Chorvatsko je stále nejoblíbenější dovolenkovou destinací mnoha Čechů. I my jsme se tam vydali a bylo to parádní. No a jakou cestu doporučujeme, abyste jen nepolykali kilometry, ale i tento přesun si užili? To si můžete přečíst níže, včetně informací o našem kempování po cestě a výletech po okolí.
Cestujeme v konceptu „slow travel“, což znamená, že to je bez spěchu, stresu, kde se nám líbí, tam zastavíme a poznáváme místní kultury. Cestou jsme otestovali náš nejnovější přírůstek do flotily – vestavbu Volkswagen Grand California.
Z Liberce jsme vyjeli na Prahu, tou jsme poměrně hladce projeli a pokračovali jsme na České Budějovice. Těsně před hranicemi jsme v Dolním Dvořišti natankovali plnou nádrž. Rakouskou dálniční známku jsme si předem koupili elektronicky na webu ASFINAG. Slovinskou (ještě stále nalepovací) jsme se rozhodli koupit až v Rakousku, protože jsme netušili, jak dlouho v něm zůstaneme.
Rakouská dálnice začíná hned ve Freistadtu a my po ní pokračovali ve směru na Linz a dále na Salzburg. Noc jsme strávili na dálničním parkovišti Allhaming Nord kousek za Linzem. Na parkovišti nás překvapila rychlá Wi-Fi od ASFINAGU. Zadarmo se do ní zaregistrujete a můžete surfovat i na dalších dálničních parkovištích v Rakousku.
Druhý den jsme po snídani jeli po Tauernautobahn a několika tunely překonali hlavní alpský hřeben. Pamatujte na to, že dva hlavní tunely jsou zpoplatněny společným poplatkem. Právo na jejich průjezd si můžete zakoupit elektronicky na webu ASFINAG nejméně 18 dní předem nebo přímo na místě. Obědvali jsme už s výhledem na Faaker See, které je u Villachu. Pro několik následujících dní zůstaneme ve Strandcamping Gruber.
Objevujeme okolí Faaker See
Strandcamping Gruber leží na břehu Faaker See asi 10 km jihovýchodně od Villachu. Je to středně velký kemp a jeho vytíženost nás opravdu překvapila. Odhadli jsme, že měli neobsazeno asi 20 % kapacity, ale i přesto mají hosté zaručené soukromí a na sociálkách nemusíte čekat. Jednotlivé parcely jsou stíněny vzrostlými stromy, k jezeru dojdete za dvě minuty. Faaker See je považováno za jedno z nejteplejších korutanských jezer. Při koupání v tyrkysové vodě se budete kochat pohledem na majestátně se tyčící alpské vrcholky.
Pokud si nechcete sami vařit, v kempu najdete i restauraci, ale nám zachutnalo v nedaleké řecké restauraci. Parcelu s přípojkou na elektřinu tu mimo sezónu pořídíte za 36 eur a v sezóně (letní prázdniny) za 45 eur na noc.
Kolem jezera je to na kola doslova ráj
Na našich cestách okolí našeho ubytování objevujeme na kolech. A Rakousko má i bohatou infrastrukturu pro cyklisty. Jeden den jsme podnikli výlet kolem tří korutanských jezer – Faaker, Wörther a Ossiacher See. Je to taková odpočinková rovinatá trasa, ale mezi jezery člověk musí přeci jen vyšlápnout nějaký ten kopeček. Celkem jsme ten den našlapali na kole 78 km.
Druhý den bylo nádherné teplo, tak jsme se chtěli i vykoupat v jezeře, takže jsme si naplánovali trochu kratší výlet do Villachu a okolí. Plán byl projet průsmyk Wurzenpass na rakousko-slovinské hranici nad Villachem, ale na to bylo už moc vedro, takže doporučujeme to jet spíše v trochu chladnější den.
Cestou do Villachu jsme jeli část včerejší trasy kolem Faaker See, a pak jsme v pěkném sjezdu sjeli do údolí řeky Drávy. Odsud až do města vede cyklostezka kombinovaná s chodníkem, ale nikdo vás nevytroubí ani pokud pojedete po silnici. Villach nabízí krásné pohledy na scenérie hor. Tady už je cítit, že jste skoro na italských hranicích. Středomořskou atmosférou je prodchnuté celé město. Vychutnejte si ji třeba z kavárničky na pěší zóně.
Zpátky jsme to vzali přes Finkenstein a kochali se pohledem na masiv Karawanken a Faaker See z jiných pohledů. Tento den jsme najeli na kole 41 kilometrů.
Přesun k moři
Následující den byl dnem přesunu k moři. Chceme dojet až do pětihvězdičkového kempu v Omišalji na ostrově Krk. Podle Google map by to mělo být asi 230 km. Když vyjedeme dopoledne, budeme se ve dvě už koupat v moři.
Na slovinsko-chorvatských hranicích nastal menší zádrhel s ukázáním formuláře Enter Croatia, který jsme si uložili do cloudu, ale nemohli jsme ho ukázat, protože tam nebyl internetový signál. Nakonec celnice mávne rukou a jedeme. Po zpoplatněné dálnici pokračujeme do Rijeky, objíždíme ji po obchvatu a konečně přes Krčki most (od předloňska se už neplatí) vjíždíme na ostrov Krk a asi po kilometru odbočujeme vpravo do kempu Omišalj.
Pobyt u moře
Kemp u městečka Omišalj najdete v zátoce, parcely jsou rozmístěny krásně kolem ní, takže ze všech je to k moři pár kroků. Kemp funguje asi čtvrtou sezónu. Vybavení i služby kempu jsou nadstandardní a kemp je právem považován za pětihvězdičkový, sociálek je dostatek a září čistotou i v pozdním odpoledni a až vyrostou nově zasazené stromky, tak bude na parcelách i dost stínu.
Restaurace v kempu nabízí středomořské dary moře v několika úpravách i obligátní pizzu. Je tak dobrá, že jsme ani neměli důvod večer chodit na večeři mimo kemp. Super je, že přímo od restaurace můžete hlídat své děti v bazénu. Děti ocení i několik hřišť s průlezkami.
V kempu jsou tři možnosti, kde se vykoupat. První je již výše zmíněný bazén, druhou je uměle vytvořená laguna s pozvolným vstupem do vody a nebo v další části pláže, kde je „hloubka“ už po několika metrech od břehu, vždy se však koupete v průzračné vodě. Pravda, ceny jsou trochu vyšší, ale za ten komfort to stojí.
Ačkoliv se rádi koupeme v moři, na celou dovolenou nám tento program nevystačí, takže tady je i náš tip na krátký cyklovýlet – Jeli jsme se podívat do nejbližšího městečka Omišalj. To nás nepříjemně překvapilo, protože až na několik prudších stoupání tu vůbec nic není a nenašli jsme ani útulnou hospůdku, kde bychom si dali oběd, takže jsme pokračovali do Njivice. Tady je těch služeb a restaurací už více a nechybí ani typická pobřežní promenáda s přístavem. V jedné útulné restauraci jsme si dali lignje na žaru (kalamáry) a k tomu Radler Limun od Karlovačka a nebyli jsme zklamáni. Do kempu jsme se vrátili stejnou cestou. Odpoledne jsme strávili v kempu.
Změna kempu
Dalším naším cílem je ostrov Rab a městečko Lopar. Dostat se tam dá dvěma trajekty. Pro cestu tam volíme delší trasu z přístavu Valbiska přímo na Krku. Druhý trajekt spojuje Rab přímo s pevninou, ten využijeme při zpáteční trase.
Z Omišalje do přístavu Valbiska to je 25 kilometrů. V přístavu si dejte pozor, abyste omylem nenasedli na druhý trajekt, na ostrov Cres. Lístek na trajekt jsme si předem zakoupili a zaplatili na webu společnosti Jadrolinija, takže se už placením nezdržujeme. V sezóně jezdí tento trajekt čtyřikrát denně, kdyby nám ujel, museli bychom čekat další čtyři hodiny. Plavba do Loparu trvá asi 75 minut. Proplouváte kanálem mezi Krkem a Cresem. Oba ostrovy si tak můžete pořádně z paluby lodě prohlédnout.
V Loparu jsme se vylodili a pokračovali asi dva kilometry do předem vybraného kempu San Marino. Sem určitě chcete jet. V kempu je jedna z mála skutečných písečných pláží na Jadranu.
V kempu San Marino
Největším magnetem na kempu San Marino přímo v Loparu je jeho 1,5 kilometru dlouhá písečná pláž. Ideální pro rodiny s dětmi. Do vody se pláž svažuje jen velmi pozvolna a i 50 metrů od břehu má dospělý člověk vody maximálně po pás. Za příplatek 5 eur na den můžete mít i parcelu přímo u moře, takže od auta to pak máte do moře jen pár kroků. V těsné blízkosti pláže jsou bistra, bary a zmrzlinář a taky dvě dětská hřiště. U jednoho z nich je restaurace, ale ta nijak nevyniká, nabízí jen fritované pokrmy.
Nesmíme zapomenout zhodnotit sociálky. Ty jsou standardní, ale velmi čisté. Dá se však očekávat, že brzo projdou rekonstrukcí, protože kemp nově spadá pod řetězec Valamar, jehož kempy patří do top ligy. Z kempu do městečka Lopar v malé zátoce na druhém konci ostrova dojdete za slabou půlhodinku. Tady jsme konečně uspokojili i chuťové buňky v Konobě Ankora. Tu můžeme vřele doporučit.
Na kole do Rabu
Rab je hlavním městem stejnojmenného ostrova. Na silničním kole musíme po hlavní páteřní, ale i tak málo frekventované komunikaci. Z Loparu vystoupáme asi 50 výškových metrů, a pak sjedeme do městečka Supetarska Draga, kde jsme chvilku pozorovali lodě v místní marině. Odsud jsme zas vystoupali do 70 m n. m. a následně sjeli do rabského přístavu plného restaurací a kaváren. Po ranní kávě, než začne být příšerné horko, se stejnou cestou vracíme do kempu a užíváme si písečné pláže, která se ne náhodou jmenuje Rajska plaža. Ujeli jsme 32 kilometrů.
Pokud s sebou máte horské kolo, můžete objevovat místní krasovou oblast s jeskyněmi, zátokami a téměř liduprázdnými plážičkami.
Návrat na pevninu
Loučíme se nejen s Rabem, ale i s Chorvatskem. Následujících pár dní strávíme ve Slovinsku. Tuhle zemi většinou jen profrčíme cestou k moři. Je to však škoda – Bled a Julské Alpy – tady se dá strávit i celá dovolená.
My se z Rabu na pevninu dostaneme trajektem z přístavu Mišnjak na jihu ostrova. Plavba do přístavu Stinica trvá asi čtvrthodinu. Trajekt jako jeden z mála v Chorvatsku neprovozuje Jadrolinija, avšak společnost Rapska plovidba. Lístky na trajekt koupíte přímo při příjezdu do přístavu. Nenašli jsme možnost pořídit si lístek předem online.
Na pevnině pokračujeme k jadranské magistrále a po ní na sever k Rijece. Projíždíme několik malých vesniček. Předem musíme upozornit, že je tu velice málo čerpacích stanic, takže s tím počítejte. Podél pobřeží dojedeme až k hranicím a do Slovinska vjedeme přes hraniční přechod Rupa.
Na hraničním přechodu jsme stáli asi 10 minut. Zkontrolovali nám občanky a po covidových certifikátech se nikdo neptal. Kolem Lublaně projedeme směrem na rakouský Villach, ale až na hranice nedojedeme. Sjíždíme na sjezdu Lesce/Bled. V Bledu se ubytujeme v River Campingu. Dnes jsme ujeli 295 kilometrů. Za chorvatské mýtné jsme utratili 50 Kč. Dálniční známka pro Slovinsko nám stále platí.
Pod Julskými Alpami
Jen dva kilometry od dálnice Villach – Ljubljana se nachází skutečný ráj. Je skoro škoda si tady v River Campingu Bled udělat jen krátkou zastávku. Městečko Bled, Julské Alpy tyčící se nad pohádkovým jezerem jsou jako stvořené pro aktivní dovolenou.
Kemp River Camping Bled je moderní a dobře vybavený, nechybí mu sociálky v nejvyšším standardu. Pochutnat si tu můžete v zahradní restauraci, která připravuje tex-mex jídla. Pro akční jedince je tu bazén a dokonce i bike park. Kemp je ideálním výchozím bodem pro pěší i cyklistické výlety do Julských Alp nebo do údolí Sávy.
Sympatické je, že pokud na předem určených parcelách (v zadní části kempu) nepoužíváte elektřinu, stojíte tu zadarmo. Pokud se připojíte na elektřinu, zaplatíte 5 eur za noc. Další parcely mají i připojení na vodu.
Do městečka Bled je to jen kilometr a pěšky i na kole se tam dostanete po cyklostezce. V městečku najdete spoustu služeb a obchůdků.
Na kole údolím Julských Alp
Na kolech nás to baví, a tak se na nich vydáme z Bledu k Bohinjskému jezeru a ty výhledy stály za to. Naše cesta to byla jedna kochací zastávka za druhou. Nevěděli jsme, kam se dříve dívat – hrad, klášter či panorama hor, stačilo otočit hlavou a byl tu jiný, ještě krásnější pohled.
K Bohinjskému jezeru vás údolím zavede krásná rovinatá trasa. Po asi 25 kilometrech jsme přijeli do vsi Ribčev Laz, která leží u Bohinjského jezera. Krásné slunné počasí jsme využili ke koupání. Zpátky se buď můžete vrátit stejnou cestou nebo si udělat okruh ještě přes Pokljuku, což je prý velmi hezká trasa. Nechali jsme se však odradit stoupáními a vrátili se stejnou cestou. Přes Pokljuku to vezmeme příště. Dnes jsme najeli 66 kilometrů.
Tím ale naše cesta zdaleka neskončila. Domů jsme pokračovali přes Maďarsko, ale o tom napíšeme až příště. Článek zpracoval Daniel Havelka, majitel a nadšený karavanista a cestovatel.