K naší nemalé radosti se ve sprchách nacházela i sauna. Za použití se nic neplatí, hosté kempu si elektrická kamna v tradičně dřevem obložené místnosti zapínají sami.
Švédové mají trochu odlišný styl saunování: přímo do lázně si nosí nápoje, v případě pánské sauny to zcela nepřekvapivě bylo pivo. Ač mají seveřané pověst poněkud uzavřených lidí, v sauně se čile konverzovalo. Vzhledem k mezinárodní sestavě (Švédové, Finové, Němci) byla úředním jazykem angličtina. Ke cti Švédu je nutné přidat, že do ní přejdou okamžitě, když zjistí, že nejste místní.
Součástí areálu je rozsáhlé dětské hřiště s prolézačkami, kam dosahuje rychlá wifi (rodiče s malými dětmi chápou) a také venkovní posilovna na břehu řeky pro ty starší. Po okraji areálu vede asfaltová cyklostezka. Švédové jsou milovníci pobytu venku a grilování, nechybí v kempu připravená grilovací místa s rošty, lavicemi a zásobou suchého dřeva v malých dřevnících.
Samozřejmě i ve Švédsku platí zákon nabídky a poptávky. Kempování v turisticky vyhlášených lokalitách, třeba ve Stockholmu, je mnohem finančně náročnější.
Autor: Tomáš Málek, Adamova velká cesta
Dva dospělí, malý chlapec a obytná dodávka. Jak se žije na pár metrech čtverečních v domku na kolečkách? Jak vidí země, které projíždějí? Adamovu velkou cestu můžete sledovat na Instagramu a také Facebooku.
