Úterý, 28 září, 2021
spot_imgspot_img
spot_imgspot_imgspot_img

Rozhovor s milovníkem Chorvatska, který byl loni prvním Čechem co přijel po covidových restrikcích do této země

U tohoto rozhovoru jsem si vzpomněla na jedno chorvatské rčení, které se podle mě ke karavaningu, kempování a cestování jako takovému celkem hodí: „Děti povídají, co činí, staří, co činili, blázni, co by činit měli, stateční, co by rádi učinili a rozumní, co se činit sluší.“ Ivo Heger – výjimečný člověk a chorvatský srdcař vás touto zemí provede na svých stránkách jako málokdo. A můžete se – nejen s ním – na Facebooku i vždy poradit. Krásně se tu ukazuje, že je nezbytné dělat vždy vše hlavně s opravdovou chutí a zájmem. Tak hurá, jedeme k Jadranu (nebo i ejadranu)!

Ivo, jsi administrátorem největší facebookové skupiny věnující se Chorvatsku. Prozraď nám proč a kdy jsi tuto skupinu založil a jaký vztah máš k této zemi?

Původně jsem vlastně ani neměl v úmyslu nějakou „chorvatskou“ skupinu na Facebooku zakládat, stačilo by mi v nějaké dobré být. Ale bohužel. Žádnou opravdu vhodnou jsem nenašel. Sice existovaly dvě poměrně velké skupiny, nicméně nefungovaly systémem „otázka – odpověď“, ale spíše „otázka – vysmívání“. Správci skupin se na tazatele hlavně povyšovali a dávali jim najevo, že ničemu nerozumí, neumějí vyhledávat na internetu, nedívají se do historie Facebooku a tak dále. Přišlo mi to hloupé, navíc mě z obou vyhodili, takže jsem založil vlastní skupinu a začal sám úplně od nuly. Tři roky jsem ji budoval, pak jsem díky médiím začal být trochu známější, a to když jsem loni jako první Čech přijel po covidových restrikcích k Jadranu. To skupinu raketově vystřelilo vzhůru a pořád docela rychle roste. Máme kolem 33 tisíc členů, to už je slušná síla. Není za námi žádná cestovka, všechno děláme sami. Jsem na tu skupinu docela hrdý.

Reklama

Vím o tobě, že kromě fb skupiny jsi vytvořil i stránky ejadran.cz, na kterých se zájemci o tuto zemi dozví mnoho zajímavých informací o této zemi. Jak dlouho je provozuješ a co je jejich hlavním obsahem?

Ejadran letos oslaví sedm let. Založil jsem jej jednak jako velký fanda Chorvatska, jednak jako „markeťák“, který se na něm učil spousty nových věcí včetně tvorby webu. Kdysi jsem dával práci programátorům, ale byla to řehole, termíny jim často nic neříkaly a byli schopni se i několik týdnů zapírat a nebrat telefony. Nějakou dobu jsem to vydržel, pak jsem se weby naučil dělat sám. Nyní už v Olomouci a v Olomouckém kraji, ale i jinde, dělám ročně desítky webů, od těch nejmenších pro drobné živnostníky až po robustní řešení včetně video portálů. Takže ejadran.cz, který patřil k mým prvním projektům, mě stál hodně času, ale ještě více mě naučil.

A jak je to tedy s jeho obsahem?

Dnes jsme největším informačním zdrojem o Chorvatsku pro český a slovenský trh. Denní návštěva je kolem tří tisíc lidí. Název webu nám navíc dává prostor k rozšíření i na další země kolem Jaderského moře, to si dávám jako úkol pro příští roky. Myslím, že potenciál tady rozhodně je. Západní Balkán je dostupný autem, je nám kulturně blízký, řadě těch národů rozumíme a není třeba mít obavy z nějaké bariéry.

Spolupracuješ s Chorvatskou centrálou cestovního ruchu nebo tamními regiony?

Poměrně čile komunikuji přímo s chorvatským ministerstvem turistiky a sportu, dobré kontakty mám i na turistická sdružení v některých oblastech Dalmácie. Nyní hledáme cesty spolupráce s českým zastoupením Chorvatského turistického sdružení. Moc bych si přál, aby se to podařilo. Snad bude dobrá vůle i z druhé strany.

Protože jsi opravdový znalec Chorvatska, jak bys definoval Chorvaty? V ČR se v posledních letech „hrne“ na tuto zemi kritika spojená s negativním názorem na samotné Chorvaty. Hodně se říká, že jim jde jen o business? Souhlasíš s těmito názory a pohledy?

Mně jsou Chorvaté blízcí. Že si chtějí v létě během zhruba tří měsíců vydělat, je pochopitelné. Ale i v tomto se situace mění. Chorvatsko se nyní snaží profilovat jako destinace pro všechna roční období. Už to není jen moře, ale také kultura, sport a třeba i zdravotní turistika. Pandemie jim samozřejmě vzala některé jistoty a možná, že část Čechů nyní pociťuje větší vstřícnost. Ale tu já vnímal vždycky. Pro mě osobně se toho moc nezměnilo.

Reklama

Obecně vzato, v Chorvatsku je mnohem větší tradice malých rodinných podniků, které tvoří třeba jen pár apartmánů. Ty existovaly vždy a nikomu to nepřijde divné. Tyhle rodiny ve skutečnosti žijí mnohem skromněji než průměrný Čech. Pořád je částečně živí nalovené ryby, částečně vlastní zahrádky, něco si vydělají jinde. Znám majitele menšího kempu, který mimo sezonu pracuje jako řidič kamionu.

Reklama

Výdělek z apartmánů tihle lidé obvykle z velké části investují do dalšího rozvoje. Budují nové ubytování, rekonstruují starší místnosti a věří, že jejich děti se budou mít lépe. Spousta Čechů byla vychována v přesvědčení, že každý podnikatel je darebák. Českým zaměstnancům chodí měsíčně výplata bez ohledu na víkendy, svátky, nemoci a dovolené, tak se jim těžko chápe, že to má někdo jinak. Trochu to samozřejmě zjednodušuji, ne každý zaměstnanec má na růžích ustláno, ale obecně si živnostníci například s úředníky dost často nerozumí. Znám to z obou stran pomyslné barikády, takže vím, o čem mluvím.

A jak to vidíš v rovině nákladů?

V Chorvatsku samozřejmě zaplatíte více za ubytování. Zaplatíte také víc za jídlo, které je ovšem výrazně kvalitnější než české. Pro naši rodinu je poměrně těžké po měsíci u moře přijet domů a koupit si bledé české kuře, když jsme v Chorvatsku jedli ta jejich dobrá, žlutá a chutná (tady musím souhlasit, protože i já si zamilovala žlutá čerstvá chorvatská kuřata. S tím, co se prodává tady se to nedá srovnat) . Možná dáte i trochu víc za pohonné hmoty, ale jinak si nemyslím, že by byl pobyt u moře nějak závratně nákladný. Musíte si samozřejmě dobře vybrat ubytování. Já taky nejezdím do luxusních apartmánů s bazénem a vířivkou.

Jsou místa, která v Chorvatsku preferuješ a jaké jsou tvoje doporučení spojená s jednotlivými sezónami této země?

Na jaře a na podzim jezdím s rodinou na Makarskou riviéru. Není tam v tu dobu moc turistů, přitom v moři už se dá koupat. Dají se užít krásné výlety, všude je volno. Ale není to pro každého. Kdo potřebuje ruch a zmrzlinu na každém rohu, ten ať počká do léta. Já v létě většinou zamířím do některé malé vesničky kolem Splitu a chodím na pláže, které jsou sice méně hezké, zato prázdnější. Moji malí synové si vysloveně užívají u různých přístavišť a doků, kde kromě mušlí sbírají stará lana a železa a hrají si s nimi. Okolí naší deky pak po pár dnech připomíná malé vetešnictví, ale je to baví.

Reklama

Pláž, Makarská riviera

A v zimě máme rádi mobilní domky v kempech. Jsou za zlomek letní ceny, takže většinou vyrážíme těsně po Vánocích a vracíme se až po Novém roce, aniž by to stálo velké peníze. Je to samozřejmě na dlouhý rukáv nebo mikinu, ale kolem poledne se dá i opalovat a na novoroční koupání, byť je to vzhledem k 02+ teplotě s jistým sebezapřením, pak často vzpomínáme.

Nedá mi to, ještě jednou se přece jen vrátím k těm financím, protože je to teď – před sezonou – hodně diskutované téma…

Jsem přesvědčený, že naše čtyři dovolené u moře nejsou dohromady nákladnější než jeden třítýdenní pobyt někoho, kdo jede během hlavní sezony do velkého letoviska na Istrii nebo do severní Dalmácie. My si neužíváme žádný luxus, ale o to déle můžeme u Jadranu být. Ráno chodíme pro čerstvé ryby a mořské plody, na tržnici a do pekárny a vaříme si většinou sami. To samozřejmě celou dovolenou docela výrazně zlevňuje. Letos jsem před naší každoroční jarní Makarskou riviérou stihl navíc i tři týdny na samotě na Korčule. Tři týdny v domě jen se solární elektřinou, zátoka orientovaná na sever, takže v půlce dubna ještě docela chladno… Ale také absolutní klid, téměř nulový pohyb lidí a byl čas užít si s rodinou jeden druhého bez jakéhokoliv vyrušování. Pak jsme se přesunuli na pevninu, takže odpovědi na tvé otázky teď píšu v Malé Dubě, rybářské vesničce nedaleko populárního kempu Dole, který je tvým čtenářům jistě známý.

Prozradíš nám tvůj nejkrásnější, ale také nejhorší zážitek z dovolené v Chorvatsku?

Nejhorší zážitek z Chorvatska nemám z dovolené, ale z návštěv této země v polovině devadesátých let. Jako novinář jsem viděl i uprchlické tábory plné lidí, kteří museli kvůli válce opustit své domovy, to mnou hodně otřáslo. Pokud jde o nejhorší zážitek z dovolené, před pár lety jsem si domluvil podzimní ubytování přes prostředníka. Už bylo docela chladno a některé dny propršely. Ze slíbených věcí neplatilo téměř nic. Místo elektrického topení stála v kuchyni kamna na dřevo, varná konvice neměla vypínač, ale holé dráty, a zaplacené wifi fungovalo jenom u sousedů na terase. Za den jsme jeli jinam. Ale nijak nás to neodradilo. Taková věc se prostě dříve nebo později může stát. Krásné zážitky mám vlastně z každé dovolené. Poprvé jsem byl na Pelješaci jako teenager, tu vůni borovic v kempu a halas cikád si pamatuji dodnes. A těší mě každé dobré chorvatské jídlo, jedinečné západy slunce, při kterých se s manželkou držíme za ruce, i každé řádění našich dětí v příboji.

Co chorvatsko a karavaning? Zajímal jsi se detailněji i o tuto oblast?

Vím, že čeští karavanisté tam často a rádi jezdí, avšak bohužel bojují nejen s nedostatkem možnosti kempování tzv. na divoko (mimo kempy), ale také s nedostatečným zázemím pro ně (mimo kempy výlevky chem. wc, možnost doplnění pitné vody, možnost nocovat na karavanových stáních atd.). Pokud jde o kempování na divoko, Chorvatsko obecně nepodporuje nocování mimo ubytovací zařízení. Tolerují přespání v autě při dlouhé cestě k moři nebo domů, ale že by někdo vyrazil na týden někam do opuštěné zátoky, to asi nebudou podporovat nikdy. Ale necháme se překvapit. Já jsem vyrostl v ilegálním skautském oddíle a nocoval jsem tedy opravdu na různých místech, ale v Chorvatsku to nedělám. Naopak nepochybuji, že kvalita služeb v chorvatských kempech půjde ještě nahoru.

Reklama

A co ty a karavaning?

O karavanu doma už nějakou dobu uvažujeme. Ve čtyřech lidech je to samozřejmě složitější a naše cesty, trvající třeba měsíc, taky vyžadují své. My s manželkou během pobytu u moře oba pracujeme, děti mají s maminkou téměř každý den vyhrazený čas na učení nebo logopedická cvičení, takže každý z nás potřebuje denně pár hodin klidu. Zatím jsme se neodhodlali, ale dříve nebo později určitě s karavanem vyrazíme.

Pokud by měli karavanisté problém neb o si nevěděli rady, mohou se obrátit s žádostí o pomoc i na tebe?

Na našem webu ejadran.cz je samozřejmě spousta informací pro každého včetně komplexního materiálu věnovaného chorvatským kempům ke stažení (tady). A ve skupině Milujeme Chorvatsko – diskusní fórum se najde odpověď téměř na každou otázku. K našim aktivním členům patří i Češi a Slováci, kteří se před lety přestěhovali do Chorvatska. Když se něco objeví v tamních médiích, během chvíle to dají na náš Facebook. Znají místní reálie, rozumí dobře chorvatsky a jsou komunikativní. Nikdo se nemusí bát zeptat. U nás se za otázky nevysmívá, u nás se na ně odpovídá.

Děkuji Ivovi za hezký rozhovor a doufám, že až příště budete hledat detailní informace před vaší cestou do Chorvatska, budete již vědět, na koho a kam se obrátit. Krásnou dovolenou! Další články o této zemi zveřejněné u mě na stránkách najdete tady.

Ivo Heger: Je mu 47 let a pracuje v oblasti práce s veřejností. Začínal jako novinář v regionálním tisku, má za sebou působení v rádiu i pozici tiskového mluvčího velké veřejnoprávní korporace. Posledních sedm let je na volné noze. Píše texty, tvoří weby pro soukromou i veřejnou sféru. Ivo je ženatý a na cesty k moři do Chorvatska jej doprovází manželka a dva synové předškolního věku. Aktuálně si udělal řidičák na loď, takže chce letos poznat Jadran i z paluby člunu.




spot_img

Související články

Reklama
spot_img

Nedávno vydané

spot_img
spot_img

Štítky

spot_img