Neděle, 4 prosince, 2022

Kemp, obora a zámeček Veltrusy – místo plné paradoxů

Vše začalo myšlenkou strávit víkend odpočinkově, na klidném místě, ne příliš daleko od Prahy. Po dlouhém přemýšlení kam se vydat padlo rozhodnutí pro veltruský kemp Obora.

Od výjezdu jsme, kromě nějaké té procházky a odpočinku, nic moc nečekali. Překvapení se začala postupně kupit až na místě a nakonec vedla nejen k tomuto článku a jeho závěru jež se dočtete na jeho konci a který vnímám jako důležité sdělení, ale i k záměru letos aktivně hledat podobně opomíjená místa.

Příjezd

Cesta do Veltrus se pomalu ani nedala nazvat výletem, po několika kilometrech jsme sjeli z ústecké dálnice D8 sjezdem na Kralupy nad Vltavou a pokračovali asi tři kilometry souběžně s dálnicí směrem na Veltrusy. Problém může nastat s nalezením kempu, neboť je zde absence jeho značení. Budete-li však poslouchat navigaci, dovede vás k němu. Pak už jen najedete do kempu, propletete se mezi stromy po asfaltových cestičkách a vyberete si příjemné místo, třeba hned u ohniště a vody.

Kemp

První dojmy z kempu jsou rozpačité. Asi si nikdy nezvyknu na krajně protichůdné pocity „kouzelně členitý velkorysý prostor se stromy“ versus „neposekaná tráva“, „velké, relativně čisté sociálky“ versus „rozklížené dveře“, „upravené cestičky s dětským hřištěm“ versus „sklad stavebního materiálu a odstavená auta“.

Nicméně při pohledu z blízka se za svůj první dojem začínám stydět – dřevěné chatičky jsou sice natřené takovou tou neutrální hnědou barvou, ale je vidět, že se o ně někdo stará, a to nejen ve smyslu úklidu, ale i údržby a rekonstrukce. Ohniště není jen pár kamenů na zemi a k dispozici u každého z nich jsou nejen lavičky, ale i pohodlná kovová křesla. Objevujeme i přípojky elektrické energie spolu s nočním osvětlením kempu.

Celý kemp je příjemně protažený podél Vltavy, takže každé místo je blízko vodě. Do centra vesnice (městyse?) Veltrusy dojdete za pár minut, určitě to není ani kilometr.

Výhled z kempu na řeku a okolní vesničky nic neruší, a i když vás mohou při příjezdu vylekat komíny a nádrže kralupského Kaučuku, tak na kvalitě vody, ovzduší a výhledu nic nepoznáte. Krásný travnatý břeh a pomalý tok řeky potěší hlavně v létě.

Zámecký park s daňčí oborou

Zámecký park začíná hned u kempu vstupem do daňčí obory kterou můžete projít do další části parku a k zámečku. Pár metrů od kempu najdete i Laudonův pavilón. A tady pro mne začíná další kontroverze.

Jak daňčí obora s opravdovými živými daňky, tak cesty a cyklostezky s některými vybranými pavilóny jsou nově rekonstruované …. a je to bomba! Procházet se parkem a objevovat pavilónky tu můžete celý den a neomrzí vás to. Krásné cesty, krásná příroda a sem tam překvapení.

Na druhou stranu ještě hodně chybí k dotažení do původní vznešené nádhery parku, který měl kdysi pro vybranou šlechtu imitovat lovný revír a poskytnout luxusní zábavu. … Umělý potůček protékající parkem (napájený z Vltavy) má sloužit pro projížďky na lodičkách parkem – ALE! Sice se do něj podařilo opět přivést vodu, vyčištění a úprava koryta však chybí a lodičky někam zmizely.

Chybí také původní rybník před zámečkem. Chybí rekonstrukce části cest a pavilónků. Není toho mnoho, co by bylo potřeba dotáhnout k tomu, aby se Veltruský park stal opravdu evropským unikátem. A to jak svou zachovalostí, tak rozlohou, uměleckými stavbami a prostředím, kde se ani po dopolední procházce nenudíte a pořád je co objevovat.

Procházíme se parkem a mísí se ve mne nadšení z té krásy a lítost z toho, jak málo by chybělo dotáhnout do úrovně opravdového skvostu. Možná jsem jen přehnaně náročný – přijeďte a posuďte sami.

Veltruský zámek

Veltruský zámek byl spolu s parkem od začátku budován jako barokní reprezentační sídlo Václava Antonína Chotka, na kterém se rozhodně nešetřilo. Například nádvoří zdobí alegorické sochy Matyáše Bernarda Brauna.

Podle mého názoru prošel jak zámek, tak přilehlé hospodářské budovy velice zdařilou rekonstrukcí. Zámek si můžete prohlédnout i zevnitř. U zámku se můžete občerstvit v restauraci, ukrývá se v jedné z rekonstruovaných hospodářských budov. My jsme se neobčerstvili, protože zde lze platit pouze hotovostí, takže nám platební karty byly k ničemu. Stejně jako pak v Galerii na konci světa, která otevírá až v jednu hodinu po poledni.

Český bizár

Večer a ráno sedíme v kempu, povídáme si s velice sympatickou a trochu ustaranou majitelkou kempu a já pořád přemýšlím, kde se ve mne – na tom hezkém místě ve stínu stromu u tekoucí Vltavy – bere ta narůstající nespokojenost.

A pak to mám – bizarnost toho všeho jako celku.

Zachovalému zámku s evropsky unikátním parkem a šťastnými daňky jsme poskytli (myšleno my, jako ČR, anebo kraj – prostě MY) to základní, aby přežil ve své unikátnosti. Poskytli jsme návštěvníkům možnost se po rekonstruovaných cestách dostat jak k zámku, tak na druhý konec parku … jenže to vše zamrzlo před „happy endem“, který se prostě nekoná.

Park není dotažený tak, aby od turistů valících oči a peroucích se o lodičku pro projížďku kanálem mohl třeba vybírat vstupné. Nemá vlastně ani značení od dálnice D8, které by svedlo nejednoho kolem projíždějícího cestovatele … za to má pár set metrů od sebe drahé a prázdné parkoviště.

Pak je tu úžasný poloprázdný kemp Obora, který se svojí polohou u řeky a vstupem do obory a zámeckého parku by měl praskat ve švech od března do října. Namísto toho bojuje o přežití s místní samosprávou a státní správou. Bohužel, ještě pořád se to tady učíme.

Nechci aby to vyznělo jako kritika práce státu a státních úředníků starajících se o zámek a i těch dalších co se starají o park a oboru, či kritika poctivých pracovníků Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kteří  záhadným způsobem vypočetli novou likvidační cenu nájmu pozemku na kterém kemp Obora částečně stojí. Každý z nich dělá svou práci tak, jak má.

Jenže dohromady to netvoří ten dotažený funkční celek, který by zde rozhodně měl být. Je to jako by v orchestru hrál současně každý nástroj jinou skladbu. Na jedné straně státní správa, a hlavně ministerstvo pro místní rozvoj, spolu s kraji opravdu proráží cestu potřebám turistického ruchu, a tedy i nám kempařům a karavanistům. Na druhou stranu tady vidím, jak relativně málo by stačilo k tomu, aby se to pouhým dotažením něčeho, co už existuje, stalo tím, čím by to mělo být … a aby ten orchestr začal hrát jednu skladbu.

Situace kempu Obora (Autocamp Obora Veltrusy) také vydá na samostatný článek, ale jen v krátkosti: pozemek kempu patří třem či čtyřem různým státním subjektům. Na druhou stranu vybavení, a hlavně chatky a budovy, patří majiteli kempu. Spory a nesmyslná opatření vznikají všude – od řešení příjezdových komunikací co nepatří ke kempu, vlastnictví, respektive NEvlastnictví pozemků pod stavbami, novými likvidačními cenami nájmu pozemku až po nezájmem o plnění povinností ze strany vlastníků pozemků (tedy státu). To vše opepřené „povoďnovou“ legislativou a postojem pojišťoven po velkých povodních.

Bizarnost toho všeho je na jedné straně rostoucí poptávka po aktivní dovolené a ubytování se v kempech u vody, jdoucí ruku v ruce s potenciálními příjmy z turistického ruchu, k tomu všemožně deklarovaná podpora státní správy a samosprávy … ale když kemp potřebuje opravdovou pomoc, a ne peníze, neboť ty majitelé mají, tak skutek utek. Pomoci se mu nedostává, podpory už vůbec ne a neustále jen naráží na pomyslné házení klacků pod nohy.

A takový to mohl být hezký kemp! Plně rekonstruovaný a plný spokojených návštěvníků mířících do evropskými dotacemi zrekonstruované obory a zámku. Namísto toho majitelé se bojí do čehokoliv investovat, protože neví jak to bude s cenou nájmu pozemků a „vstřícností“ státní správy. Škoda takového krásného místa a přitom stačí opravdu jen málo! Nebo to je hodně?

A proč je tráva neposekaná? Na to se musíme zeptat majitele pozemku :-(, stejně jako na to, proč kemp není značen – na to se zase ptejte u jiných subjektů. Takhle se totiž dělá podpora.

Rekonstrukce se nekoná dokud nebude problém vyřešen

David, rodák z nedalekých Kralup na Vltavou ( a o to více mě tato situace štve)

Znáte podobný kemp s podobným příběhem? Napište mi. Ráda bych totiž o těchto situacích více psala, neboť tím, že se o nich bude mluvit a psát, tak snad se třeba něco málo změní. Minimálně zkusit se to musí.

Trocha faktů na závěr

Nelahozeveský zámek začal stavět v roce 1704 Václav Antonín Chotek jako své reprezentační sídlo. Nachází se tři kilometry od Kralup nad Vltavou, 25 kilometrů od okraje Prahy (Letňany). Více se o zámku a zámeckém parku dozvíte na jeho oficiálních webových stránkách.

Autocamp Obora se nachází na kraji Veltrus na levém břehu Vltavy a přímo sousedí se zámeckým parkem. Nabízí ubytování v chatičkách (7x4L, 9x2L, 1x8L) a hlavní budově (kapacita 20 osob), stanech, obytných vozech a přívěsech. Kemp je vybaven přípojkami elektrické energie, nočním osvětlením, restaurací (sezónní), kuchyňkou, sociálním zařízením (záchody i sprchy), dětským hřištěm, ohništi. S sebou můžete vzít i čtyřnohé miláčky.

Zámecký park má rozlohu 298 hektarů, vstup je celoroční, zdarma. Nabízí daňčí oboru, cyklostezky, u zámku restauraci, řadu zajímavě řešených pavilonků a galerii na konci světa.

Veltrusy mají statut města, naleznete zde několik restaurací a obchodů (pozor, v sobotu otevřeno pouze dopoledne), autobusové spojení do nedalekých Kralup nad Vltavou a do Mělníka.

spot_img

Související články

spot_img

Nedávno vydané

spot_img