V zimě (leden, únor, březen) 2017 se moji velice dobří přátelé, Zdeněk a Alena Sedláčkovi, vydali na krásnou dvouměsíční poznávací cestu poloostrovem Peloponés. Z této cesty vytvořili obsahově zajímavou „reportáž“, ve které naleznete mnoho informací, zejména z navštívených památek a GPS souřadnic. S jejich svolením ji tedy zveřejňuji a přeji krásné čtení.
Shrnutí a poznatky:
- 8 týdnů na cestě, 56 nocí v autě, celkově najeto 5600 km, celkové náklady na naftu 16000,-Kč. Dálniční poplatky včetně Srbska a Makedonie Fiat 5,99m tam i zpět cca 2600,-Kč (z toho Řecko 1100,-Kč)
- Při cestě od hranic Řecka kolem Soluně a Leptokárie doporučujeme použít dálnici. Není drahá a alternativy neplacených silnic jsou špatné, navíc průjezd k Larise a Lamii se stejně platí. ( pokud tedy jedete variantu kolem pobřeží a směřujete do Thermophyl )
- Dálnice se nedají platit kartou a někde je i jen automat na kovové mince.
- Vodu lze natočit téměř všude (zdarma), ale existují výjimky potvrzující pravidlo.
- Památky jsou v zimě většinou za polovic, někde zdarma. Svátky a neděle zdarma. I tam, kde se v létě stojí fronta na vstupenky, jste spíše sami. Všechny památky, které jsme měli v plánu, byly otevřené.
- Osobně jsme strávili už 2x zimu ve Španělsku a pokud chceme porovnávat tyto dvě destinace, tak jižní Španělsko má průměrné teploty o zhruba 2 stupně vyšší a klima je sušší. Na jihu Řecka je o něco více srážek, ale jižní Řecko má jednu obrovskou výhodu – NEFOUKÁ (alespoň tomu tak bylo během našeho pobytu), což je údaj v zimním období naprosto zásadní. Ve Španělsku je nepříjemný vítr většinu dní. Pocitově je tedy v Řecku teplota mnohem komfortnější
- Nejteplejší oblasti Peloponésu pro zimní pobyt je dle našich poznatků Nafplio a okolí, západní část zálivu před Kalamatou a záliv Navarino (Pilos).
- O kempy jsme se příliš nezajímali, ale všechny, kromě jediného, byly v této době zavřené. Stát „na divoko“ se dá všude při dodržení zásad volného kempování a pokud někomu, nebo něčemu nevadíte. Nikdo se o nás negativně nijak nezajímal. Po pozdravení z naší strany byly vždy jen úsměvy a pozdravy od místních.
Příprava na cestu
Na zimu se rádi jezdíme ohřát Španělským sluníčkem. Už nepracujeme, jsme v důchodu a můžeme tak odjet na delší dobu. Na podzim 2016 jsme se však rozhodli poznávat i jiné „teplé kraje“, přestože Španělsko a Portugalsko si zasluhuje mnohaleté cestovatelské studium. Upřeli jsme tedy svojí pozornost na Balkán a zvažovali také Krétu, která však byla nakonec odsunuta na pozdější termín a nakonec zvolili Peloponés, protože zde jsme ještě nebyli.
Datum odjezdu jsme stanovili na 20.ledna 2017.
Od začátku ledna panovaly v naší republice pěkné mrazy. Od Silvestra, kdy jsme měli poslední výjezd, byla naše obytka zazimovaná a bez vody. Zprovoznění zabralo dva dny. V mrazech přes deset stupňů a s půl metrem přimrzlého sněhu na střeše nic příjemného. Vše se povedlo a tak jsme 20.1. odjeli.
Cesta na Peloponés
První den jsme k přespání použili STPL od ACSI na břehu Dunaje v Rakousku N48°08 27 E16°54 02. V noci bylo -11°C. Mimochodem, kdo nemáte, určitě doporučuji si tento „atlas“ pořídit.
21.ledna
Brzy ráno vyjíždíme přes Maďarsko (zde nepoužíváme dálnice) k hranicím se Srbskem. V Srbsku spíme na „vygooglovaném“ velkém parkovišti N44.35498 E20.96823 u města Smederevská Polanka asi 10km od dálnice. Na spaní vždy používáme místa ležící mimo dálnici.
22.ledna
Další den pokračujeme zbytkem Srbska a vjíždíme do Makedonie. Hned za přechodem nás na dálnici zastavuje policejní hlídka. Bere si doklady a hlásí: „Zdeňku nesvítíš.“ „Svítím.“ „Nesvítíš.“ „Svítím“ (mám denní svícení a ukazuji) „V Makedonii musí svítit hlavní světla.“ „To já ale nevím, všude v Evropě jezdím na denní svícení“ „V Makedonii to ale nestačí, musí svítit hlavní…“ „Zaplatíš 60 Euro…“ Nastává dlouhá, ale podotýkám úsměvná diskuse na téma …kdybych věděl, otočil bych touto páčkou a ukazuji… „…kdepak, zaplatíš 60 Euro, ale ne mě, já je nemůžu brát, pojedeš do Skopje na letiště do banky (to je nejblíž, ale asi 30km) tam zaplatíš a přivezeš doklad.“ Tak to bylo hodně. Snažil jsem se ale stále držet úsměv a začal vykládat cosi, že se neumím orientovat a banku určitě nenajdu a mluvil jako kolovrátek. „Zdeňku co ty děláš?“ Odpovídám: „Jsem důchodce, na cestu jsem si dlouho šetřil, mám už malý příjem.“ Poválel v rukou ještě chvilku moje doklady, vrátil mi je a pravil: „Zdeňku ty jeď.“ „Cože?“ „Jeď!“
A tak jsem prošel dálniční kontrolou. Jestli to opravdu mají v předpisech, nevím. Nicméně jsem při průjezdu Makedonií sledoval protijedoucí auta a během tak dvaceti kilometrů jich pět hlavními světly nesvítilo. Tento den jsme už dojeli k moři kousek pod Soluň a spíme u mola ve vesničce Methoni N40.45318 E22.59601.
23.ledna – Thermopyly – přejezd 264km
Ráno odjíždíme a zastavujeme v městě Katerini, kde kupujeme sim kartu s internetovými daty. Prodávají na jeden měsíc 8GB za 15Eur. Dobití stejné sim karty na další měsíc 8GB pak stojí jen 10Euro.
Dnešním cílem jsou Thermophyly. Mohutný pramen vyvěrající ze skály s teplotou 40°C a následující potok protékající mírně svaženou krajinou k moři je opravdu velký zážitek. Zastavit autem se dá téměř všude podél N38.79487 E22.53333.
Zdůrazňuji, že vše je čistě přírodní, žádné vybudované lázně. Autem se dá postavit i 2m od potoka. Navíc se dá teplota regulovat vzdáleností od pramene. My jsme se koupali zhruba 500m po proudu a teplota vody byla 36°C, teplota vzduchu 6-9°C. Pozor na stříbrné šperky – zčernají. Plánovali jsme zde asi 3-4dny, ale bohužel, stále drobně pršelo, tak jsme zůstali jen dva dny.
Peloponés
- ledna – přejezd cca 280km
Odjíždíme přes hory a město Thiva a Megara ke Korintskému průplavu a den končíme u velké rarity – mostu, který se při průjezdu lodí nezvedá, ale sjíždí na dno průplavu. Spíme hned vedle mostu na N37.91783 E23.00806. Přejetím mostu se zároveň dostáváme na Peloponés. Dnes zataženo, už bez srážek, ale jen asi 9°C.
- ledna –přejezd cca 95km
Opouštíme most a jedeme podél východního pobřeží na malý poloostrov k městu Methana, kde má být také termální pramen. Objíždíme poloostrov a nacházíme pouze nějaké původní pozůstatky, ale nic zde nevyvěrá. Každopádně město a záliv je velmi pěkné a tipujeme, že za městem lze nalézt odlehlejší stání i v přeplněné letní sezóně. Spíme na parkovišti v pěkné vesničce N37.63753 E23.39641. Pěkný slunečný den 9°C.
- ledna – přejezd cca 90km
Peloponés je plný antických památek a dnes jedeme na první velkou a tou je:
Epidauros N37.59698 E23.07483 – nejlépe zachované divadlo v Řecku z roku 330 př.n. letopočtem, objeveno v roce 1881 pod nánosem šesti metrů hlíny. Je pro 13000 diváků a vyniká neuvěřitelnou akustikou. Běžný hlas z jeviště je dokonale srozumitelný v nejvyšších řadách. Osobně vyzkoušeno. Zimní putování má totiž obrovskou výhodu. Na všech v létě přeplněných památkách jste vždy téměř sami. Tady jsme byli jen my a jeden Italský pár, toť vše. Památky jsou pak jen vaše. Vstupné 6 Euro. Dnes slunečno, ale pouze 5°C. Epidauros leží mezi horami.
Odpoledne odjíždíme do Nafplia a končíme na velkém městském parkovišti u přístavu spolu se třemi bydlíky z Německa N37.56879 E22.80138. Zde je už úplně jiný teplotní pocit 11°C, slunečno. Město a okolí má své teplé mikroklima a okolní sady jsou teď plné zralých pomerančů.
28.ledna – 2.února
Zůstáváme na stejném místě 7 nocí. Je to dobrý výchozí bod na různé výlety a v Nafpliu je příležitostí opravdu hodně. Během následujících slunečných dní se teplota každý den zvyšovala až na 18°C. Pouze jeden bylo zataženo.
Na kole jsme podnikli výlet na druhou stranu zálivu. Další cyklo výlet byl do výletního městečka Tolo. Pěšky jsme ve dne i večer (oboje má své kouzlo) prochodili nádherné staré město Nafplio. Další den vyšlapali 1000 schodů, které vedou na pevnost Palamidi, tyčící se nad městem, s rozsáhlým opevněním. Autem jsme podnikli výlet na 23 km vzdálenou další velkou památku Peloponésu:
Mykény. Parkoviště přímo před vstupem N37.73039 E22.75470. Vstupné 6 Euro. Je to nejstarší památka po Minojské civilizaci. Datuje se až 2000 let př.n.l. Určitě při návštěvě nezapomeňte navštívit muzeum, které je v hlavním areálu, ale také nádhernou hrobku, která leží asi 300m níže od parkoviště po silnici. Platí tam vstupenka, kterou jste si už koupili. V hrobce si stoupněte doprostřed a promluvte. Zažijete něco, co se asi nikde jinde slyšet nedá (my jsme zde tedy byli sami). Podobně jako v Epidauru, ale díky malému prostoru, má vracející se zvuk ještě větší intenzitu.
- února – přejezd cca 6km
Ráno odjíždíme na krásnou pláž Karatona Beach N37.54506 E22.82211, která leží 4 km přes kopec za městem Nafplio. Opravdu pěkné místo mimo ruch města a přespíme zde.
- února – přejezd cca 80km
Jedeme podél východního pobřeží na jih, míjíme dlouhou pláž před městem Astros N37.44541 E22.74818 a končíme na parkovišti, které je nad malým zavřeným zálivem a vesničkou Sabatikis/Sampatiki. Hezké místo před Leonidi N37.18921 E22.90928. Dnes slunečno 19°C.
5.února – přejezd cca 98km
Ráno míříme do Leonidi. Za městem začíná malebná soutěska, kterou vystoupáme až do výšky 1230m. Silnice se vine desítkami serpentin a krásných výhledů. Cestou zastavujeme na klášteru Elonis, který je vybudovaný v naprosto kolmé skalní stěně. Klesání na druhé straně už je spíše pozvolné a přes město Skala míříme k dnešnímu cíli, kterým je Monemvasia. Spíme na městském parkovišti N36.68613 E23.03958. Je tu voda i elektřina. Od parkoviště vede umělý násep na původní ostrůvek, kde leží staré město Monemvasia. Je to skvost, který by neměl uniknout žádnému návštěvníkovi Peloponésu. Nejdřív ale spánek a těšíme se na ráno. Dnes slunečno 17°C.
- února– prejezd cca 90km
Vítá nás obloha bez jediného mráčku. Staré město není z pevniny vidět. Z parkoviště je vzdálené asi 1km a dostat se k němu můžete buď autem ( těžko ale zaparkujete, není tam parkoviště a uvnitř se chodí pouze pěšky ), nebo místním minibusem za 1,1 Eura, nebo pěšky. Název pochází ze dvou slov Mone – jeden a emvasia – vchod. Má dokonalé hradby a opravdu jen jeden vchod. Při návštěvě si určitě dejte tu námahu a navštivte také „horní město“ s opevněním po celém kopci. Pohled z vrchu je opravdu fantastický. Velký zážitek a navíc celý den jasno 18°C. Vracíme se v poledne k autu a odjíždíme do Githia, kde spíme na městském parkovišti N36.76209 E22.56627.
7.února – přejezd cca 17km
V noci přešla fronta s deštěm a bouřkou, ale dopoledne už je zase pěkně, 12°C. Jdeme na procházku do přístavu, ale hlavně zjistit, jestli odtud jezdí trajekt na Krétu, což jsme na webu nebyli schopni najít. Našli jsme kancelář „Rozakis“ a opravdu je to tak. Jezdí v tomto období jedenkrát týdně každou středu tam i zpět. Jízda 7 hod. dvě osoby a 6m auto zpáteční 380Euro. Odpoledne jedeme na vygooglované místo N36.65969 E22.49965. Je to molo s vedlejší pěknou plážičkou u vesnice Skoutari.
8 – 10.února
Pobýváme na molu 4 noci, děláme cyklo výlety do okolí, rybaříme (velikost ryb je pouze akvarijní), počasí proměnlivé, 11-14°C. Z toho jeden den deštivý, nízká oblačnost.
- února – přejezd cca 108km
Odjíždíme po východním pobřeží k mysu Tenaro (Matapan) na nejjižnější bod Peloponésu a po Gibraltaru druhý nejjižnější bod pevninské Evropy. Pěkné výhledy, hlavně na konci poloostrova.
Autem se až na mys a majáku dojet nedá. Necháváme auto na malém parkovišti N36.40227 E22.48630 a odtud vede 2km dlouhá stezka pro pěší (na kole se to pravdu jet nedá) těžším kamenitým terénem. Zpět se vracíme po západním pobřeží. Celá oblast se jmenuje Mani a je charakteristická věžovými obrannými domy, které si obyvatelé v minulých stoletích stavěli z důvodu znesváření mezi některými rodinami a následné krevní msty. V tomto slohu se ale staví i dnešní nové domy. Asi největší koncentrace těchto starých domů je ve vesnici Vathia. Pokračujeme dále přes Mezapos (nádherné zálivy) do zálivu za Areopoli a obce Karavostasi, kde končíme na STPL ACSI N36.69603 E22.37815. Nádherné počasí, 15°C. Zůstáváme zde i 12.2., ale předpověď nevyšla, je ošklivo, přeháňky.
Návštěvou nejjižnějšího bodu Peloponésu jsme cca v polovině našeho putování. Další přejezd je směr Sparta. O Spartě a dalších navštívených památkách se můžete dočíst ve druhé části této reportáže, kterou naleznete ZDE
