Karavanisté mezi námi – znáte vanisti.cz?

O letních prázdninách letošního roku jsem náhodou narazila na webové stránky, kde se jeden karavanistický nadšenec snaží předávat své zkušenosti s vestavbami, jejich výběrem a také sleduje aktuální trendy a novinky. A i když je blog tak říkajíc ještě v plenkách, jeho obsah mě hodně zaujal, stejně jako nadšení autora pro tento typ obytných vozidel. Proto jsem neváhala a obratem jej kontaktovala s žádostí o rozhovor, protože si myslím, že pokud od svého zaměření neuhne, časem by zde mohly existovat stránky doslova plné informací o obytných vestavbách psané tzv. srdcem.

Pojďme na to pěkně od začátku. Honzo, kde se vzala Vaše láska ke karavaningu? To by mě také zajímalo. (smích) Mé první setkání se s karavaningem proběhlo na Nové Živohošti, kde jsme s kamarádem prodávali ve stánku s potravinami a spali v obstarožním obytném přívěsu Tabbert s lehce prohnilou podlahou a rozbitou postelí podloženou basou od piv. To už bude skoro 20 let zpátky. Ale nejsem si jistý, že tam mě to úplně chytlo. (smích) Vždycky jsem totiž pokukoval po obytných přívěsech, a hlavně obytných autech. Fascinovala mě ta neuvěřitelná schopnost dostat kompletní „byt“ na tak malou plochu. Navíc miluju vychytávky a univerzální věci typu švýcarský nůž, kdy v jednu chvíli je to šroubovák, hned na to nůžky a pak párátko. No a u obytných aut je to podobné, a u mých oblíbených vestaveb to platí dvojnásob. Jednou je to auto, otočí se sedačky a je to obývák s kuchyní, zdvihne se střecha a ejhle, máme tady nový pokoj! A pak je tu samozřejmě ta volnost. Sice jste na cestách, ale vlastně pořád tak trochu doma. No a jak postupně rostla oblíbenost karavaningu a s ní i počet půjčoven, napadlo mě, že si tenhle sen zkusím splnit a vyzkoušíme si to. Takže jsme si půjčili obytné auto a tím nás to chytlo úplně, protože z původního plánu cesty kvůli počasí a dopravě nezbylo vůbec nic a skončili jsme úplně jinde, než jsme si asi tři týdny předem namalovali. A přesto (nebo právě proto?) se to hrozně vydařilo. A pak už to šlo ráz na ráz…

Aktuálně jste majitelem vestavby Pössl Summit 600 Plus. Zajímalo by mě, zda jste si vyzkoušel i jiné obytné vozy? Ano. Větší nebo delší osobní zkušenost mám vlastně jen se třemi auty. Prvním byla alkovna od Chausson. Měla krásný interiér, ale ta alkovnová stavba, kde je za řidičem instalovaná přepážka a lavice proti směru jízdy, mě prostě úplně nechytla. Za jízdy jsem si připadal jak řidič autobusu odříznutý od posádky. A navíc se to jako v autobusu i tak plavně pohupovalo. Druhým (a vlastně zatím nejspíš osudovým) setkáním byl Vantourer (což je tak trochu převlečený Knaus). Byl to model 630L se zdvihací stanovou střechou na bázi Fiatu. Tenhle kus byl nadupaný vším možným, včetně automatické (tenkrát tedy jen robotické) převodovky. Jelo se s tím parádně, parkovalo se s tím ještě líp, a po otevření střechy v něm bylo prostoru tak akorát. Tohle auto (a vlastně obytné dodávky obecně) si mě naprosto získalo a dlouho jsem ho měl za jasného favorita při výběru vlastního auta.

Reklama

Třetím autem je pak už náš zmiňovaný Pössl Summit 600 Plus na bázi Fiatu. Výbava je o něco skromnější ve srovnání se zmiňovaným Vantourerem, ale to proto, že až při výběru vlastního auta jsem do detailu pochopil, co znamená termín doložnost. (smích) Další příležitost pro nějaké kratší fyzické seznámení se s autem jsem měl například u Adrie, Westfalie (model na podvozku MAN), Hymeru nebo u dalších modelů od Pösslu. Všechno to byly už jen obytné vestavby, protože jakkoli obdivuji prostornost a luxus standardních obytných aut, moje srdcovka jsou prostě vestavby. No a kdybych se měl podívat ještě do virtuálního světa, tak mi „prošlo rukama“ (nebo spíš očima?) kde co. Obytné dodávky jsou mým koníčkem, takže youtube a různé diskuse na toto téma jsou mým častým společníkem.

Takže Váš pohled na srovnání alkovna vs vestavba je tedy? Já mám osobně na vestavbách rád to, že se vejdete v zásadě všude, a hlavně tam nepůsobíte nepatřičně. Ať už je to parkoviště před obchodem, v centru města u památky, nebo třeba jen u chodníku na sídlišti. A pak se s autem jede víceméně jako s osobákem. Jasně, sedíte výše a ve stejné kabině, jako v alkovně, ale to auto je prostě znatelně menší. A neplatíte za to až tak velkou ztrátou komfortu. Alkovna je zase super tím vnitřním prostorem. Kdybych měl trávit týden na jednom místě za deštivého a chladného počasí, tak budu prosit o alkovnu. Výška stropu, velikost koupelny, kuchyně, … To pohodlí, ten prostor, ten je tam citelně větší. Ale pokud mám pak nasednout, ujet pár set kilometrů, vyjet do nějakého průsmyku a na závěr zaparkovat u malého lokálního krámku, tak si rád přesednu do vestavby.

Jaké věci by tedy měl člověk podle Vás zhodnotit, když si chce pořídit obytné vozidlo? Podle mého názoru je výběr obytného auta až za odměnu. Nejprve je potřeba si udělat velkou sebereflexi toho, jaký já jsem vlastně cestovatel. Co mi vyhovuje, jak a kdy chci cestovat, a co chci v daném místě dělat. Pokud jsem vášnivý vyznavač zimních sportů, jehož cílem je být co nejčastěji dole pod sjezdovkou, tak budu nejspíše vybírat z dost odlišné skupiny aut, než pokud chci primárně poznávat, a to ještě ideálně jen jaro až podzim. Teprve až mám v tomhle jasno, tak se můžu vrhnout na tu zábavnější část, kdy se začnu prohrabovat nepřebernou nabídkou nablýskaných modelů. Když totiž znám odpověď na tu první otázku, tak pak si snadno dokážu představit, jak moc pohodlné to v tom kterém autě bude.

Máte i nějaký příklad? Ano. Tak například kdybychom měli jet celá rodina v našem stávajícím autě na týden někam na lyže, tak ne že by to nešlo, ale rozhodně si dovedu představit řadu jiných aut, kde to bude násobně pohodlnější. Takže i my jsme si museli vše dopředu ujasnit.

Reklama

Vím o Vás, že jste založil blog vanisti.cz. Co Vás vedlo k jeho založení? Když jsme vybírali naši obytnou dodávku, tak jsem kromě jiného byl nucen hodně oprášit svoji němčinu. Kromě veletrhů jsem sháněl informace, kde se dá – zejména na YouTube, v diskusních fórech a v zahraničních magazínech. Strávil jsem tím desítky a desítky hodin času. A když už bylo po všem a auto bylo objednáno, tak mě napadlo, že by možná mohlo dalším lidem v podobné situaci pomoct, kdyby na jednom místě našli to všechno, co jsem já pracně sháněl všude možně.

Na co se především tematicky zaměřujete? Web je zaměřený primárně na komerční obytné vestavby, ideálně pak od těch výrobců, od kterých si auto můžete koupit běžně v České republice. Takže kdybych měl definovat zaměření blogu, tak je to trochu osvěty v této oblasti a potom takový rádce kupujícího. A do toho tam občas píši recenze z kempů, které jsme navštívili. Aktuálně také postupně vydávám seriál zkušeností s naší vestavbou, což ještě na pár pokračování vydá. Dál bych rád přinášel víc vlastních dojmů z prohlídek nejrůznějších aut (což teda ale záleží o trochu víc na samotných prodejcích než na mně). (smích) A určitě bych pak chtěl nějaký materiál získat i na výstavě FOR CARAVAN, pokud se tedy bude letos vůbec konat. Z dalších témat bych pak rád začal trochu víc sdílet naše tipy na cesty a případně i něco málo o vybavení pro kempování. A kdybych měl úplně popustit uzdu fantazii, tak ve mně už delší dobu hlodá myšlenka vrhnout se na videa. Ale tam je to jednak trochu o odvaze a hodně času. Tak uvidíme, co všechno se podaří…

Prozradíte nám něco více o sobě tak, aby si čtenáři dokázali více představit, kdo pro ně všechny tyto články píše? Přemýšlím, co by tak mohlo být pro ně zajímavé. (smích). Je mi něco kolem čtyřicítky, s manželkou máme dvě malé děti a sdílíme velkou lásku k cestování a k poznávání všeho možného. Co se týče koníčků, tak je to pro mě rozhodně sbírání zážitků s rodinou. I to je vlastně důvod, proč šla moje záliba v motorkách tak trochu stranou a na výsluní se dostala právě obytná dodávka a kempování. Na druhou stranu má motorkářství s karavaningem hodně společného (poznávání, volnost, svoboda…) a můžete jej provozovat s celou rodinou. No a když není zrovna počasí na cestování, tak pak se věnuji obytným dodávkám aspoň teoreticky – sbíráním informací různě po internetu. A o ty se pak rád dělím na svém blogu vanisti.cz.

Určitě i Vás letos v rámci cestování zasáhl Covid 19. Stihl jste s rodinou alespoň něco málo odcestovat v tomto složitém roce? Vlastně víc, než jsem vůbec čekal. Kromě pár výletů po České republice se nám podařilo udělat krásnou třítýdenní cestu na které jsme se potulovali mezi Itálií, Rakouskem, Německem a naší domovinou. A protože na všem zlém je i něco dobrého, tak kvůli bezpečnostním opatřením (a tedy asi i trochu kvůli strachu lidí) jsme si užili spoustu zajímavých míst s minimem turistů. Například procházet úzké benátské uličky a mít možnost se zastavit a udělat fotografii, aniž by vás strhával dav, to by se za normálních okolností asi jen tak nepovedlo.

Reklama

A jaké cestovní plány máte do budoucna? Plánů je spousta! Moc mě láká Skotsko, vrátit se po letech zpátky do Normandie nebo na Azurové pobřeží, Portugalsko, Norsko… Tohle je na karavaningu to nejlepší – prostě otevřete atlas a jen zapíchnete prst a můžete vyrazit. Ale jak pravil tuším Woody Allen „Chcete-li pobavit Pána Boha, seznamte ho se svými plány do budoucna.“ Takže jsme nohama na zemi, vážíme si toho, že máme možnost takhle cestovat, a snažíme se dělat všechno pro to, aby nám to vydrželo i nadále.

Jak obecně vidíte Českou republiku z hlediska karavaningu? Myslím si, že obrovský dluh máme v infrastruktuře. Když se podíváte na Německo, tak v každém druhém městečku najdete stellplatz. V jiných zemích zase snadno narazíte na servisní místa. A u nás? Stellplatzy napočítáte bezmála na prstech dvou rukou a o samostatných servisních místech ani nemluvě. To se týká i kempů. Nezřídka narážím na to, že nabídka pro obytná auta nebo karavany začíná a končí elektrickou přípojkou. Speciální místo pro vyprazdňování kazety chemické toalety je pomalu luxus a místo pro vypouštění nádrže na šedou vodu? To už se bavíme o říši snů. Dobrá, možná trochu přeháním. Nicméně v tuhle chvíli mám prostě pocit, že obytných aut a karavanů tu jezdí víc než kdy jindy, ale související servis výrazně pokulhává. Proto velmi vítám aktivity kolem podpory výstavby nových stellplatzů a hrozně fandím všem lidem, co se na jejich výstavbě podílí, případně je sami provozují. Tohle tady potřebujeme jako sůl!

Já za sebe ještě na závěr doplním, že pokud chcete Honzu poznat osobně a poslechnout si jeho přednášku, tak doporučuji v rámci veletrhu For Caravan navštívit Honzovu přednášku na téma „Obytné auto versus vestavba“. Další informace najdete na forcaravan.cz/program

Znáte dalšího jiného karavanistu, který provozuje své vlastní stránky nebo se jakkoliv snaží být prospěšný svými radami? Myslíte si, že stojí za to o něm dát ostatním karavanistům vědět? Pokud ano, budu ráda, když mi o něm dáte vědět a třeba se povede další takový hezký rozhovor.

email: info (zavináč) all4camper.com

2+